Proč spojenci za WWII museli razantně napadnout Německo?

15. října 2023

Proč spojenci za WWII museli razantně napadnout Německo?

Určitě si řada lidí v průběhu 2. světové války kladlo otázky:
Napadnou spojenci nacisty či fašisty obsazené země?
Napadnou spojenci Německo a další nacistické či fašistické země?

Proč za druhé světové války bylo spojenci bombardováno Německo, Japonsko ...?
Proč za druhé světové války spojenci neposílali humanitární podporu Německu ... ?
Odpovědí najdete o kus níže.

Spojenci museli velmi razantně napadnout a oslabit Německo, Japonsko ... během druhé světové války z několika důležitých důvodů:

Zastavení agrese:
Německo, Japonsko ... byly agresory a útočníky, kteří napadli a okupovali sousední země. V případě Německa začalo útočit na evropské státy již v roce 1939, což vedlo k rozpoutání války. Spojenci museli zastavit tuto agrese a bránit suverenitu okupovaných zemí.

Obrana vlastních zemí:
Německo, Japonsko ... představovaly reálnou hrozbu pro Spojené státy, Velkou Británii a další spojenecké země. Obrana vlastních zemí a bezpečnost spojeneckých občanů byly hlavními prioritami.

Osvobození okupovaných území:
Spojenci měli morální a politickou povinnost osvobodit okupované země a obyvatelstvo z nacistického útlaku. Toto bylo jedním z hlavních důvodů, proč spojenecké vojsko podnikalo invaze do okupovaných území, jako byla Normandie (D-Den), aby osvobodili Francii a další evropské země.

Zabránění budoucím konfliktům:
Spojenci si byli vědomi, že pokud by Německo, Japonsko ... nebyly důkladně oslabeny a poraženy, mohlo by to vést k budoucím konfliktům a hrozbám světové bezpečnosti.
Rozsáhlá vojenská akce byla považována za nezbytnou k zajištění míru.

Osvobození koncentračních táborů:
Spojenci byli informováni o hrůzách nacistických koncentračních táborů a masových vraždách. Osvobození těchto táborů a ukončení holocaustu byly další důležité důvody pro intenzivní vojenskou kampaň proti Německu... .

Celkově lze říci, že razantní vojenské operace byly nezbytné k zajištění vítězství nad Německem, Japonskem ... a k ukončení druhé světové války.
Tyto operace měly za cíl zachránit svobodu a demokracii,
zastavit zrůdnou ideologii, zastavit agresi, zastavit nacistický a fašistický teror, a zajistit budoucí mír a stabilitu.

Proč za druhé světové války bylo spojenci bombardováno Německo, Japonsko ...?

Spojenci bombardovali Německo a Japonsko ... během druhé světové války z několika důležitých důvodů:

Oslabení průmyslu a vojenských schopností:
Bombardování měst a průmyslových oblastí v Německu a Japonsku mělo za cíl oslabit jejich schopnost vyrábět zbraně, munici a další válečné potřeby. Tím se mělo snížit schopnost nepřátelských sil pokračovat v boji.

Znechucení civilního obyvatelstva:
Bombardování měst mělo také za cíl znechutit civilní obyvatelstvo a vyvolat pochybnosti o správnosti válečného úsilí jejich vlád. Toto bombardování mělo demoralizovat nepřítele a podpořit vnitřní odpor proti vládě.

Zničení dopravní infrastruktury:
Spojenci cílili na železnice, mosty a jinou dopravní infrastrukturu, což mělo znemožnit pohyb vojsk a zásobování nepřátelských sil.

Vyvolání změn v strategii nepřátel:
Bombardování mělo donutit Německo a Japonsko přesunout své vojenské síly a zdroje k obraně domovského území, což mělo omezit jejich schopnost vedení ofenzivních operací na jiných frontách.

Podpora spojeneckých pozemních operací:
Bombardování mělo často předcházet pozemním útokům a zajišťovat, že nepřítel bude oslabený před vstupem spojeneckých vojsk do těchto oblastí.

Celkově lze říci, že bombardování bylo strategickým nástrojem, který měl přispět k oslabení válečných schopností (i ideologicky zrůdných) nepřátelských sil a urychlit konec druhé světové války.

Proč za druhé světové války spojenci neposílali humanitární podporu Německu?

Během druhé světové války bylo poskytování humanitární podpory nepříteli, v tomto případě Německu, nereálné, komplikované a politicky zcela nežádoucí z několika důvodů:

Německo bylo nepřítelem:
Během války byly Spojenci v otevřeném konfliktu s Německem, které bylo jedním z hlavních agresorů a útočníků. Poskytování humanitární pomoci nepříteli by se mohlo vnímat jako nepřátelský akt, což by nepřítele mohlo posílit a prodloužit válku.

Bezpečnostní obavy:
Existovaly obavy ohledně toho, že jakákoliv humanitární pomoc poskytnutá Německu by mohla být zneužita nebo použita na válečné účely. Spojenci neměli způsob, jak zaručit, že taková pomoc by byla použita pouze pro humanitární účely.

Politické důvody:
Politicky by bylo nepřijatelné pro spojenecké vlády obhajovat poskytování pomoci nepříteli, zvláště v situaci, kdy na hranicích Německa a okupovaných územích probíhaly válečné operace a stále bylo německé vojsko.

Nátlak veřejnosti:
Poskytování humanitární pomoci nepříteli by mohlo vyvolat nevole a nesouhlas veřejnosti, která by mohla takový krok vnímat jako zradu a nespravedlnost vůči obětem nacistického Německa.

Ve válce jsou obvykle humanitární aspekty často zastíněny vojenskými a politickými prioritami.

Spojenci se v průběhu války soustředili na porážku Německa, Japonska ... a na ochranu vlastních vojáků a občanů, což představovalo jejich primární zájmy!
Humanitární pomoc nepříteli by byla vnímána jako nepřiměřené riziko a z hlediska válečného úsilí zcela nežádoucí!

Bylo to či je to správné?
ANO, vždy bylo je a vždy to bude správné a velmi důležité!

Cíle teroristického hnutí Hamás

BBC nestrannost vs omlouvání nebo relativizace či akceptace terorismu?

Hodně zajímavé až neuvěřitelné:

Naftali Bennett o vyjednávání na začátku války na Ukrajině

Tomáš Pojar:
Teroristi se předhání v brutalitě. Za utrpení lidí v Gaze může Hamás, má ale velkou podporu