Meteorologických
Nepřetržitě sleduje prognózy meteorologů. Počasí je moje inspirace, říká fotograf
Noční svítící oblaky - NLC
Kolem letního slunovratu, který obvykle připadá na 20. nebo 21. června v severní polokouli, jsou podmínky pro pozorování nočních svítících oblaků (NLC) obzvláště příznivé. Tento čas v roce představuje vrchol sezóny pro jejich pozorování, kdy je možnost vidět NLC nejvyšší.
Letní slunovrat je bod, kdy má severní polokoule nejdelší den a nejkratší noc v roce. Přestože je období kolem slunovratu charakterizováno kratšími nocemi, Slunce se během této doby pohybuje velmi nízko pod horizontem ve večerních a ranních hodinách, což je ideální pro osvětlení nočních svítících oblaků. Ty jsou pak mimořádně dobře viditelné proti tmavému nebi.
Oblaky se objevují na nebi jako jemné, stříbrné až modré světelné struktury, často s vlnitými nebo perutěmi podobnými vzory. Jsou nejlépe viditelné, když je obzor jasný a bez světelného znečištění, a to krátce po západu Slunce nebo před jeho východem.
Kromě toho, že jsou NLC krásné na pohled, jejich studium pomáhá vědcům lépe porozumět strukturám vysoko v atmosféře a může nabízet vhled do změn klimatu a atmosférických procesů. Pozorování NLC v období kolem letního slunovratu může být také vynikající příležitostí pro fotografování těchto vzácných a fascinujících atmosférických jevů.
SunCalc
Sluneční kalkulačka
www.suncalc.org/#/49.925,15.3349,7/2024.03.31/21:33/1/3
https://duckduckgo.com/?q=halové+jevy
Pozorování a Fotografování halových jevů,
jako jsou sluneční halo, měsíční halo, parhelie (sluneční psi), sluneční pilíře a další, vyžaduje určité techniky a vybavení pro zachycení jejich plné krásy. Halové jevy jsou optické jevy v atmosféře, které vznikají lomem, odrazem nebo difrakcí světla na ledových krystalech ve vysokých cirrových oblakách.Některé tipy, jak fotografovat halové jevy:
1. Použijte správné vybavení
Fotoaparát s manuálním nastavením: Pro maximální kontrolu nad expozicí je ideální použít DSLR nebo bezzrcadlovku s možností manuálního nastavení.
Širokoúhlý objektiv: Halové jevy mohou být rozsáhlé, takže širokoúhlý objektiv vám pomůže zachytit co největší část jevu.
Stativ: Pro dlouhé expozice a stabilní snímky je stativ nezbytností, zvláště v noci při fotografování měsíčního haló.
Dálková spoušť nebo časovač: K minimalizaci otřesů fotoaparátu při fotografování.
2. Nastavení fotoaparátu
Manuální režim: Nastavte fotoaparát na manuální režim, abyste měli plnou kontrolu nad clonou, časem expozice a ISO.
Clona: Použijte střední až malou clonu (např. f/8 až f/16) pro zvýšení hloubky ostrosti.
Čas expozice: Experimentujte s časy expozice. Pro sluneční halo použijte kratší expozice, aby nedošlo k přeexponování slunce. Pro měsíční halo můžete potřebovat delší expozice.
ISO: Nastavte nižší ISO, aby byl obraz co nejméně šumivý, ale můžete jej upravit podle potřeby pro dosažení správné expozice.
3. Kompozice a čas
Plánování: Halové jevy se nejčastěji objevují, když jsou cirrové oblaky vysoko na obloze. Sledujte předpověď počasí a plánujte podle toho.
Pozorování pozadí: Zvažte kompozici svých fotografií. Halové jevy mohou být ještě zajímavější, pokud jsou fotografovány nad zajímavou krajinou nebo městskou scenérií.
Čas: Nejlepší čas na fotografování halových jevů je obvykle brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy je slunce nízko nad obzorem. Pro měsíční halo jsou ideální jasné noci.
4. Postprocessing
Úprava expozice a kontrastu: V softwaru pro úpravu fotografií můžete upravit expozici, kontrast a barvy, aby byly halové jevy lépe viditelné.
Zvýraznění detailů: Použijte nástroje pro zvýšení ostrosti a korekci barvy, abyste lépe vynikli detaily halových jevů.
Při fotografování halových jevů je klíčové být trpělivý a připravený. Tyto jevy mohou být poměrně efemérní, takže rychlá reakce a přizpůsobení nastavení fotoaparátu na místě může být nezbytné pro zaznamenání těchto úchvatných přírodních jevů.
NLC Noctilucent clouds
Noctilucent clouds: The season starts now in June!
| Amatérská meteorologická společnost
Atmosférické jevy ... ANEB DĚNÍ BEZPROSTŘEDNĚ NAD HLAVOU
Jaké lze pozorovat halový jevy?
Tyto jevy jsou výsledkem lomu, odrazu nebo difrakce světla na ledových krystalech v atmosféře, přičemž nejčastěji jsou spojeny s vysokými cirrovými oblaky.
Z nejznámějších halových jevů, které lze v České republice pozorovat:
22° Halo: Pravděpodobně nejběžnější halový jev, kruh světla kolem Slunce nebo Měsíce s poloměrem přibližně 22 stupňů. Je to způsobeno lomem světla na ledových krystalech.
Sluneční psi (Parhelia): Jasné skvrny světla, které se objevují na obou stranách slunečního halo, přibližně 22 stupňů a ve stejné výšce nad horizontem jako Slunce. Tyto jevy jsou často spojeny s 22° halou.
Sluneční pilíře: Vertikální sloupy světla, které se objevují nad nebo pod Sluncem. Tyto jsou způsobeny odrazem světla na ledových krystalech, které jsou orientovány vodorovně.
Kruh kolem zenitu: Méně běžný jev, kde se kolem zenitu (nejvyššího bodu na obloze přímo nad hlavou) objeví kruh.
Měsíční Halo: Podobně jako sluneční halo, ale méně často pozorované kvůli menšímu jasu Měsíce. Halo kolem Měsíce je také často 22°.
Tangenciální oblouky: Tyto se vyskytují na horních nebo dolních dotekových bodech 22° halo a jsou způsobeny specifickými orientacemi ledových krystalků.
Parryho oblouk: Vzácný jev, který se objevuje jako světlý oblouk nad horním tangenciálním obloukem, pojmenovaný po Arktickém průzkumníku Sir Williamu Edwardu Parrymu, který jej pozoroval.
Halový kruh: Velký kruh obklopující Slunce nebo Měsíc, obvykle s poloměrem 46 stupňů, méně častý než 22° halo.
Tyto jevy mohou nabídnout úchvatné vizuální zážitky a jsou oblíbeným objektem fotografování pro mnoho nadšenců do meteorologie a přírodních jevů. Přesný vzhled a intenzita halových jevů se mohou lišit v závislosti na specifickém uspořádání a typu ledových krystalků v atmosféře.
Pozorování a fotografování těchto jevů vyžaduje jasné dny nebo noci s přítomností vysokých cirrových oblaků.
Vysoké cirrové oblaky
jsou druhem oblaků, které se vyskytují v nejvyšších vrstvách troposféry. Jsou známé svou tenkou, vláknitou strukturou a často vypadají jako jemné bílé pruhy nebo plochy na obloze. Tento typ oblaků se skládá převážně z ledových krystalků, protože se vyskytují v oblastech, kde teplota vzduchu je velmi nízká. Zde jsou některé klíčové informace o cirrových oblacích.Výška
Cirrové oblaky se typicky vyskytují ve výškách mezi 5 000 a 14 000 metry (přibližně 16 000 až 45 000 stop) nad zemí, v závislosti na zeměpisné šířce. V mírných zeměpisných šířkách, jako je Česká republika, se tyto oblaky obvykle nacházejí na horním konci tohoto rozmezí.
Vznik
Vysoké cirrové oblaky se tvoří, když vodní pára vysoko v atmosféře sublimuje (přemění se přímo z plynného stavu na pevný) a vytváří ledové krystalky. Tento proces se nejčastěji odehrává ve velmi chladných podmínkách, které panují ve vysokých výškách troposféry. Může být vyvolán různými atmosférickými procesy, včetně vertikálního pohybu vzduchu v anticyklonách nebo na předních stranách nízkých tlakových systémů.
Charakteristika
Vzhled: Cirrové oblaky mají vláknitý, křehký vzhled a často se objevují jako bílé pruhy nebo „rybí kosti“ rozprostřené přes oblohu. Mohou také vytvářet širší závoje, které zčásti zakrývají sluneční nebo měsíční disk, a přispívají k optickým jevům jako jsou halo efekty.
Barva: Většinou jsou čistě bílé, protože jejich malé ledové krystalky rozptylují sluneční světlo. Na rozdíl od nižších oblaků, které mohou vypadat šedě kvůli stínům, cirrové oblaky jsou příliš vysoko a tenké na to, aby vytvářely viditelné stíny.
Počasí: Cirrové oblaky samy o sobě obvykle nezpůsobují srážky, které by dosáhly zemského povrchu, ale jejich přítomnost může být indikátorem blížících se změn počasí, zejména předpovídají příchod frontálních systémů.
Cirrové oblaky jsou fascinujícím a důležitým prvkem atmosférických studií, neboť mohou poskytovat informace o pohybu vzduchu ve vysokých vrstvách atmosféry a o blížících se změnách počasí.
High, Dry, and Rare in the Sky
Meteorologické
Meteorologie
