Mobilní telefony a sociální sítě zásadně proměnily způsob, jakým dospívající komunikují, tráví volný čas a formují svou identitu. Místo osobních setkání převažuje pasivní konzumace obsahu, sociální srovnávání a přetrvávající online přítomnost. Výzkumy posledních let ukazují jednoznačné souvislosti s nárůstem deprese, úzkostí, poruch spánku, poklesem sebevědomí. pokusů o sebevraždu, úbytkem přirozených face-to-face kontaktů ... Tyto změny mají hluboký dopad na vývoj mozku, emoční zralost, duševní zdraví celé generace.
Největší světový prodejce elektroaut, čínská automobilka BYD, agresivně stupňuje cenovou válkou
"Pokud někdy přijde do Ameriky fašismus, bude to ve jménu liberalismu. Fašismus je soukromé vlastnictví, soukromé podnikání a totální vládní kontrola a regulace
📌Ronald Reagan povedal: „Ak niekedy do Ameriky príde fašizmus, príde v mene liberalizmu. Fašizmus je súkromné vlastníctvo, súkromné podnikanie a úplná vládna kontrola a regulácia. pic.twitter.com/eMoNmkA8Yr
Dnešním hostem podcastu Malé a velké legendy je světoznámý klavírní virtuos Radoslav Kvapil. Věčně energický muž, který nedávno oslavil 90. narozeniny, zná dílo nejlepších českých skladatelů vážné hudby jako nikdo jiný. Jako vůbec první na světě nahrál celé klavírní dílo Antonína Dvořáka a se skladbami Dvořáka, Janáčka, Martinů a mnoha dalších vystupoval v těch nejslavnějších koncertních halách po celém světě. V rozhovoru s Michalem Gulyášem představuje Radoslav Kvapil tuto výkladní skříň české kultury tak, že zaujme vedle fanoušků klasické hudby i naprosté laiky.
Ludvík Kundera žák Leoše Janáčka
TOP 8 Smetana Dvořák Janáček Martinů Jan Václav Hugo Voříšek Zdeněk Fibich Josef Suk Vítězslav Novák
1. soudobí skladatelé 2. neznámé skladby slavných autorů 3. standardní repertoár
Monstrum, které stojí za genderovou teorií, a strašlivá lež, na níž ji založil!
Kdokoli se seznámí s níže uvedenými videi, velmi pravděpodobně získá hlubší pochopení velmi nebezpečné manipulace a falešné teorie genderu. A nejen to, ale také získá (hlubší) vhled do procesu dospívání dětí a možné zničující role internetu.
Seznamte se se zrůdou? dr. John Money a jeho děsivým podvodem!
(Pokud se nepletu dr. Money také ty chlapce zneužíval!)
The Monster Behind Gender Theory, and the Atrocious Lie He Based It On Monstrum, které stojí za genderovou teorií, a strašlivá lež, na níž ji založil!
U videa lze případně pustit dobré české titulky
Souhrn 10 bodů z videa:
Dr. John Money vytvořil teorii, že gender je čistě sociální konstrukt, nezávislý na biologii.
Experiment provedl na Bruce Reimerovi, který přišel o penis při nepovedené obřízce – přesvědčil rodiče, aby z něj udělali dívku.
Bruce se stal "Brendou", nosil šaty, hrál si s panenkami a byl nucen žít jako dívka, přestože se od mala choval maskulinně.
Dr. Money roky lhal o úspěšnosti experimentu, falšoval data a prezentoval to jako "vědecký důkaz" své teorie.
V rámci "terapeutických sezení" oba chlapce sexuálně zneužíval – nutil je k napodobování pohlavního styku a k nahotě.
Teorie Dr. Moneyho se stala základem genderové ideologie, která se rozšířila do medicíny a sociálních věd.
Bruce (Brenda) nikdy nepřijal ženskou identitu, nakonec zjistil pravdu, přijal jméno David a začal žít jako muž.
David Reimer spáchal sebevraždu, jeho bratr zemřel na předávkování – oba byli psychicky zničení.
Tento případ je považován za jeden z největších skandálů moderní medicíny, kde ideologie převážila nad vědou a zničila lidské životy.
John Money nikdy nepřiznal chybu a neomluvil se za fatální následky svého experimentu, ani po zveřejnění pravdy v roce 1997.
Dr. John Money zničil životy Davida Reimera, jeho bratra a celé jejich rodiny kvůli své vlastní ideologii. Na základě své teorie, že gender je pouhý sociální konstrukt a nemá biologické základy, zmanipuloval zoufalé rodiče, aby z Bruce Reimera udělali dívku – Brendu. Bruce přišel o penis při nepovedené obřízce, a Money je přesvědčil, že vychovat ho jako dívku je "řešení". Následovalo nucené oblékání do šatů, hry s panenkami a indoktrinace do ženské role, navzdory tomu, že Bruce od malička projevoval jasné mužské chování.
Money roky lhal o výsledcích svého experimentu, falšoval data a prezentoval tento případ jako "důkaz", že gender je sociálně podmíněný. To se stalo základem pro ideologii genderové identity, která je dnes rozšířená po celém západním světě. Přitom realita byla tragická – Bruce (později David) nikdy nepřijal ženskou identitu, byl nešťastný, trpěl depresemi a nakonec spáchal sebevraždu. Jeho bratr také zemřel – na předávkování drogami.
A ano, Dr. John Money je obviňován ze sexuálního zneužívání obou chlapců. V rámci "terapeutických sezení" je nutil k sexuálně explicitním hrám, museli se svlékat a napodobovat pohlavní styk. Tvrdil, že to má pomoci upevnit jejich "nové genderové role". To, co dělal, nebyla věda – byl to bezohledný experiment s lidskými životy, plný manipulace, zneužívání a falšování důkazů.
Dr. Money nikdy nepřiznal chybu, nikdy se neomluvil a až do své smrti stál za svými "výsledky". Tento experiment je jedním z nejodpornějších selhání moderní vědy, který způsobil nesmírné utrpení a měl dalekosáhlé následky pro ideologii genderové identity po celém světě.
Dr. Jordan B. Peterson and Dr. Miriam Grossman
David Brenda
David Reimer (born Bruce Peter Reimer) was a Canadian man
De-Transitioner: Here’s What Her Doctors Didn’t Tell Her - Chloe Cole De-Tranzice - Zde je co jí lékaři neřekli - Chloe Cole
AI souhrn z videa
Nedostatek informovaného souhlasu: Chloe nebyla dostatečně informována o dlouhodobých následcích tranzice, což by mělo být základem každé lékařské intervence.
Začátek tranzice ve 12 letech: Chloe podstoupila hormonální blokátory ve 13 letech a mastektomii v 15 letech.
Terapeutické selhání: Terapie byla zaměřena pouze na potvrzení jejího rozhodnutí bez hlubší analýzy příčin dysforie a psychických problémů.
Propagace tranzice jako jediné možnosti: Lékaři tvrdili, že tranzice je jediná cesta k odstranění dysforie, jinak Chloe riskuje sebevraždu – což je podle Petersona nepravdivé.
Nedostatek dlouhodobých studií: Peterson upozorňuje, že neexistují dlouhodobé studie potvrzující, že tranzice u dětí snižuje riziko sebevražd.
Negativní zdravotní dopady: Chloe popisuje ztrátu citlivosti v hrudi, sexuální dysfunkci, infekce močových cest a psychické problémy po hormonální léčbě.
Izolace a nedostatečná socializace: Chloe popisuje, jak tranzice vedla k izolaci od vrstevníků, problémům s identitou a narušení běžného vývoje.
Politizace vědeckého výzkumu: Peterson kritizuje politický tlak na lékařskou komunitu, která je nucena potvrzovat genderovou identitu pacientů bez dostatečného zkoumání.
Podpora aktivismu místo terapie: Chloe uvádí, že byla v komunitě LGBTQ vítána a povzbuzována k tranzici bez zkoumání její psychické stability.
Kritika genderového affirmativního modelu: Peterson tvrdí, že genderový affirmativní model péče je nebezpečný, protože nezohledňuje normální psychologický vývoj adolescentů a místo toho vede k nevratným změnám.
Rozhovor mezi Jordanem B. Petersonem a Chloe Cole je důraznou kritikou procesu genderové tranzice u nezletilých. Chloe Cole, která podstoupila tranzici již od 12 let, popisuje devastující psychologické a fyzické důsledky, které tento proces způsobil. Peterson zdůrazňuje, že terapeutická péče, kterou Chloe obdržela, byla naprosto nedostatečná a často vedla spíše k potvrzování jejích pocitů, než k hlubšímu zkoumání důvodů její dysforie.
Peterson upozorňuje na alarmující nedostatek dlouhodobých studií o důsledcích hormonální a chirurgické tranzice, přičemž tvrdí, že mnoho z prezentovaných "faktů" ohledně prevence sebevražd je nepravdivých. Chloe se navíc svěřila s problémy, které přechod přinesl, včetně zdravotních komplikací, sexuální dysfunkce a psychické nestability. Peterson kritizuje postupy terapeutů i lékařů, kteří podle něj selhali v základní povinnosti - důkladné a zodpovědné péči.
The Wounds That Won't Heal J.P. | Detransitioner Chloe Cole | EP 319
Rány, které se nehojí J.P. | De-transice Chloe Cole | EP 319 detranzicionistka
Chloe Cole - Reverzní Tranzice
Chapters -
(0:00) Coming Up
(1:00) Chloe's story, the beginning
(1:57) Early puberty, negative emotion across gender
(7:24) On the spectrum, the tomboy
(9:00) Puberty, expectations and the shock of reality
(10:35) Manifestations of negative emotion
(14:30) Gender dysphoria, key traits
(16:30) Ken Sucker, leaving kids alone
(18:00) Homosexual attraction
(21:30) Mentality, creativity, early interests
(25:00) Image orientation, social media
(27:00) Feminist ideology, the dread of womanhood
(30:00) Negative emotion levels, societal hierarchies
(32:50) Burying maternal instinct, the non-binary wave
(35:10) Lacking community, the draw of LGBT+
(38:48) Alternative pathways, therapy and deception
(42:00) How therapy is supposed to work, the three questions
(47:30) So-called therapy, affirming care
(51:00) Flat out lies, “less than 3 percent regret rates”
(53:00) Parents coerced
(55:05) Speedy approvals for affirming procedures
(57:08) Mentality through transition, 8th grade
(1:00:00) Radical change over practical steps
(1:03:50) Fractured sense of self, sexualization
(1:06:00) Autogynephilia, fact of the fantasy
(1:10:15) Androgens, testosterone, porn addiction
(1:12:00) Complete disorientation, online dating
(1:14:00) Effects over time, mental and physical effects
(1:15:25) 15 years old, sexual assault, re-affirming
(1:19:45) Chest binders, further steps towards the edge
(1:21:00) Double mastectomy, “part of the process”
(1:24:25) Suicide, medication and intense depression
(1:27:00) Flocking toward surgery, pushed across age groups
(1:28:50) Breast deformity, justification and denial
(1:30:00) Sexualization by doctors
(1:33:00) Removal of stitches, aftermath and horror
(1:35:00) Regrowing nerve endings, mismatched feeling
(1:36:10) Return of feminine characteristics
(1:39:00) Tiffany fields, crucial contact
(1:40:35) Regret, shame, the illusion breaks
(1:44:00) 16, desire for motherhood
(1:46:00) Play, chimpanzees and comparable gender affiliation
(1:49:00) De-transitioning, lack of guidance
(1:51:45) Hypocrisy in patient-led treatment
(1:52:30) When the community turns on you
(1:54:40) Core of Chloe's claim, malpractice and negligence
(1:57:30) Lasting complications
(2:00:00) The legal front, upcoming battle
AI souhrn
Největší rizika tranzice podle rozhovoru mezi Jordanem B. Petersonem a Chloe Cole:
1️⃣ Nedostatek informovaného souhlasu
Pacienti, zejména děti a mladiství, často nejsou plně informováni o dlouhodobých následcích hormonální léčby a chirurgických zákroků. Chloe popisuje, že nebyla seznámena se všemi zdravotními a psychologickými riziky. Informovaný souhlas musí obsahovat reálné pochopení nevratných změn, což se v tomto případě nestalo.
2️⃣ Nezralost při rozhodování
Chloe začala s tranzicí ve 12 letech, což je věk, kdy nemá jedinec dostatečnou emocionální a kognitivní vyspělost k pochopení důsledků tak zásadních rozhodnutí. Psychologický vývoj v tomto věku není ukončen, což činí rozhodnutí nevratných operací extrémně rizikovým.
3️⃣ Terapeutické selhání a genderové potvrzování
Terapeuté se zaměřili pouze na potvrzení identity místo hlubší analýzy psychologických problémů. Peterson kritizuje terapeutickou praxi, která spíše "potvrzuje" než "zkoumá", což vede k unáhleným rozhodnutím bez pochopení psychických příčin.
4️⃣ Propagace tranzice jako jediné možnosti
Lékaři rodičům Chloe řekli, že pokud nepodpoří tranzici, bude jejich dítě riskovat sebevraždu. Tato argumentace je podle Petersona nepravdivá a manipulativní, protože není podložena daty. Ken Zucker, přední odborník na genderovou dysforii, zjistil, že 80–90 % dětí s dysforií časem přirozeně přijme svou biologickou identitu, pokud není intervencí zasahováno.
5️⃣ Nedostatek dlouhodobých studií
Neexistují kvalitní dlouhodobé studie o vlivu hormonální léčby a chirurgických zákroků u dětí a mladistvých. Peterson zdůrazňuje, že současná praxe je z velké části experimentální a bez dlouhodobé evidence o bezpečnosti a efektivitě.
6️⃣ Nevratné zdravotní dopady
Chloe popisuje, že po mastektomii ztratila citlivost v hrudi, trpěla sexuální dysfunkcí a močovými problémy způsobenými testosteronem. Tyto změny jsou nevratné a výrazně ovlivňují kvalitu života.
7️⃣ Izolace a sociální stigma
Tranzice vedla k izolaci od vrstevníků a problémům se socializací. Chloe se cítila osamocená a odtržená od přirozeného vývoje svých vrstevníků, což mělo vliv na její psychiku.
8️⃣ Politizace vědeckého výzkumu
Peterson kritizuje politický tlak na lékaře, kteří jsou donuceni k potvrzování genderové identity bez zkoumání psychologického pozadí. Tento tlak podle něj ničí vědecký a terapeutický přístup.
9️⃣ Podpora aktivismu místo terapie
Místo psychologické podpory byla Chloe uvítána LGBTQ komunitou, kde byla povzbuzována k tranzici jako jedinému řešení. Psychologická léčba zaměřená na řešení dysforie nebyla nabízena.
🔟 Kritika genderového affirmativního modelu
Peterson tvrdí, že affirmativní model genderové terapie ignoruje normální psychologický vývoj adolescentů a podporuje nevratné změny bez dostatečné analýzy.
❗ Nejhorší bod: 4️⃣ Propagace tranzice jako jediné možnosti
Tento bod je nejkritičtější, protože manipuluje rodiči prostřednictvím ultimáta: "Buď podpoříte tranzici, nebo vaše dítě spáchá sebevraždu." Tím se rodiny cítí být v pasti a rozhodují se pod nátlakem, přestože neexistují vědecké důkazy, že tranzice snižuje riziko sebevražd u dětí a mladistvých. Tento přístup je podle Petersona nejen neetický, ale až kriminální, protože využívá strachu a manipulace místo racionální analýzy problému.
Citace k bodu "Propagace tranzice jako jediné možnosti"
V rozhovoru Chloe Cole uvádí, že byla rodiči přinucena k tranzici pod ultimátem: "Buď podstoupíš tranzici, nebo spácháš sebevraždu." Toto tvrzení bylo prezentováno zdravotnickými odborníky jako jediná možnost řešení genderové dysforie, bez alternativních terapií. Jordan B. Peterson tento přístup označil za naprosto toxický a manipulativní, který staví rodiče do nemožné situace, kde je jim řečeno, že pokud nepodpoří tranzici svého dítěte, nesou odpovědnost za jeho smrt.
Peterson navíc tvrdí, že neexistují žádné dlouhodobé studie, které by potvrdily, že tranzice snižuje riziko sebevražd u dětí s genderovou dysforií, což činí tento přístup extrémně nebezpečným a neetickým
Dále Peterson cituje práci Ken Zuckera, který prokázal, že pokud jsou děti s genderovou dysforií ponechány bez intervencí, až 80–90 % z nich nakonec přijme svou biologickou identitu do dospělosti. Toto zjištění zcela odporuje tvrzení, že tranzice je jedinou cestou k přežití
Nejzásadnější citace:
"Would you rather have a live trans child or a dead child?" – tato otázka byla podle Chloe prezentována jejím rodičům, což je považováno za manipulativní a lživé, protože neexistují důkazy, že tranzice je jedinou cestou ke snížení rizika sebevraždy
"There's no evidence that transitioning kids are less likely to be suicidal." – Peterson uvádí, že neexistují vědecké důkazy, které by podporovaly tvrzení o snížení rizika sebevražd u dětí po tranzici
"It's so pathological I can't believe it." – Peterson se vyjadřuje o nátlaku na rodiče jako o patologickém a kriminálním přístupu
.
Detransitionerka Chloe Cole vypovídala před podvýborem Sněmovny reprezentantů 27. července 2023
'My Childhood Was RUINED:' Detransitioner Chloe Cole Talks About Trans Procedures
Jonathan Haidt: Porn and social media are killing childhood Jonathan Haidt: Porno a sociální média zabíjejí dětství (a dospívání) Mobile Drugs
📱 W swojej najnowszej książce „Pokolenie lęku" psycholog społeczny Jonathan Haidt udowadnia, że dając dzieciom do ręki smartfon sprowadzamy na nie niebezpieczeństwo śmiertelne w sensie ścisłym.
📱 W oparciu o twarde dane z całego świata Haidt wykazuje, że od 2010 roku, a więc…
Martin Buchtík: Jedna společnost - různé světy ? (Pátečníci 12.1.2024) STEM
O české společnosti a důvěře.
Jak se má česká společnost a co ji (mimo jiné) trápí.
Na datech ukážeme, jaká je současná nálada v české společnosti ...
0:13 Úvod
4:07 Začátek přenášky
4:59 Aktuální nálada a směřování vývoje v ČR
9:02 Spokojenost s fungováním demokracie
10:14 Adaptace na ekonomickou situaci a světlo na konci tunelu?
18:57 Vývoj reálné průměrné hrubé měsíční mzdy
20:28 Struktura měsíčních rozpočtů českých domácností
25:56 Volební modely ve vývoji
29:39 Důvěra ve vybrané domácí instituce
31:58 Důvěra členům vlády ČR
34:24Ukrajina?42:25 Postoj k válce a k Rusku
43:15 Klíčové obraty a chyby našich vyprávění
44:14 Jaká témata štěpí společnost a o jakých tématech si to lidé myslí
51:52 Společnost je fragmentovaná, ne polarizovaná
57:18 Změna: hrozba, nutnost, příležitost?
1:02:53 Jsme ostrovy svobody v bouři šílenství
1:04:46 Ekonomické a sociální rozdíly
1:07:23 Důstojnost a uznání
1:12:35 Politika
1:16:48 Poděkování a organizační věci
1:17:25 Diskuze
1:37:01 Zakončení
📌Ronald Reagan povedal: „Ak niekedy do Ameriky príde fašizmus, príde v mene liberalizmu. Fašizmus je súkromné vlastníctvo, súkromné podnikanie a úplná vládna kontrola a regulácia. pic.twitter.com/eMoNmkA8Yr
Jak by to vypadalo, pokud bychom se na otázku života podívali pouze přes čísla? Otázka potratů možná moc lidí reálně nezajímá. Ale možná často jen do doby, kdy se přiblíží k důchodovému věku. Tehdy často zjistí, že není dostatek lidí na průběžný důchodový systém.
Proč bychom měli k potratům mlčet, když jde o zabíjení nejbezbrannějších? To je otázka, která nás nutí zastavit a opravdu přemýšlet o hodnotě života. Společnosti a kultury si už věky kladou zásadní otázku: Jak hluboko sahá naše morálka, když přijde na ochranu těch, kteří se nemohou bránit? Není snad paradoxem, že zrovna my, kdo máme moc rozhodovat, tak často sklouzáme k sebestřednosti, obětujeme nevinné na oltáři našeho pohodlí?
A co historie? Lenin, vůdce bolševické revoluce, otevřel dveře politice, která legalizovala potraty už v roce 1920. Byl to krok v rámci snah o tzv. "osvobození" žen nebo spíše pokus o sociální inženýrství ve velkém, s (genocidními?) důsledky, které rezonují dekády? A Stalin - ironií osudu - se nakonec obrátil a zakázal tuto praxi, snad v pokusu o přirozenou obnovu populace? Je fascinující a zároveň velmi děsivé, jak mohou mocní tohoto světa (naslouchající části davu) hrát s lidskými životy jako s figurkami na šachovnici.
Není čas, abychom se zamysleli nad tím, co to znamená chránit život? Není čas, abychom se podívali pravdě do očí a uznali, že každý život je cenný, a že sebestřednost a pohodlí by nikdy neměly stát nad právem jiného bytí žít? Možná je čas, abychom si položili tyto otázky s neochvějnou upřímností a odvahou.
Takto by mohl znít hlas nenarozeného miminka:
Co když bych mohl mluvit? Z útrob se ptám, Nejsem snad i já živý? S vlastním srdcem a geny, jsem částí tohoto světa, i když zatím neviděný.
Moje právo na budoucnost je otázkou, která zasluhuje pozornost. Není každý z nás světem plným možností? Moje existence není jen otázkou "moje tělo, mé právo", ale o právu na život, které sdílíme všichni.
Není náš svět dostatečně velký pro každý začínající život? V tomto křehkém začátku existence si přeji pouze dostat šanci ukázat, že i můj život má smysl.
Co kdybychom pohlédli na život s otevřeností a obdivem? Každý začátek může být revoluční, každá duše cenná. V nás všech, narozených i nenarozených, je skrytý potenciál pro něco většího.
Co bych asi řekl, kdybych mohl? Z hlubin, kde teprve začíná být cítit život, se ozývá tichý dotaz: Nejsem i já živý? Mám svou genetickou identitu, srdce bijící samostatně. I když neviditelný, cítím, slyším, existuji.
Moje právo na budoucnost je otázkou velmi předčasně zpochybněnou. Každý z nás přináší světu skoro nekonečné možnosti; každá existence je příběhem čekajícím na napsání. Moje potenciální cesty, radosti i strasti ale také výzvy závisí na rozhodnutích, nad nimiž nemám teď žádnou kontrolu.
Debata o "mém těle, mém právu" zcela opomíjí jádro mé existence. Což mé právo na život? V diskusi o svobodě se schválně zapomíná na můj život, rostoucí a tvořící součást lidského příběhu.
Náš svět je dost velký, aby poskytl místo pro každý začínající život. Tento křehký start přináší šanci přispět, objevovat a žít. Každý život má smysl a důvod k existenci.
Můžeme se naučit dívat na život s větší úctou, vidět hodnotu v každé nové existenci. Každá duše může být zdrojem změny nebo inspirace. Rozpoznání nepřeberného množství příběhů v každém z nás, narozených i čekajících na narození, rozšiřuje naše chápání lidské hodnoty.
Tedy pokud se mohu na rovinu zeptat: Co moje tělo a moje právo jen na život?
Další možný kontext, který vám asi žádný Pirát🦴nepředloží.
Klesající porodnost? To není jen nějaká statistika, to je budíček pro důchodové systémy, které se potácí na hraně kolapsu. Máme tu důchodový systém, co stojí na neustálém přísunu "nové krve", ale co když ta krev přestane téct? Řešení? Vypadá to, že jsme si po druhé světové válce (Německo) našli pohodlnou zkratku: otevřít dveře širšímu světu a doufat, že příliv nových lidí zakryje naši nezodpovědnost naši díru, kterou jsme si sami vykopali.
Ale tady to nekončí. Tahle "opravná" cesta má svůj vlastní háček - bereme chudším zemím jejich nejcennější zdroj: mladé a schopné lidi. Jde o obchod s lidmi ve velkém stylu, kde si bohaté státy dovolují luxus udržet své důchodové systémy na úkor zemí, které potřebují své talenty doma, aby se mohly samy postavit na nohy.
Takže ano, možná si tím dočasně pomůžeme, ale co děláme těm, od kterých si půjčujeme? Jaký dluh si tímto nabíráme - nejen finanční, ale morální? To, co vidíme jako rychlou opravu, je ve skutečnosti jen dalším krokem k prohloubení globálních nerovností. Není čas se zeptat, jestli není na čase hledat skutečná řešení? Řešení férová pro všechny, místo aby se jedna strana obohacovala na úkor druhé?
Financování volebních kampaní a stran přes Kypr ...
Asi neuvěříte kam někteří (např. Darja Kaščejevová) došli! Ne privilegium mít děti. Ale problém v příliš? bohaté či rozmazlené společnosti? Někteří (é) už asi hledí na RODIČOVSTVÍ JAKO na TREST? 👀
