RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D.
Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky
3. díl: Vědecký konsensus nemusí být pravda. Musíme se začít ptát i na palčivé otázky
„Budeme muset zastavit, přiznat si, že to, čemu se říká ‚vědecký konsensus' nemusí být pravda, že nevíme, co z toho je pravda, a co z toho pravda není.
Odcouvat nějakých 20–30 let, předělat vědecké instituce a začít se ptát na skutečně palčivé otázky," říká matematik Tomáš Fürst v rozhovoru ...
Kdo je tady predátor aneb česká věda v zajetí akademické mafie
Čeští novináři začali psát o problémech české vědy.
Na případu skoro-ministra Tuleji vysvětlili čtenářům, co jsou predátorské časopisy a posléze s údivem zjistili, že ex-rektorka Nerudová v nich publikovala taky.
Podvodníci : tuneláři : syri.cz ...
Tomáš Fürst 1. díl: Historický propad porodnosti v Česku může souviset i s očkováním proti covidu (internetem, inflací ... )
Oteplování planety přinese spíš pozitiva, problémem bude ochlazení, říká:
biolog, paleoekolog a environmentální archeolog Petr Pokorný,
ředitel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
Kurt Gödelův objev – tedy jeho věty o neúplnosti z roku 1931 – patří k největším intelektuálním otřesům moderní matematiky. Zbořily přesvědčení, které přetrvávalo celá staletí.
Mimochodem, kolik Čechů ví, že se tento velikán narodil v Brně?
Zajímavý je též:
Gödelův ontologický argument existence Boha
Čistě pro zajímavost uvedu několik příkladů tzv. vědeckého konsensu
DNA „junk DNA“ je nepotřebná
Vědecký konsensus (70.–90. léta): 98 % ne-kódující DNA nemá funkci.
Vyvrácení: Projekt ENCODE (2012) a další výzkum ukázaly regulační a epigenetické funkce velké části ne-kódujících sekvencí
Stabilní proton
Vědecký konsensus: Proton je zcela stabilní částice.
Revize: Teorie velkého sjednocení (GUT) předpověděly rozpad protonu, experimenty zatím žádný nerozpad nezjistily → jistota „věčného“ protonu byla zpochybněna a stále se testuje (Super-Kamiokande).
Rychlost světla jako nepřekročitelná hranice pro všechny částice
Vědecký konsensus: Nic se nepohybuje rychleji než světlo.
Revize: Ne že by byl tento princip zcela popřen, ale objev kvantových jevů jako tunelování či hypotetických tachyonů otevřel nuance (ale experimentálně zatím nepotvrzeno)
Velké sjednocení temné hmoty
Vědecký konsensus (do cca 70. let): Veškerá hmota ve vesmíru je baryonická (normální).
Vyvrácení: Rotace galaxií a CMB měření ukázaly, že většina hmoty je neznámého původu (temná hmota)
Voda je jednoduchá kapalina
Vědecký konsensus: Voda má jednu kapalnou fázi.
Revize: Objev dvou kapalných forem vody (high-density a low-density) při nízkých teplotách a tlacích (2010) změnil pohled na její vlastnosti
Experimenty ukázaly, že při specifických teplotách a tlacích existují „low-density“ a „high-density“ kapaliny – radikální úprava chemických modelů vody
Neutrina mění svou identitu (oscilace)
Před 2010: Už náznaky existovaly, ale nebyl přesný důkaz.
Zlom: T2K (2011) a Daya Bay (2012) potvrdily oscilace a tím fakt, že neutrina mají nenulovou hmotnost – zásadní úprava Standardního modelu částic
Vitamín E a betakaroten chrání před rakovinou a srdečními chorobami
Vědecký konsensus (90. léta): Antioxidanty jako doplňky mají preventivní účinek.
Vyvrácení: Velké RCT (např. ATBC Study, HOPE) ukázaly nulový efekt, někdy dokonce zvýšené riziko rakoviny plic
Vředy žaludku jsou způsobeny stresem a dietou
Konsensus (do 80. let): Stres a kyselé jídlo jsou hlavní příčinou.
Vyvrácení: Objev Helicobacter pylori (Marshall & Warren, Nobel 2005) ukázal bakteriální původ většiny vředů
Zákon zachování parity
Konsensus: Při všech fyzikálních interakcích je parita zachována.
Vyvrácení: Experiment Wu (1956, fyzika částic) prokázal porušení parity při slabé interakci – obrovský šok pro fyziku
Matematické modely „primes gap“ se přiblížily důkazu
Před 2013: Mezery mezi prvočísly byly záhadou bez velkého pokroku.
Zlom: Yitang Zhang (2013) dokázal, že existuje nekonečně mnoho prvočísel s mezerou ≤ 70 milionů; následné projekty (Polymath) snížily tuto mezeru na 246 – průlom po staletích stagnace
Co dnes víme o supravodivosti blízko pokojové teploty:
Supravodivost je stav, kdy materiál vede elektřinu bez odporu – žádná energie se neztrácí jako teplo.
Do roku 2010 fungovaly supravodiče jen při velmi nízkých teplotách, typicky hluboko pod −100 °C.
Nejlepší tehdejší materiály (keramické cupráty) měly rekord kolem −135 °C.
V roce 2015 se zjistilo, že sloučenina vodíku a síry (H₃S) může být supravodivá už při −70 °C, ale pod extrémním tlakem víc než milionkrát vyšším než atmosféra.
V roce 2018–2019 lanthanový hydrid (LaH₁₀) posunul rekord na asi −23 °C – stále při podobně obrovském tlaku.
Některé další hydridové sloučeniny (např. s ytriem) mají podobné teploty přechodu, všechny ale potřebují tlaky, které v běžných podmínkách neumíme udržet.
V roce 2020 byl oznámen materiál, který měl fungovat už při +14 °C, ale tento výsledek byl později odvolán, protože se ho nepodařilo spolehlivě zopakovat.
Dnes tedy existují materiály, které jsou supravodivé blízko teploty mrazu nebo i nad ní, ale jen v laboratorních podmínkách s extrémním tlakem.
Praktické použití (např. v elektrických sítích nebo dopravě) zatím není možné, protože nikdo neumí tyto podmínky udržet mimo speciální experimentální zařízení.
Výzkum ale pokračuje a cílem je najít materiál, který bude supravodivý za běžného tlaku a teplot – to by mohlo znamenat revoluci v energetice ale i technologiích!
„On Liberty“ (1859) John Stuart Mill
V On Liberty má Mill část, která je přímo zásadní k tématu vědeckého konsensu vs. opozice jednotlivce – a je překvapivě aktuální i dnes.
Mill říká v podstatě toto:
Pokud má celý svět jeden názor a jediný člověk má opačný, svět nemá víc právo umlčet toho jednoho, než by měl on právo umlčet svět.
Důvod:
Opoziční názor může být pravdivý. I kdyby šlo jen o jednoho člověka, umlčením se může navždy ztratit pravda.
I mylný názor má hodnotu, protože nutí většinu své přesvědčení obhajovat a zdůvodňovat – jinak se i pravda stává mrtvou dogmou.
Pro konsensus to znamená, že počtem hlasů se pravda neurčuje. Konsensus může být omylný, a jediný „nesouhlasný hlas“ může obsahovat klíčový prvek pravdy, který většina přehlíží.
Věda to přímo dokazuje.
Někdy i jen jeden člověk zboří celosvětový konsensus!
Harm principle (zásada újmy)
– Jediný legitimní důvod, proč lze omezit svobodu jednotlivce proti jeho vůli, je zabránit, aby způsobil újmu jiným.
– Neplatí pro „ochranu člověka před sebou samým“.
Ochrana svobody projevu
– I nepopulární, „mylné“ nebo urážlivé názory je třeba chránit, protože:
a) mohou obsahovat část pravdy,
b) pomáhají konfrontovat a oživovat pravdy, které by jinak zakrněly.
Varování před „tyranií většiny“
– Nejen stát, ale i veřejné mínění může být utlačující.
– Společenský tlak může být stejně nebezpečný pro svobodu jako zákony.
Význam individuality
– Rozmanitost způsobů života je zdrojem pokroku; lidé mají právo experimentovat se svým životem, pokud neubližují jiným.
Role společnosti a státu
– Společnost může zasahovat jen tehdy, když je ohrožena bezpečnost či práva ostatních, nikoli kvůli morálnímu nesouhlasu.
