Povídka pouze ze slov začínajících na P
Pan Prošek píše prosté příběhy, přičemž příležitostně pomáhá při pátrání po psech. Používaje pěkného písma počíná psát pátý, příhodně pojmenovaný „Případ – pes“. Příběh počíná prvého pátý. Prosluněné poledne. Pošťák přináší panu Proškovi psaní, povrchně popisující problém. Pisatelka píše: „Prosím, pomozte, pohřešuji pudla.“ Podpis – Pospíšilová Pavlína, Praha – Podolí, Pod Pekařkou padesát. Proč právě panu Proškovi? Protože pomáhá postiženým podobnými případy. Počet případů pohřešovaných psů pozvolna překročil patnáctku. Pan Prošek prosbu přečte, poté psaní položí, popřemýšlí, pak polohlasně praví: „Prvořadě pozvu paní Pospíšilovou, problém prohovoříme, převezmu popis psa, přešetřím příčinu pohřešování, potom pátrat, pozorovat, … prostě práce policajta.“
Půl páté. Pozvaná paní plaše překračuje práh pokoje. Při představování pozoruje pan Prošek přitažlivý půvab paní Pospíšilové. Pěknou postavu prý podědila po pratetě Pepině, prozradí paní později. Pohledem plným překvapení postupně prohlíží pracovnu pana Proška přeplněnou památnými předměty. Poněkud ponurý pokoj přestává plnit plíce pachem prastarých památek. Prostor prosycuje parfém přinášející příjemné posezení, přičemž padá počáteční plachost. Po předchozím pohovoru přicházejí pod povrch problému. Paní Pospíšilová ponechala předevčírem psíka přivázaného před POTRAVINAMI. Pak pro pudlíka přišla. Provaz pořád pevně přivázaný, pes pryč. Paní pláče. Po povzbuzení: „Plačte, pláč pomáhá,“ pan Prošek pomoc přislíbí. Poté pošle paní pryč. Pamatuje pár podobných případů pohřešovaných psů. Prolistuje poznámky, prochází pamětí. Pohodlně posazený poklepává prstem. Přichází pouze prázdnota. Přisune popelník, připálí PETRU. Pořád pusto. Půlnoc. Počíná podřimovat.
Prásk, padá podobizna praděda. Polekaně poskočí. Podobizna praví: „Poslyš, pravnuku, pasivní postoj přináší problémy. Pouze poodhalení pravdy poskytne překvapení. Ponechej prozatím přemýšlení. Prospání pod peřinou prospívá.“ Pradědeček pokaždé poradí. Probuzen poránu prvními paprsky počne promýšlet plán. Přes potemnělou předsíň projde poslepu. Pink, padne polička přímo před pana Proška. Poklidit padlé předměty, převléci. Poté plnou parou pracovat. Při práci používá pěti Pé – pracovat pilně, pečlivě, pohotově, působit přirozeně, příjemně. Před počátkem psaní počínají prvotní problémy. Plnicí pero padá pod postel, papír přenesl průvan přes půl pokoje. Píď po pídi prohledává prostor pod postelí, postupuje po podlaze. Pořádná práce potřebuje požadované psací potřeby.
Po poledni postává před POTRAVINAMI. Poslouchá popíjející přátele piva. „Poslyš,“ povídá první, přičemž pozoruje pivní pěnu, „pamatuješ? Přeci psa paní Pospíšilové,“ připomíná. „Prohnal pudlici paní Pokorné. Perfektně přerval provaz, pak prolétl parkem. Pěkně pelášil.“ Pan Prošek pojednou pochopil příčinu pohřešování. Pudl prostě poslechl pud. Působiště paní Pokorné poskytují pivaři pohotově – Podolská, proti poště. Projde plán Prahy. Probíhá Podolím, plíce plné prachu. Politý potem přibíhá před poštu. Promýšleje postup pátrání pomalu přelézá plot. Přehlédne POZOR PES. Prochází pěšinkou posypanou pískem. „Pudlíci,“ potichu povolává psy. Přímo před pana Proška přiskočí první pudl – pes. Pak přibíhá pudlice – postrach. Povaleného pana Proška pořádně podupe, pak prokousne podpatek. Pokulhávaje prchá přes plot. Pozoruje psa, přičemž porovnává popis pohřešovaného pudla. Poznává psa paní Pospíšilové podle pokřivené přední packy.
Po příšerné příhodě přivádí pohřešovaného pudla. Přešťastná panička pudlíka pusinkuje. Po poděkování pošeptá pan Prošek paní Pospíšilové pravdu. „Pudlík potřebuje přítelkyni.“ Pan Prošek popisující případ pro přítele Petra položí pero, příběh přečte, poopraví, pečlivě přepíše. Přidá: „Pa, příteli, přeji pěkné počtení!“, podpis – Pavel Prošek. Pak přinese pivo. Pije, pije, pije, pije. Proč pořád pije? Protože potřebuji pětisté Pé.
Autorka: Daniela Chvostová
Povídka pouze ze slov začínajících na H
Hoří horní Heršpická hospoda
kreativita
label: humor
kreativní zápisník
www.renenekuda.cz/kreativni-zapisnik
