Zobrazují se příspěvky se štítkemspace. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemspace. Zobrazit všechny příspěvky

31. ledna 2026

Galaxie z počátku vesmíru - MoM-z14

MoM-z14: rekordně vzdálená galaxie z raného vesmíru

MoM-z14 je zatím nejvzdálenější spektroskopicky potvrzená galaxie.
Podle NASA  zveřejněného 28. 1. 2026 ji James Webb Space Telescope vidí tak, jak vypadala asi 280 milionů let po velkém třesku.
Potvrzený redshift je z = 14.44 a její světlo k nám letělo přibližně 13.5 miliardy let. Objekt byl nalezen v poli COSMOS, zobrazen kamerou NIRCam a potvrzen spektrografem NIRSpec.


- Datum zveřejnění / potvrzení: NASA shrnutí 28. 1. 2026; preprint týmu 16. 5. 2025; článek v Open Journal of Astrophysics: leden 2026.
- Současná vzdálenost, pokud objekt stále existuje a dál se účastní kosmické expanze: přibližně 33.85 miliardy světelných let.
To není přímé měření, ale výpočet z redshiftu v ploché ΛCDM kosmologii s parametry Planck 2018 (H0 = 67.4 km/s/Mpc, Ωm = 0.315).

Technicky je nejdůležitější právě číslo redshift z.
Kosmologický redshift znamená, že se během letu světla rozpínal prostor, takže se světlo natáhlo do delších vlnových délek.
Platí vztah 1 + z = λ_pozor / λ_emit, takže pro MoM-z14 vychází faktor 15.44×.
Prakticky to znamená, že například záření o vlnové délce 121.6 nm by dnes přišlo asi na 1.88 μm a světlo o 150 nm asi na 2.32 μm.
Proto Webb takové objekty sleduje v infračerveném spektru, ne ve viditelném světle.

Potvrzení vzdálenosti není založeno jen na „barvě“ objektu. Tým uvádí ostrý Lyman-α break a přibližně 3σ detekce pěti emisních čar v klidovém UV, což dává mnohem pevnější určení vzdálenosti než samotná fotometrie.
Odborný článek k výsledku měl první arXiv verzi 16. 5. 2025; aktualizovaná arXiv verze byla zveřejněna 28. 1. 2026 a Open Journal of Astrophysics uvádí leden 2026.

MoM-z14 je zároveň překvapivě jasná a velmi kompaktní. Autoři uvádějí M_UV = -20.2 a
efektivní poloměr asi 74 pc; zároveň popisují strmý UV sklon β = -2.5, což ukazuje na mladou hvězdnou populaci a zanedbatelný prach. Data také spíše naznačují, že UV světlo není dominováno aktivním jádrem galaxie.

Pro kosmologii je MoM-z14 důležitá hlavně tím, že nezapadá do starších očekávání. NASA i autoři uvádějí, že takto jasných galaxií v raném vesmíru se nachází asi 100× více, než předpokládaly před-jwstové modely.
Zároveň se u MoM-z14 objevuje neobvykle silný dusík a náznak, že její okolí může být už částečně ionizované, což může souviset s velmi ranou reionizací. To poslední je zatím interpretace, ne definitivně uzavřený fakt. 


Výpočet redshift z pro MoM-z14 

121,6 nm × 15,44 = 1.877,5 nm ≈ 1,88 μm



 
zdroj: wiki








2. současný známý nejvzdálenější objekt (pokud nedojde k opravě)

JADES-GS-z14-0

JADES-GS-z14-0 byla před MoM-z14 rekordmanem. NASA její potvrzení veřejně oznámila 30. 5. 2024; preprint Carniani et al. vyšel 28. 5. 2024 a Nature článek během roku 2024.
Původní JWST/NIRSpec redshift byl z = 14.32(+0.08/-0.20). V roce 2025 ALMA zpřesnila hodnotu přes detekci [O III] 88 μm na z = 14.1793 ± 0.0007. Vidíme ji z doby necelých 300 milionů let po velkém třesku.

Doplnění:
- Současná vzdálenost, pokud objekt stále existuje a dál se účastní kosmické expanze: přibližně 33.74 miliardy světelných let při použití novější hodnoty z = 14.1793.
- Světlo k nám letělo přibližně 13.4 až 13.5 miliardy let.
- Detekce kyslíku ukazuje, že tato galaxie byla chemicky vyspělejší, než se čekalo.



3. současný známý nejvzdálenější objekt (pokud nedojde k opravě)

JADES-GS-z14-1

JADES-GS-z14-1 byla zveřejněna ve stejném spektroskopickém objevu jako JADES-GS-z14-0
(preprint 28. 5. 2024; Nature 2024), tehdy s odhadem z = 13.90 ± 0.17. Podrobnější
studie publikovaná v Astrophysical Journal 20. 10. 2025 uvádí z_spec = 13.86(+0.04/-0.05)
a popisuje ji jako zatím nejméně jasnou spektroskopicky potvrzenou galaxii kolem z ≈ 14.
Je velmi kompaktní, s fyzikálním poloměrem nejvýše asi 50 pc, a vykazuje slabé kovové čáry.



Doplnění:

- Současná vzdálenost, pokud objekt stále existuje a dál se účastní kosmické expanze: přibližně 33.60 miliardy světelných let při použití novější hodnoty z = 13.86.
- Vidíme ji z doby zhruba 300 milionů let po velkém třesku. 


Co přesně znamená „současná vzdálenost, pokud stále objekt existuje“?

U takto vzdálených objektů dnes nevidíme jejich současný stav, ale jejich dávnou minulost.
Když se řekne „současná vzdálenost“, myslí se tím: jak daleko by dnes byla tatáž oblast prostoru v rámci standardního kosmologického modelu, pokud její pozdější vývoj pořád sledoval kosmickou expanzi. Je to modelový dopočet z redshiftu, ne fotografie dneška.


Pozorovatelný vesmír je koule se středem na Zemi, jejíž průměr se odhaduje na cca 93 miliard světelných let.
Poloměr této oblasti má asi cca 46 miliard světelných let





Jak se ze Země definuje poloha na obloze: azimut a výška

Ze Země se poloha objektu v jednoduchém horizontálním systému určuje dvěma úhly:
- výška (altitude/elevation): úhel nad obzorem; 0° = obzor, 90° = zenit.
- azimut: úhel po obzoru, obvykle měřený po směru hodin od pravého severu sever 0°, východ 90°, jih 180°, západ 270°.

Důležité:
- azimut a výška závisejí na místě pozorovatele a na čase;
- proto tentýž objekt má jiný azimut v Ostravě než jinde a jiný azimut večer než ráno;
- pro přesnější astronomii se proto často používají rovníkové souřadnice RA/Dec, které nejsou vázané na místní obzor.




Závěr

MoM-z14 není jen nový rekord ve vzdálenosti. Je to velmi raná, jasná a malá galaxie, která ukazuje, že první generace galaxií mohla vznikat rychleji a složitěji, než předpokládaly starší modely.
JADES-GS-z14-0 a JADES-GS-z14-1 ukazují stejný trend: už velmi brzy po velkém třesku existovaly překvapivě vyspělé nebo alespoň překvapivě svítivé galaxie.




Poznámka k dopočtům vzdáleností:
Hodnoty 33.85, 33.74 a 33.60 miliardy ly jsou dopočtené z příslušných redshiftů
v ploché ΛCDM kosmologii s parametry Planck 2018 (H0 = 67.4 km/s/Mpc, Ωm = 0.315)




Zdroje

NASA Science - NASA Webb Pushes Boundaries of Observable Universe Closer to Big Bang
Publikováno: 28. 1. 2026

NASA asset - COSMOS Field MoM-z14 Galaxy (NIRCam Image)
Publikováno: 28. 1. 2026

Naidu et al. - A Cosmic Miracle: A Remarkably Luminous Galaxy at z_spec = 14.44
Confirmed with JWST
Preprint publikován: 16. 5. 2025

Open Journal of Astrophysics / ADS - A Cosmic Miracle: A Remarkably Luminous Galaxy at z_spec = 14.44 Confirmed with JWST
Publikováno: leden 2026

NASA Webb Blog - NASA's James Webb Space Telescope Finds Most Distant Known Galaxy
Publikováno: 30. 5. 2024

Carniani et al. - Spectroscopic confirmation of two luminous galaxies at z ~ 14
Preprint publikován: 28. 5. 2024

Nature / abstract - Spectroscopic confirmation of two luminous galaxies at a redshift of 14
Publikováno: 2024

ESO - Oxygen discovered in most distant known galaxy
Publikováno: 20. 3. 2025

ADS - Detection of [O III] 88 μm in JADES-GS-z14-0 at z = 14.1793
Publikováno: 2025

ADS - JADES-GS-z14-1: A Compact, Faint Galaxy at z ≈ 14 with Weak Metal Lines from
Extremely Deep JWST MIRI, NIRCam, and NIRSpec Observations
Publikováno: 2025

NASA Basics of Space Flight - Chapter 2: Reference Systems
Publikováno: 16. 1. 2025

U.S. Naval Observatory - Computing Altitude and Azimuth from Greenwich Apparent Sidereal Time
Datum neuvedeno

Planck Collaboration - Planck 2018 results. VI. Cosmological parameters
Publikováno: 2020



Pozor! Článek psán s pomocí LLM
Najdete-li chyby uveďte je prosím v diskusi.





Hubble Space Telescop looks back 









nekonečno





Space

Jak daleko vidí Webb
MoM-z14 a nejstarší galaxie
Nejvzdálenější galaxie JWST
MoM-z14, JADES a raný vesmír







25. února 2025

Může nová teorie změnit vše, co víme o vesmíru?

ChatGPT

Souhrn videa „Quantum Genesis: This New Theory Might Change Everything We Know About Space!“


Kvantová geneze: Tato nová teorie může změnit vše, co víme o vesmíru

0:03 – Video začíná otázkou původu vesmíru. Dosavadní dominantní teorií byl velký třesk, ale objevují se nové modely, včetně kvantové geneze od Namana Kumara.


0:35 – Kvantová geneze představuje radikální změnu – místo singularity navrhuje vznik vesmíru pomocí kvantových procesů bez potřeby nekonečně hustého bodu.


1:14 – V Kumarově modelu vzniká vesmír z tzv. euklidovské instantonové fáze, kde čas přechází do prostorové dimenze, což umožňuje hladký a konečný začátek.


1:51 – Model zahrnuje dvojí vznik – náš vesmír a anti-vesmír vznikají současně a jsou kvantově provázané (entanglované).


2:28 – Místo zakřivení prostoru hraje hlavní roli kvantový potenciál, který přirozeně vysvětluje téměř plochý tvar vesmíru, jak jej pozorujeme.


3:02 – Model respektuje CPT symetrii (nábojová, prostorová a časová inverze), která implikuje zrcadlové procesy – tedy i zrcadlový vesmír běžící pozpátku v čase.


3:40 – Eliminací singularity model zachovává platnost fyzikálních zákonů i na počátku vesmíru, čímž řeší problém „počátečního selhání“ tradiční kosmologie.


4:17 – Model přirozeně zahrnuje inflační fázi (rychlou expanzi po vzniku vesmíru), která vysvětluje rovnoměrnost a strukturu vesmíru – bez potřeby dodatečných hypotéz.


4:54 – Kvantové provázání mezi vesmírem a anti-vesmírem může vysvětlit temnou energii (zrychlenou expanzi) i temnou hmotu (vliv na galaxie).


5:35 – Tento model zapadá do širšího posunu směrem ke kvantovým teoriím ve fyzice, kde kvantové fluktuace hrají klíčovou roli při vzniku vesmíru.


6:09 – Srovnání s teorií loop quantum cosmology (smyčkové kvantové kosmologie), která také odmítá singularitu a navrhuje cyklický model „velkého odrazu“.


6:45 – Obě teorie (Kumar i LQC) zdůrazňují význam kvantových efektů při vzniku a vývoji vesmíru a řeší dosavadní problémy klasické kosmologie.


7:23 – Video končí výzvou k zamyšlení a další zvědavosti – model kvantové geneze může zásadně změnit pohled na vznik a fungování vesmíru.


 






Další citace z ChatGPT: 

Vědecké práce na téma kvantové geneze:

"Creation of a flat universe-antiuniverse pair from nothing"

Autor: Naman Kumar

Publikováno v: Europhysics Letters (EPL), 2025

DOI: 10.1209/0295-5075/adb451

Shrnutí: Tato studie představuje model, ve kterém vesmír a anti-vesmír vznikají současně z ničeho prostřednictvím kvantových procesů, což nabízí alternativu k tradičnímu pojetí velkého třesku. ​

qubits.cz

+2

phys.org

+2

arXiv

+2


"On the Accelerated Expansion of the Universe"

Autor: Naman Kumar

Publikováno v: Gravitation and Cosmology, 2024

DOI: 10.1134/S0202289324010080

Shrnutí: Článek zkoumá, jak kvantové provázání mezi vesmírem a anti-vesmírem může vést k zrychlené expanzi vesmíru bez potřeby temné energie. ​

arXiv


"Variable Brane Tension and Dark Energy"

Autor: Naman Kumar

Publikováno v: EPL (Europhysics Letters), 2024

DOI: 10.1209/0295-5075/ad233f

Shrnutí: Studie navrhuje, že variabilní napětí brány v určitých modelech může vést k efektům podobným temné energii, což poskytuje nové pohledy na zrychlenou expanzi vesmíru. ​

ufch.vscht.cz

+2

phys.org

+2

arXiv

+2

ufch.vscht.cz

+4

arXiv

+4

phys.org

+4


Výhody a slabiny modelu kvantové geneze:


Výhody:

Eliminace singularity velkého třesku: Model kvantové geneze obchází problém nekonečné hustoty a teploty na počátku vesmíru tím, že navrhuje vznik vesmíru z euklidovské instantonové fáze, což umožňuje hladký a konečný začátek.​

Vysvětlení zrychlené expanze bez temné energie: Kvantové provázání mezi vesmírem a anti-vesmírem může přirozeně vést k pozorované zrychlené expanzi vesmíru, čímž odpadá potřeba hypotetické temné energie.​

Zachování fyzikálních zákonů: Tím, že model nevyžaduje singularitu, zůstávají fyzikální zákony platné i v okamžiku vzniku vesmíru.​


Slabiny:

Nedostatek empirických důkazů: Ačkoli model nabízí teoreticky elegantní řešení, dosud chybí přímé pozorovací důkazy, které by jej podpořily.​

Komplexita matematického aparátu: Implementace kvantových principů na kosmologické měřítko vyžaduje složitý matematický formalismus, což může ztěžovat ověření a porozumění modelu.​

Nevyřešené otázky: Model otevírá nové otázky, například ohledně povahy a interakce mezi vesmírem a anti-vesmírem, které dosud nebyly plně objasněny.​


Je důležité poznamenat, že model kvantové geneze je stále předmětem aktivního výzkumu a diskusí v rámci vědecké komunity. Další studie a pozorování jsou nezbytné pro jeho důkladné posouzení a případné potvrzení či vyvrácení.  



Zdroj:

Quantum Genesis: This New Theory Might Change Everything We Know About Space

NASASpaceNews
https://www.youtube.com/watch?v=tFvJwZKQ9QA





15. ledna 2025

Broušení zrcadla astronomický dalekohled



Broušení zrcadla pro astronomický dalekohled

 
Seriál několika článečků popisující postup broušení a leštění zrcadla pro astronomický dalekohled tak, jak se provádí na kurzech pravidelně pořádaných Hvězdárnou v Rokycanech.

https://jakub.serych.cz/book/export/html/9

https://www.hvr.cz/


Brusiva

V běžné praxi se používají karborundová nebo korundová brusiva.
Označují se číslem případně písmenem M následovaným číslem.
Číslo udává maximální velikost zrn brusiva, a to v mikrometrech u brusiv M a v desítkách mikrometrů u brusiv bez M.
Tedy například označení 16 nese brusivo se zrny 160 mikrometrů, M32 brusivo se zrny 32 mikrometrů.
V sadě, kterou jsme dostli byla brusiva od 16 do M1, ale při práci jsme používali pouze brusiva od 10 do M7 a někteří ještě i M3.


31. prosince 2024

Nejstarší žijící organismus na světě Pando les

Nejstarší žijící organismus na světě Pando les




Pomocí fylogenetických modelů kalibrovaných na známé mutační rychlosti
vědci odhadli,
že Pando je starý mezi 16 000 až 81 000 lety.




















13. října 2024

SpaceX Starship flight 5

 Super Heavy: 13 October 2024, 12:31:56 UTC - 14:31:56 Central Eutope





https://cosmicbackground.io/pages/one-small-catch-for-humanity




https://en.wikipedia.org/wiki/Starship_flight_test_5


Neuvěřitelné! SpaceX chytil vracející se Super Heavy do obřích paží Mechazilly


Elon Musk vymyslel a prosadil, že Starship a její raketu zachytí „jídelní hůlky“. Není to jen manažer


Další prototyp Starship jen tak nepoletí. SpaceX má opět problémy s FAA, naštvaný Musk píše o žalobě








Blue Origin Declared Weird Decision on New Glenn Launch To Beat SpaceX Starship Booster Catch!

SpaceX Community - YouTube





https://www.worldtimebuddy.com/utc-to-czech-republic-prague



1. srpna 2024

The Space Race

 

USA China Russia India ... 

Space technological race






The Real Reason The Boeing Starliner Failed

The Space Race



https://www.youtube.com/watch?v=5ejHYVamyiw





29. června 2024

Astrophotography Photos

Choosing an Astrophotography Camera

Výběr astrofotografického fotoaparátu


ISO how much NOISE

https://www.photonstophotos.net/Charts/Measured_ISO.htm

 


Input-referred read noise VS ISO chart - what?

What is read noise?


The NPF Rule - The NPF Rule: A Formula for Sharp Star Photos Every Time
x 3



Read noise vs ISO - Astro photography


ISO and Astrophotography





Macro Photography - ISO



Milky Way Photography Tutorial - The COMPLETE Guide for Beginners










Motor 


Sky-Watcher Star adventurer 2i Wi-Fi - astro-forum.cz bazar
https://www.astro-forum.cz/viewtopic.php?t=34346  

Astrobazar Prodám
https://www.astro-forum.cz/viewforum.php?f=33
 

Návod - SkyWatcher Star Adventurer


How to Set Up The Sky Watcher Star Adventurer (ALL versions)


Star Adventurer GTI vs 2i Pro: Which Star Tracker is best for you?



GoTo

Sky-Watcher Star Adventurer 2i  Astro Pack  
392.73 $
https://ts2.store/cs/optika/14046-sky-watcher-star-adventurer-2i-astro-pack.html
 


alemat
Montáž Sky-Watcher Star Adventurer 2i (Astro pack)  9.860 Kč
 
Montáž Sky-Watcher Star Adventurer 2i (Pro Pack)  11.350 Kč


Sky-Watcher Star Adventurer 2i Wi-fi - 13.280 Kč 
https://www.atc-astro.eu/eshop/sky-watcher-star-adventurer-2i-wi-fi-2.html
 

MONTÁŽ SKY-WATCHER STAR ADVENTURER 2i (FOTOPACK - Pro Pack) - 11 350
 

Mount Star Adventurer 2i Wi-Fi Photo-Set  -  12.100 Kč


Montáž Sky-Watcher Star Adventurer 2i Pro Pack - 12.995 Kč 
https://www.novedalekohledy.cz/catalog/montaze/photomounts/view/mount_sky_watcher_star_adventurer_2i_pro_pack_art_no_sw-4295/




https://www.astroobchod.cz/mount_sky_watcher_star_adventurer_2i_sw-4034/


Montáž Sky-Watcher AllView SynScan GoTo  -  13.995 Kč


app - Syn Scan

STATIV
STATIV SKY-WATCHER STAR ADVENTURER (AZ-5, AZ Mini, ...)


Sky-Watcher Star Adventurer 2i Pro Pack WIFI Version - 420.05 $  USA
https://www.cameraconcepts.com/copy-of-sky-watcher-star-adventurer-mini-18486982.html

475 eur +
https://www.teleskop-express.de/en/beginner-astronomy-and-gift-ideas-241/astrophotography-for-beginner-246/skywatcher-star-adventurer-2i-wifi-pro-pack-travel-mount-astro-photo-set-7008


MONTÁŽ SKY-WATCHER STAR ADVENTURER GTi WiFi (POUZE HLAVA)  -  14.380 Kč
http://www.celestron.cz/montaz-skywatcher-star-adventurer-gti-wifi-pouze-hlava-2-65863.html


ZIFON motorizovaná hlava YT-2000
https://www.film-technika.com/hlavy/zifon-motorizovana-hlava-yt-2000/?gad_source=1



Part I | COMPLETE Setup Guide for Sky-Watcher Star Adventurer 2i Pro Package - Wi-Fi Enabled





Biggest landslide since Reagan in 1988.   It feels so good to have been a small part of such a monumental event.   We couldn’t have done it without X.  

Happiest day of my life since Trump B won in 2016




How to Photograph a Comet, The Milky Way & Aurora | Landscape Photography Tips & Techniques
Michael Shainblum





3 EASY ASTROPHOTOGRAPHY Targets for Beginners!  -  AstroBackyard
Pleiades    Orion   Rosette
+ sw 
Deep Sky Stacker Tutorial

LR

Astro Editing Techniques You're Probably Not Using
mike abramyan


Single, Stacked or Tracked - Milky Way Photography
Nightscape Images













Astrophotography: 14 MUST KNOW Starting Tips!





Photographing a Galaxy for 10 Seconds vs 10 minutes vs 10 Hours

www.youtube.com/watch?v=Gs8iGuyocCs








What YOU Can SEE Through a $1 Billion, $32,000 and an $800 Telescope! 







The BEST $599 Telescope for Astrophotography? Askar 71F Review











chlazení pomocí tzv. „cold-finger“ modifikace přímo u senzoru
lze minimalizovat použitím suchého vzduchu nebo argonu




Nikon D600 / D610 : full spectrum conversion : How to

Diy extravaganza








MilkyWay
Milky Way 

2. března 2024

Elon Musk, SpaceX and the Earth-Shattering Spreadsheet s

 Elon Musk, SpaceX and the Earth-Shattering Spreadsheet   

Elon Musk's 5 step process for making things in a better way


SpaceX launches

https://docs.google.com/spreadsheets/d/13ikopRLA5QkucSCx-pryqvE3IcviVMjT_fRCB8TrMHo

I made a google spreadsheet with past and future SpaceX launches. Some guesses about booster reuse and revenue. It's mostly based on airider7's powerpoint and wikipedia. Let me know what you think

https://www.reddit.com/r/spacex/comments/4an2at/i_made_a_google_spreadsheet_with_past_and_future/


Elon crunching the cost to manufacture a rocket in a spreadsheet during a plane ride in 2002 and realizing SpaceX could do it at 1/50th the cost is the most productive use of a spreadsheet on a plane ride ever

https://x.com/TrungTPhan/status/1845585325919543304


How Tesla founder Elon Musk tried to fund a grand spectacle in space


How did Elon Musk know who to contact in Russia, when he wanted to purchase some ICBM for his initial plan to launch rocket to Mars?




https://www.quora.com/How-did-Elon-Musk-learn-enough-about-rockets-to-create-and-run-SpaceX



SpaceX economies of scale and a revolution in access to space

https://economicsofspace.hbs.harvard.edu/files/economicsofspace/files/spacex_economies_of_scale_and_a_revolution_in_access_to_space.pdf


Production costs and materials of a Falcon Rocket


https://www.reddit.com/r/SpaceXLounge/  


SpaceX launch rate experience curves - interpretation and implications for future capacity and costs.




NewSpace startups in China


https://www.reddit.com/search/?q=Chinese+rocket+startup


China's private space companies seek breakthroughs in new quality productive forces


A Chinese rocket almost makes a perfect F9R type landing  -  ...  Deep Blue Aerospace


Deep Blue Aerospace je jen jednou z několika čínských společností, které pracují na vertikálním přistání  - Falcon F9R


https://x.com/AJ_FI/status/1837855770823561257


SpaceX relies on stainless-steel for Starship Mars Rocket


Elon Musk's Most Important Engineer in SPACEX History: Tom Mueller

Impulse Space



From Merlin to Mira, with Tom Mueller (Impulse Space)



Tom Mueller, Aerospace Engineer | Frank Buckley Interviews



Why Starting A Rocket Engine Is So Hard!








Who are some of the most intelligent and talented engineers working at SpaceX who aren’t as well-known?

Meet the Team That’s Making Elon Musk’s Space Fantasy a Reality



'Make it pointy': Elon Musk drew inspiration for Starship


the probability of mechazilla catching starship is above zero

the ship landed "precisely on target!"




Steve Davis

Lars Blackmore

Andrew Rader



https://www.reddit.com/r/space/comments/lw7861/i_interviewed_the_earliest_employees_of_spacex/


The greatest and worst place to work. - Propulsion SpaceX Employee Review


We are SpaceX Software Engineers - We Launch Rockets into Space - AMA


Elon Musk tells SpaceX employees that Starship engine crisis is creating a ‘risk of bankruptcy’









https://www.reddit.com/search/?q=spacex++engineers


https://www.reddit.com/search/?q=spacex+Production+engineers


https://www.reddit.com/search/?q=spacex+Production+costs




SpaceX Falcon inspired self-landing rocket  - Vanilla


Any engineers working at SpaceX willing to share their work life experience?

https://www.reddit.com/r/SpaceXLounge/comments/13mp72q/any_engineers_working_at_spacex_willing_to_share/


https://www.spacex.com/careers/





The Rocket Maths Spreadsheet

https://jmnet.one/sfs/forum/index.php?threads/the-rocket-maths-spreadsheet.1863/


https://jmnet.one/sfs/forum/index.php#spaceflight-simulator.79




I made a spreadsheet to help with my rocket launches!


https://forums.factorio.com/viewtopic.php?t=30744



Merlin
Raptor 
SpaceX 


19. listopadu 2023

Velikost Atomu vs Neutrina


How can neutrinos pass through matter without being stopped by anything?

https://www.quora.com/How-can-neutrinos-pass-through-matter-without-being-stopped-by-anything


How thick would a block of lead have to be so that if a beam of nutrinos went through it, only half would make it out the other side?
https://www.quora.com/How-thick-would-a-block-of-lead-have-to-be-so-that-if-a-beam-of-nutrinos-went-through-it-only-half-would-make-it-out-the-other-side



https://en.wikipedia.org/wiki/Neutrino


Vojtěch Pleskot, Existuje pátá přírodní síla?



Průměr neutrina je přibližně 10^-24 metrů (1 trilióntina atomového poloměru)

Atom je velký asi 10^-10 metrů


K redukci 50% toku neutrin by byla potřeba velmi silná zeď olova:

Přibližně 1 světelný rok (9,46 × 10^15 metrů) tlusté olověné hradlo

Přesněji řečeno: cca 100 miliard kilometrů olova

Pro představu, tato tloušťka je asi 670× větší než vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. To ukazuje, jak slabě neutrino interaguje s hmotou.

dle AI claude Haiku









atom elektron proton betarozpad 

rozpad částic částice

mikro částice 

20. srpna 2023

Jak velký je vesmír?

Jak obrovský je vesmír?
Jaká je velikost vesmíru?


Velikost vesmíru je neznámá.
Spekuluje se o jeho skutečné velikosti.
Existují různé modely. Některé modely naznačují, že vesmír by mohl být až stokrát větší než pozorovatelný vesmír.

Pokud má pozorovatelný vesmír průměr 93 miliard světelných let, celý vesmír by mohl mít průměr více než 9,3 bilionu světelných let.

Pozorovatelný vesmír

Velikost pozorovatelného vesmíru je cca:  8 807 000 000 000 000 000 000 000 km.

To odpovídá 8.807 sextilionům kilometrů.

Pro nás pozorovatelný vesmír je ta část vesmíru, ze které mohlo záření od vzniku vesmíru dorazit na Zemi.

Průměr pozorovatelného vesmíru je cca 93 miliard světelných let, což nám dává představu o enormním rozsahu vesmíru, který můžeme pozorovat.
Kdybychom se podívali kterýmkoliv směrem, hranice, kterou můžeme vidět, je přibližně 46,5 miliard světelných let daleko.

93 miliard světelných let odpovídá přibližně 8,807 × 10²⁴ km.
93 miliard světelných let = 93 × 10⁹ světelných let.
93 × 10⁹ světelných let × 9,461 × 10¹² km/světelný rok ≈ 8,807 × 10²⁴ km


Rozpínání vesmíru

Tento odhad (93 miliard světelných let) je založen na pozorování rozpínání vesmíru a na faktu, že světlo nemá nekonečnou rychlost. To znamená, že nejvzdálenější objekty, které můžeme vidět, jsou ty, od kterých k nám světlo dorazilo od doby Velkého třesku (Big Bangu). 

Rychlost rozpínání činí 67 - 74 km/s na každý megaparsek (Mpc) vzdálenosti. 

Tento rozptyl vzniká z rozdílů mezi metodami měření:

Kosmické mikrovlnné záření (CMB) — měření starého vesmíru (Planckova sonda) → 67 km/s/Mpc

Cepheidy a supernovy — měření mladého vesmíru → 73-74 km/s/Mpc

Rozdíl mezi měřením pomocí CMB (67 km/s/Mpc) a supernovy typu Ia (74 km/s/Mpc) je problém, kterému se říká Hubbleova tenze.

Nevíme, jestli je chyba v měřeních, nebo jestli jde o nový fyzikální jev, kterému ještě nerozumíme ale

Hubbleovo napětí by mohlo uvolnit nové vysvětlení



1 megaparsek (Mpc) odpovídá vzdálenosti zhruba 3,26 milionů světelných let.

Tedy každá megaparseková vzdálenost znamená, že se objekty vzdalují rychlostí 67 - 74 kilometrů za sekundu km/s/Mpc.

To znamená, že prostor mezi galaxiemi se rozpíná rychlostí cca 67 - 74 km za sekundu na každý megaparsek vzdálenosti.


Rychlost světla

Rychlost světla ve vakuu: 299.792.458 metrů za sekundu.

Světlo oběhne Zemi (obvod ~40 075 km) přibližně 7,5krát za sekundu.

Světelný paprsek dosáhne z Měsíce na Zemi za 1,28 sekundy.

Cesta světla ze Slunce k Zemi trvá přibližně 8 minut a 20 sekund (přesněji 499 sekund).

To odpovídá přibližně 1.079.252.848 kilometrům za hodinu nebo přibližně 9,461 bilionům kilometrů za rok.

Toto měřítko nám umožňuje porovnat rychlost světla s velikostí některých vesmírných jevů.



Přepočet 93 miliard světelných let na kilometry:

Světelný rok je vzdálenost, kterou světlo urazí za jeden rok, což je přibližně 9,461 bilionů kilometrů.

Takže:

93 miliard světelných let × 9,461 bilionů kilometrů/světelný rok ≈ 8,807 × 10²⁴ km.

93 miliard světelných let odpovídá přibližně 8.807 sextilionům kilometrů


Rychlost rozpínání vesmíru

67 km/s/Mpc:

Rychlost expanze vesmíru v hodnotách:

          2 139 570 km za sekundu.

    7.702.453.987 km za hodinu.

184.858.895.705 km za den.


Elektromagnetické záření a červený posuv

Kosmické mikrovlnné záření, Cosmic Microwave Background (CMB) je jedním z hlavních důkazů rychlosti expanze vesmíru v různých fázích. Bylo objeveno v roce 1965.

Reliktní záření (CMB) pochází z doby, kdy byl vesmír starý přibližně 380 000 let.

Nyní má vlnovou délku přibližně 1,9 mm, což je důsledek rozpínání.

Viditelné světlo má totiž vlnovou délku 300 nanometrů, což odpovídá 0,0003 mm.

Vlnová délka reliktního záření je tedy přibližně 6333x delší než vlnová délka viditelného světla


Kosmologický červený posuv původního záření vzniká kvůli rozpínání vesmíru.
Hubbleův parametr (H) a červený posuv ukazují, jak rychle se vesmír rozpíná v daném čase.

Hubbleova konstanta (H₀) je aktuální měření rychlosti expanze vesmíru.

Dopplerův červený posuv

Dopplerův červený posuv vzniká, když se zdroj světla pohybuje od pozorovatele. Tento jev je podobný jako Dopplerův efekt u zvuku, kdy se mění frekvence zvuku v závislosti na pohybu zdroje.


Světlo z objektů, které k nám přichází dnes po 13,8 miliardách let, je dnes od nás díky rozpínání vzdáleno přibližně 46,5 miliard světelných let.
To je celkem průměr 93 miliard světelných let


Ocenění za objevy

Kosmické mikrovlnné záření (CMB) objevili Arno Penzias a Robert Wilson v roce 1965. Za tento objev dostali Nobelovu cenu za fyziku v roce 1978.

Zrychlování rozpínání vesmíru bylo potvrzeno v roce 1998 při pozorování supernov typu Ia nezávisle dvěma týmy.

Jeden tým vedl Saul Perlmutter, druhý tým Brian Schmidt a Adam Riess.
Všichni získali Nobelovu cenu za fyziku v roce 2011.



Naše galaxie – Mléčná dráha - Milky Way

Průměr: 100 000 až 120 000 světelných let.

Tloušťka disku: cca 1 000 světelných let.

Hmotnost: cca 1,5 bilionu hmotností Slunce.

Počet hvězd: 100 až 400 miliard.

Vzdálenost Slunce od středu galaxie: 26 000 světelných let.



A Logarithmic Tour across the Observable Universe

https://www.youtube.com/watch?v=qk83agHGclc


https://www.easyzoom.com/imageaccess/34e133a632b146d8bb2a808750b37183


https://pablocarlosbudassi.com/2021/02/the-infographic-and-artistic-work-named.html


Orbit of the Sun - oběžná dráha Slunce


Does The Sun Orbit Anything?  


Oběžná dráha Slunce kolem středu naší galaxie. Slunce se pohybuje cca 26.600 světelných let od středu naší galaxie.

Zatím nejaktuálnější údaj o rychlosti Slunce, který máme asi k dispozici, pochází z roku 2016 od AAS Nova. Rychlost Slunce se uvádí 239±9 km/s
Studie vedená Jasonem Huntem z Dunlapova institutu na Univerzitě v Torontu kombinovala data z prvního vydání mise ESA Gaia a katalogu hvězd z experimentu Radial Velocity Experiment, aby určila pohyby více než 200 000 hvězd v blízkosti Slunce. Z těchto dat odvodili, že rychlost oběhu Slunce kolem středu Mléčné dráhy je 239±9 km/s. 


Pokud se Slunce pohybuje po své oběžné dráze rychlostí zhruba 239 km/s

tak to je 860.400 kilometrů za hodinu
800.000 km/hod x 24 = 20 649 600 km/den
20 649 600 km x 365 = 7.537.104.000 km/rok   t.j. cca 7,5 miliardy km za rok


Jeden oběh Galaktický rok 

Astronomové odhadují, že Slunci trvá přibližně 225-250 milionů let, aby oběhlo střed Mléčné dráhy.
4,5 miliardy let staré Slunce již dokončilo tento oběh 18-20 krát.

Odhady pro konec života Slunce se pohybují kolem 10 miliard let celkové životnosti.
Zbývá tedy přibližně 5,5 miliardy let jeho života.
Slunce tedy oběhne střed galaxie ještě přibližně 22–24krát, než se jeho životní cyklus ukončí.
Celkem tak Slunce během svého života oběhne střed galaxie asi 40–44krát


Kromě kruhové trajektorie Slunce také osciluje nahoru a dolů v průběhu své cesty, což je dáno rozložením hmoty v galaxii, a přibližně každých 33 milionů let prochází skrze galaktický disk.

Slunce se pohybuje po téměř kruhové dráze s mírnou elipticitou (asi 5%)





Speed of Light Calculator (omnicalculator.com)
 
5 Little-Known Facts About The Sun’s Journey Through The Galaxy


Light Day
299,792km/s × 86,400s = 25,902,068,800km  


The Sun  Solar system - Slunce  Sluneční soustava


Měřítko vesmíru  -  Rozložení vesmíru 
Vzdálenosti ve vesmíru  -  Distances in the Universe 

Scale Universe - Layout of the universe

The Scale of the Universe 2

https://htwins.net/scale2

https://htwins.net/minesweeper/




Sonda Voyager 1 
NASA Voyager 1 vypuštěna 5. září 1977
https://voyager.jpl.nasa.gov/mission/status/
voyager 1 trajectory


Deklinace - Rektascenze

Precese
Osa, okolo které se Země otáčí, není nehybná.
Osa vykonává krouživý pohyb, jeden okruh trvá cca 19 - 25 800 let

 



Polárka  

Svítivost Polárky cca 2500 x větší než Slunce
Velikost Polárky 30 x větší než Slunce
Hmotnost Polárky cca 6 x větší než Slunce
Polaris luminosity 2500 times the Sun 


Polárka, nebo také Severní hvězda, je od Země vzdálená přibližně 433 světelných let. Tato vzdálenost je odhadem založeným na měřeních trigonometrické paralaxy a jiných astronomických metodách. Světelný rok je jednotka, která udává, jakou vzdálenost urazí světlo ve vakuu za jeden rok, a je často používána pro měření velkých kosmických vzdáleností mezi hvězdami a galaxiemi.


Převedeme 433 světelných let do různých jednotek:

Světelný rok na astronomické jednotky (AU):

Jeden světelný rok je přibližně 63,241 AU.

Světelný rok na kilometry:

Jeden světelný rok se rovná přibližně 9.461 x 10^12 kilometrů.

Světelný rok na parseky:

Jeden světelný rok je přibližně 0.306 parseků.



Polárka je od Země vzdálená:

Přibližně 27,383,353 astronomických jednotek (AU)

Přibližně 4,096,613,000,000,000 kilometrů

Přibližně 132,498 parseků





Voyager 1 byl odstartován po Voyageru 2
kvůli rychlejší trase opustil sluneční soustavu dříve než jeho dvojče.

Voyager 1 ho předběhl 15. prosince 1977


Sonda Voyager 1  -  Launch Date: Mon, 05 Sept 1977 12:56:00 UTC

Data naznačovala, že sonda Voyager 1 vstoupila do mezihvězdného prostoru 25. srpna 2012

Sonda Voyager 1 k 1. květnu 2024
je vzdálena cca 15,125,330,737 mil
nebo 24,341,860,341 kilometrů

Sonda Voyager 1 je vzdálená přibližně 
One-Way Light Time 22:33:15 (hh:mm:ss)


https://voyager.jpl.nasa.gov/mission/status  


Sonda Voyager 1  -  tracking
https://theskylive.com/planetarium?objects=sun-moon-voyager1-mercury-venus-mars-jupiter-saturn-uranus-neptune-pluto


Převody rychlosti:

Kilometry za hodinu: již jsme vypočítali jako 61,198 km/h.

Kilometry za den:  61,198×24

61,198×24 km/den.

Kilometry za rok: 61,198×24×365.25

61,198×24×365.25 km/rok (365.25 zahrnuje přestupné roky)

Výpočet doby letu:

Celková vzdálenost ve km: 24,341,860,341 km

Doba letu v hodinách: 

Vzdálenost/Rychlost v km/h

Vzdálenost/Rychlost v km/h

Doba letu v letech: Doba letu v hodinách / (24 * 365.25)


61,198 km/h

1,468,752 km/den

536,461,686 km/rok


Při této rychlosti by let k vzdálenosti 162.71528617 AU (což je přibližně 24,341,860,341 km) trval:

397,756 hodin, což je přibližně 45.37 let


Kolik km uletí při této rychlosti 61,198 km/h za 10, 50, 100 let?

Za 10 let: přibližně 5,364,616,858 km

Za 50 let: přibližně 26,823,084,291 km

Za 100 let: přibližně 53,646,168,581 km


Za 10 let: 0.000567 světelných let

Za 50 let: 0.0028351 světelných let

Za 100 let: 0.0056702 světelných let


Za 10 let: 0.21 světelných dnů

Za 50 let: 1.04 světelných dnů

Za 100 let: 2.07 světelných dnů


při rychlosti 61,198 km/h


Kosmická rychlost

1.
První kosmická rychlost (orbitální rychlost): Přibližně 7.9 km/s (28,440 km/h). To je rychlost potřebná k udržení objektu na nízké oběžné dráze Země.

2.
Druhá kosmická rychlost (úniková rychlost): Přibližně 11.2 km/s (40,320 km/h). Tato rychlost je potřebná k opuštění Zemské gravitace bez dalšího pohonu, tedy k úniku z gravitačního pole Země.

3.
Třetí kosmická rychlost: Přibližně 16.6 km/s (59,760 km/h). To je rychlost, která je potřebná pro únik z gravitačního působení Sluneční soustavy.

4. kosmická rychlost 

5. kosmická rychlost

6. kosmická rychlost


Následně sonda Voyager 1 využila zrychlení gravitačních praků u Jupitera a Saturnu




Mise Voyager 1

Start mise:

Datum a čas: 5. září 1977 / 12:56:01 UT

Místo startu: Cape Canaveral, Florida / Launch Complex 41


Klíčové události mise Voyager 1:

5. března 1979 - Průlet kolem Jupiteru

Voyager 1 se přiblížil k Jupiteru na vzdálenost 349 000 km, což mu umožnilo zachytit detailní snímky atmosférických bouří a vulkanické činnosti na měsíci Io. Poprvé byly objeveny vulkány mimo Zemi – aktivní sopky na Io. Sonda také poskytla detailní snímky Velké rudé skvrny, obří bouře větší než Země.


12. listopadu 1980 - Průlet kolem Saturnu

Voyager 1 se přiblížil k Saturnu na vzdálenost 124 000 km a odhalil komplexní strukturu prstenců, které jsou tvořeny miliardami kusů ledu a prachu. Sonda také studovala měsíce Titán, Mimas, Enceladus, Tethys, Dione a další. Na Titanu objevila hustou atmosféru složenou převážně z dusíku s metanem a dalšími organickými sloučeninami.


17. února 1998 - Stal se nejvzdálenějším objektem vyrobeným člověkem, když překonal sondu
Pioneer 10. Od této chvíle je Voyager 1 nejvzdálenější lidská sonda od Země.

16. srpna 2006 - Voyager 1 dosáhl vzdálenosti 100 astronomických jednotek (AU) od Slunce. To odpovídá přibližně 15 miliardám kilometrů.


Srpen 2012 - Vstup do mezihvězdného prostoru

Voyager 1 se stal prvním lidským objektem, který překročil hranici heliopauzy (hranice heliosféry) a vstoupil do mezihvězdného prostoru. Přístroje na palubě detekovaly dramatickou změnu v hustotě částic, což potvrdilo, že sonda opustila vliv Slunce.




Vědecké přístroje na Voyager 1:

Imaging Science System (ISS) – Systém kamer pro snímkování planet a jejich měsíců.

Ultraviolet Spectrometer (UVS) – Studium ultrafialového záření v atmosférách planet.

Infrared Interferometer Spectrometer (IRIS) – Analýza tepelného záření a složení atmosféry.

Planetary Radio Astronomy Experiment (PRA) – Záznam rádiových emisí planet.

Photopolarimeter (PPS) – Měření polarizace světla pro zkoumání atmosférických částic.

Triaxial Fluxgate Magnetometer (MAG) – Měření magnetických polí planet a mezihvězdného prostoru.

Plasma Spectrometer (PLS) – Studium plazmového prostředí v meziplanetárním a mezihvězdném prostoru.

Low-Energy Charged Particles Experiment (LECP) – Měření nízkoenergetických částic.

Plasma Waves Experiment (PWS) – Záznam elektromagnetických vln v plazmě.

Cosmic Ray Telescope (CRS) – Detekce kosmického záření.

Radio Science System (RSS) – Studium gravitačních polí a atmosfér pomocí rádiových signálů.


Napájení sondy Voyager 1:

Podobně jako Voyager 2, je Voyager 1 napájen třemi radioizotopovými termoelektrickými generátory (RTG) na bázi oxidu plutonia (Pu-238), které jsou namontovány na konci výložníku. Tyto generátory využívají rozpad plutonia pro generování elektrické energie, což umožňuje sondě pracovat i ve velké vzdálenosti od Slunce, kde je solární energie nedostupná.


Mezihvězdná mise Voyager 1:

Po průletech kolem Jupiteru a Saturnu byla mise rozšířena na Voyager Interstellar Mission (VIM), jejímž cílem je zkoumat podmínky v mezihvězdném prostoru. Voyager 1 stále poskytuje cenné údaje o kosmickém záření, hustotě plazmatu a magnetických polích daleko za hranicemi naší sluneční soustavy.


Zlatá deska Voyageru:

Obě sondy (Voyager 1 i Voyager 2) nesou na své palubě zlatou desku s informacemi o Zemi, životě a kultuře lidstva. Deska obsahuje:

Zvuky a obrazy Země, pozdravy ve 55 jazycích, hudební skladby (včetně Bacha a Chucka Berryho).

Obrazové informace o životě, přírodě, matematických principech a kulturních aspektech.

Zlatý disk je určen pro případný kontakt s mimozemskou inteligencí jako "kosmická zpráva v lahvi".






Mise Voyager 2

Start mise:
Datum a čas: 20. srpna 1977 / 14:29:44 UT

Místo startu: Cape Canaveral, Florida / Launch Complex 41


Klíčové události mise Voyager 2:

9. července 1979 - Průlet kolem Jupiteru

Voyager 2 poskytl podrobné snímky povrchu planety, objevil nové měsíce a zkoumal složení atmosféry. Detekoval silné bouře a dynamické atmosférické procesy.


25. srpna 1981 - Průlet kolem Saturnu

Mise odhalila složitou strukturu prstenců Saturnu, včetně vln a mezer. Voyager 2 také zkoumal měsíce Enceladus, Tethys, Dione a další.

24. ledna 1986 - Průlet kolem Uranu

Voyager 2 je zatím jedinou sondou, která navštívila Uran. Mise odhalila 10 nových měsíců, neznámé prstence a neobvyklou rotaci planety. Bylo také objeveno, že Uran má extrémně skloněnou magnetosféru.

25. srpna 1989 - Průlet kolem Neptunu

Voyager 2 provedl detailní průzkum Neptunu a jeho největšího měsíce Tritonu. Objevil aktivní gejzíry na Tritonu, mapoval atmosférické bouře, jako je Velká temná skvrna, a zaznamenal silné větry na planetě.

30. srpna 2007 - Překročení Termination Shock180,000° K - 179,726.85 °C

Bod, kde rychlost slunečního větru klesá pod rychlost zvuku kvůli interakci s mezihvězdným médiem.

25. listopadu 2018 - Vstup do mezihvězdného prostoru

Voyager 2 se stal druhou lidskou sondou, která opustila heliosféru a vstoupila do mezihvězdného prostoru, což potvrdilo měření hustoty plazmatu.




Vědecké přístroje na Voyager 2:

Imaging Science System (ISS) – Systém kamer pro snímkování planet a jejich měsíců.

Ultraviolet Spectrometer (UVS) – Studium ultrafialového záření v atmosférách planet.

Infrared Interferometer Spectrometer (IRIS) – Analýza tepelného záření a složení atmosféry.

Planetary Radio Astronomy Experiment (PRA) – Záznam rádiových emisí planet.

Photopolarimeter (PPS) – Měření polarizace světla pro zkoumání atmosférických částic.

Triaxial Fluxgate Magnetometer (MAG) – Měření magnetických polí planet a mezihvězdného prostoru.

Plasma Spectrometer (PLS) – Studium plazmového prostředí v meziplanetárním a mezihvězdném prostoru.

Low-Energy Charged Particles Experiment (LECP) – Měření nízkoenergetických částic.

Plasma Waves Experiment (PWS) – Záznam elektromagnetických vln v plazmě.

Cosmic Ray Telescope (CRS) – Detekce kosmického záření.

Radio Science System (RSS) – Studium gravitačních polí a atmosfér pomocí rádiových signálů.


Napájení sondy Voyager 2:

Napájení sondy je zajištěno třemi radioizotopovými termoelektrickými generátory (RTG) na bázi oxidu plutonia (Pu-238), které jsou namontovány na konci výložníku.
Každý z RTG produkuje elektrickou energii prostřednictvím tepla generovaného přirozeným rozpadem plutonia. Díky tomu může Voyager 2 fungovat desítky let, i když výkon postupně klesá.


Mezihvězdná mise Voyager 2:

Po dokončení průletů kolem vnějších planet byla mise rozšířena na Voyager Interstellar Mission (VIM). Hlavním cílem této fáze je měření podmínek v mezihvězdném prostoru, jako je hustota plazmatu, magnetická pole, kosmické záření a interakce slunečního větru s mezihvězdným prostředím.




Voyager 2 letí rychlostí 34 560 mil/h  -  55 440 km/h

Překonání vzdálenosti jednoho světelného roku Voyager 2 zabere cca 19.390 let

Voyager 2 bude i nadále pokračovat ve své cestě směrem z Mléčné dráhy

Za cca 500+ let dosáhne vnějšího okraje Oortova oblaku

2000 AU (vnitřní okraj Oortova oblaku): cca rok 2.592

20 000 AU (vnější okraj vnitřního Oortova oblaku): cca rok 8.133

100 000 AU (vnější Oortův oblak): cca rok 32.759

Konec Sluneční soustavy (200 000 AU) cca rok 63.541


Voyager 2 teoreticky opustí Mléčnou dráhu přibližně v roce 1 946 761 709 (cca za 2 miliardy let)



1 světelný den překoná Voyager 2 přibližně v roce 2030

1 světelný týden  překoná Voyager 2 přibližně v roce  2350

1 světelný měsíc překoná Voyager 2 přibližně v roce  3575

1 světelný rok     překoná Voyager 2 přibližně v roce 21.444






www.TheSkyLive.com 


https://theskylive.com/locationpicker?back_url=https%3A%2F%2Ftheskylive.com%2Fplanetarium%3Fobjects%3Dsun-moon-voyager1-mercury-venus-mars-jupiter-saturn-uranus-neptune-pluto%26localdata%3D50.5350%257C16.4272%257C%255B50.5350N%252C%2B16.4272E%255D%257CEurope%252FWarsaw%257C0%26obj%3Dvoyager1%26h%3D20%26m%3D30%26date%3D2024-05-11%23ra%7C17.262246934366882%7Cdec%7C12.387232232329279%7Cfov%7C80
 


Koncem tohoto týdne může přijít další silná sluneční bouře a s ní i polární záře

Space Weather Live
www.spaceweatherlive.com
www.spaceweatherlive.com/en/auroral-activity/aurora-forecast.html




Jaká je velikost Mléčné dráhy?

Mléčná dráha má průměr přibližně mezi 150 a 200 tisíci světelnými lety, což je značně menší než průměr pozorovatelného vesmíru.
Hvězdný disk Mléčné dráhy má průměr přibližně 100 tisíc světelných let a jeho tloušťka činí přibližně
1 tisíc světelných let. 
To nám ukazuje, jak monumentální je naše galaxie ve srovnání s jinými galaxiemi ve vesmíru viz níže.

Mléčná dráha má průměr přibližně mezi 150 a 200 tisíci světelnými lety, zatímco průměr pozorovatelného vesmíru je odhadován na 93 miliard světelných let.

Abychom zjistili, kolikrát je průměr Mléčné dráhy menší než průměr pozorovatelného vesmíru, můžeme provést následující výpočet:

(Průměr pozorovatelného vesmíru) / (Průměr Mléčné dráhy) = (93 miliard světelných let) / (150 tisíc světelných let) ≈ 620 000 krát


To znamená, že průměr pozorovatelného vesmíru je zhruba 620 000 krát větší než průměr Mléčné dráhy.



Jak velká je Sluneční soustava?

Sluneční soustavu tvoří 8 hlavních planet, 5 trpasličích planet, více než 150 měsíců kolem těchto planet a různá menší tělesa jako planetky, komety a meteoroidy. Slunce, centrální hvězda naší soustavy, má hmotnost přibližně 330 000krát větší než Země a představuje téměř 99,8% hmotnosti celé Sluneční soustavy. Průměr Slunce je zhruba 1 400 000 km, což je přibližně 109krát větší než průměr Země.

Vzdálenosti mezi planetami v naší soustavě se pohybují od několika milionů kilometrů (např. mezi Zemí a Venuší) až po více než 4 miliardy kilometrů (např. mezi Neptunem a Sluncem).
Nejvzdálenější objekt v soustavě, trpasličí planeta Sedna, je od Slunce vzdálen kolem 937 miliard kilometrů.
To nám dává představu o rozsahu naší Sluneční soustavy a jejích jednotlivých členů.


Vzdálenosti mezi planetami sluneční soustavy

Liší se v závislosti na jejich polohách na dráze kolem Slunce. Tyto vzdálenosti se měří v astronomických jednotkách (AU), což je průměrná vzdálenost mezi Zemí a Sluncem,
což činí přibližně 149,6 milionu kilometrů.


Následující seznam uvádí průměrné vzdálenosti planet od Slunce v astronomických jednotkách:

Merkur: Průměrná vzdálenost od Slunce je asi 0,39 AU (přibližně 58 milionů kilometrů).

Venuše: Průměrná vzdálenost od Slunce je asi 0,72 AU (přibližně 108 milionů kilometrů).

Země: Průměrná vzdálenost od Slunce je 1 AU (přibližně 149,6 milionu kilometrů).

Mars: Průměrná vzdálenost od Slunce je asi 1,52 AU (přibližně 227 milionů kilometrů).

Jupiter: Průměrná vzdálenost od Slunce je asi 5,2 AU (přibližně 778 milionů kilometrů).

Saturn: Průměrná vzdálenost od Slunce je asi 9,58 AU (přibližně 1,43 miliardy kilometrů).

Uran: Průměrná vzdálenost od Slunce je asi 19,22 AU (přibližně 2,87 miliardy kilometrů).

Neptun: Průměrná vzdálenost od Slunce je asi 30,05 AU (přibližně 4,5 miliardy kilometrů).

Tyto hodnoty jsou průměrné vzdálenosti, protože dráhy planet nejsou perfektní kruhy, ale mají spíše eliptický tvar, takže vzdálenosti se mohou měnit v průběhu jejich oběhů kolem Slunce.



Následující seznam uvádí průměrné vzdálenosti planet od Země v astronomických jednotkách AU:

Merkur: Průměrná vzdálenost od Země se pohybuje mezi 0,62 AU a 2,19 AU. Nejbližší Merkur může být k Zemi, když se nachází na straně Slunce od Země, a nejdále je, když je na opačné straně Slunce.

Venuše: Průměrná vzdálenost od Země se pohybuje mezi 0,28 AU a 1,72 AU. Venuše je nejblíže k Zemi, když se nachází na opačné straně Slunce.

Mars: Průměrná vzdálenost od Země se pohybuje mezi 0,52 AU a 2,66 AU. Mars je nejblíže k Zemi, když se nachází na straně Slunce od Země, a nejdále je, když je na opačné straně Slunce.

Jupiter: Průměrná vzdálenost od Země se pohybuje mezi 3,91 AU a 6,41 AU. Jupiter je nejblíže k Zemi, když se nachází na straně Slunce od Země, a nejdále je, když je na opačné straně Slunce.

Saturn: Průměrná vzdálenost od Země se pohybuje mezi 7,53 AU a 11,06 AU. Saturn je nejblíže k Zemi, když se nachází na straně Slunce od Země, a nejdále je, když je na opačné straně Slunce.

Uran: Průměrná vzdálenost od Země se pohybuje mezi 17,68 AU a 20,98 AU. Uran je nejblíže k Zemi, když se nachází na straně Slunce od Země, a nejdále je, když je na opačné straně Slunce.

Neptun: Průměrná vzdálenost od Země se pohybuje mezi 27,72 AU a 30,89 AU. Neptun je nejblíže k Zemi, když se nachází na straně Slunce od Země, a nejdále je, když je na opačné straně Slunce.

Vzdálenosti planet od Země se mohou měnit v průběhu jejich oběhů kolem Slunce kvůli eliptickým dráhám a různým polohám na dráze.




Galaxie jsou různorodé a mají různé velikosti.

Místní skupina: Tato skupina zahrnuje naši Mléčnou dráhu, Andromedovou galaxii a několik dalších menších galaxií. Průměr celé Místní skupiny je kolem 10 milionů světelných let.


GalaxieVzdálenost od Země (světelné roky)Vzdálenost od Země (kilometry)
Velký Magellanův mrak (LMC)Přibližně 163 000 světelných letPřibližně 1,54 x 10^21 kilometrů
Malý Magellanův mrak (SMC)Přibližně 200 000 světelných letPřibližně 1,89 x 10^21 kilometrů
Andromedová galaxie (M31)Přibližně 2,537 milionu světelných letPřibližně 2,4 x 10^22 kilometrů
Trojúhelníková galaxie (M33)Přibližně 2,73 milionu světelných letPřibližně 2,6 x 10^22 kilometrů
Kuřecí galaxie (M33)Přibližně 3 miliony světelných letPřibližně 2,8 x 10^22 kilometrů
Galaxie Spirální souhvězdí (M101)Přibližně 21 milionů světelných letPřibližně 1,98 x 10^23 kilometrů
Větrná mlhovina (M101)Přibližně 21 milionů světelných letPřibližně 1,98 x 10^23 kilometrů
Sombrero galaxie (M104)Přibližně 28 milionů světelných letPřibližně 2,64 x 10^23 kilometrů
Galaxie Velryba (NGC 4631)Přibližně 30 milionů světelných letPřibližně 2,83 x 10^23 kilometrů



Velký Magellanův mrak (LMC) a Malý Magellanův mrak (SMC) jsou galaxie.
Jsou to trpasličí nepravidelné galaxie, které patří k našemu Mléčnému dráze a jsou dvěma z nejbližších galaxií k naší vlastní galaxii.



Věk (podle modelu ΛCDM (Lambda-CDM model): 13,787 ± 0,020 miliard let

Průměrná hustota (včetně energie): 9,9×10−27 kg/m³

Průměrná teplota: 2,72548 K; (−270,4 °C, −454,8 °F)

Průměr: Neznámý. Pozorovatelný vesmír: 8,8×10²⁶ m (28,5 Gpc gigaparseků, 93 Gly miliard světelných let)

Hmotnost (obyčejná hmota): Alespoň 10⁵³ kg




Kde končí Sluneční soustava? Hranice vesmíru, planety Devět a komerční lety ke hvězdám  


Voyagery prolétávající magnetickou pěnou se neloučí  

Může nová teorie změnit vše, co víme o vesmíru?



Rychlost 900 km/h odpovídá Mach 0.85 ve výšce cestovního letu.

Vzdálenosti byly převzaty z NASA a ESA (min/max opozice a konjunkce).

Přepočet času:

dny = vzdálenost ÷ 900 ÷ 24

roky = dny ÷ 365.25








Jak dlouho by trvalo komerčnímu letadlu doletět na každou planetu, pokud by to bylo možné,
při rychlosti 900 km/h








planeta
planets
planety
vesmír
universe
space