Praní špinavých peněz
kopie z
www.janalorencova.cz/media/prani-spinavych-penez
LTO
www.krvaveoleje.cz/index.php?page=foto
Co jsou to špinavé peníze?
Špinavými penězi se označují finanční
prostředky pocházející z trestné činnosti. Praní špinavých peněz je
proces, během kterého je zastřen jejich původ tak, aby se zdálo, že jde o
legální příjem. Legalizací výnosů z trestné činnosti, jak se odborně
praní špinavých peněz označuje, se zabývá zákonem č. 253/2008 Sb. (Zákon
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a
financování terorismu). Na úrovni Evropské unie se jedná o třetí
směrnice proti praní špinavých peněz č. 2005/60/ES z roku 2005.
Výraz
„praní špinavých peněz“ (money laundering) pochází z USA, kdy mafie
přidávala ve dvacátých a třicátých letech v době prohibice prostředky z
nelegálního prodeje alkoholu, hazardu, prostituce a vydírání do tržeb v
prádelnách, které ovládala. V tisku se poprvé objevil v roce 1973 v
souvislosti s aférou Watergate.
Praní špinavých peněz se účastní
zločinecké organizace, teroristé, společnosti vyhýbající se daním nebo
vytvářející černé fondy, totalitní vlády nebo vlády financující
nelegální operace, případně politické strany kvůli svému financování.
Celosvětově je odhadováno, že vyprané peníze tvoří 5% celkového hrubého
domácího produktu (HDP). Jedná se o stovky miliard dolarů ročně.
Legalizace zisků z trestné činnosti narušuje přirozené fungování
ekonomiky. Uměle navyšuje ceny práce a nemovitostí, vytlačuje legální
firmy z trhu, zvyšuje inflaci a díky sociální a politické nejistotě
omezuje příliv zahraničních investic.
Praní špinavých peněz je
slabým článkem organizovaného zločinu. Je mnohem snazší peníze získat
než je zlegalizovat. Proto je boj s legalizací výnosů z trestné činnosti
považován za klíčový v boji proti organizovanému zločinu.
Praní špinavých peněz probíhá ve třech fázích:
vklad hotovosti na účty (Placement, namáčení),
zastření jejich původu (Layering, mydlení),
návrat majiteli a investování do legálních činností (Integration, ždímání),
Vklad hotovosti na účty
Pro
ztížení hotovostních operací existuje řada pravidel, která je regulují.
Nejvyšší možná částka je dle § 3 zákona č. 254/2004 Sb. stanovena na
ekvivalent 15 000 EUR přepočítaným na koruny směnným kursem devizového
trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby.
Jedná se o platby mezi dvěma subjekty během jednoho dne. Za jeho
porušení hrozí fyzickým osobám pokuta až 500 000 Kč a právnickým až 5
milionů. Existuje několik výjimek:
platby daní, poplatků, cla,
záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné
druhy plateb uskutečňované podle zákona o správě daní a poplatků nebo
podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak,
povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,
platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad z penzijních fondů,
platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu,
platby určené k úschově peněz notářem,
platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění.
Protože
manipulace s hotovostí je u vyšších částek obtížná a platby touto
formou omezené, snaží se je majitelé špinavých peněz převést na bankovní
účty. To se obvykle děje v regionu, kdy byly peníze trestnou činností
získány. Klasickým způsobem je rozdělení na řadu transakcí pod 15 000
EUR, které jsou vkládány na různé účty. Označuje se to jako smurfing
(šmoulení). Zabránit tomu mají propracované mechanismy bank zahrnující
školení osob na přepážkách i softwarové vybavení. V rámci bank má na
starosti tuto problematiku osoba s funkcí Compliance Officer nebo AML
(Anti Money Loundering) Officer.
Finanční instituce hledají tyto znaky, že se jedná o legalizaci výnosů z trestné činnosti:
jde o několik vkladů na vlastní nebo cizí účet těsně pod povolený limit, tzv. strukturování,
vklady v hotovosti většího počtu osob na jeden účet,
opakované vklady často v jeden den,
používání neobvyklých nominálních hodnot bankovek,
ukládání hotovosti, která není dopředu spočítaná,
ukládání bankovek s nižší nominální hodnotou a následné vybírání bankovek s vyšší nominální hodnotou,
vklad v hotovosti následovaní bezhotovostním převodem na jiný účet často v zahraničí,
velký počet hotovostních vkladů a malý počet hotovostních výběrů,
v
hotovosti je uhrazena služba nebo finanční produkt (životní pojištění,
spoření, důchodové připojištění, drahý zájezd), ta je zrušena a výplata
zůstatku je provedena šekem nebo na účet,
vkladatele doprovází další osoba,
vkladatel se chová podezřele,
vkladatel je nervózní.
Protože
vklad prostřednictvím bank je stále složitější, přesouvá se více peněz
do jiných finančních institucí, jako jsou leasingové společnosti,
směnárny, sázkové společnosti a realitní kanceláře. U sázkových
kanceláří jsou špinavé peníze v hotovosti vloženy do hry a výhra je
převáděna na bankovní účet. Klasickým postupem je vsadit si na dvě proti
sobě stojící možnosti (např. červená a černá v ruletě nebo sázka na
zápas u dvou různých kanceláří s různým výsledkem) a získat část
vsazených peněz jako výhru.
V případě realitních kanceláří
dochází ke koupi nemovitostí za nízkou cenu a jejich prodeji mnohem
dráž. Zisk je vytvořen díky platbě špinavými penězi. Někdy je nemovitost
prodána za cenu nižší, než byla nákupní nebo za kupce platí třetí
strana. V některých případech nedochází k prodeji samotné nemovitosti,
ale ke změně majitele společnosti, například akciové společnosti s
akciemi na držitele, která nemovitost vlastní a to i v několika fázích s
postupně rostoucí cenou a různými znaleckými odhady. Tím dochází k
prolínání fáze vkládání hotovosti (namáčení) a zastírání původu
(mydlení).
Dalším způsobem převodu hotovosti je využití
alternativních bankovních systémů. Jedná se například o Hawala/Hundi,
Chop nebo Fei ch’ien. Jsou založeny na důvěře, osobní komunikaci a
využívají je zejména osoby asijského nebo arabského původu a velmi často
také teroristické organizace z této oblasti. Na rozdíl od klasických
bankovních převodů po nich nezůstávají téměř žádné písemné záznamy. V
případě potřeby je možné i převody v těchto systémech zamlžit rozdělením
na menší částky, v delším časovém období a využitím několika
prostředníků v různých zemích.
Zamlžení původu
V okamžiku,
kdy jsou špinavé peníze převedeny z hotovosti na bankovní účty, nastává
fáze, jejímž cílem je zastření jejich původu. Obvykle dochází k řadě
převodů mezi různými bankami v různých částech světa, směně na cenné
papíry, konverzi mezi různými měnami, výměna za hotovost a zpět, k
nákupu a následný prodej drahých předmětů a podobně.
Finanční
instituce mají za povinnost identifikovat účastníky transakce, jejíž
výše přesahuje ekvivalent 1000 EUR. Záznamy o osobách a transakcích se
uchovávají 10 let. Oprávněná osoba, tedy firma s povinností hlásit
podezřelé transakce Finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí
ČR. Pokud tak neučiní, může dostat pokutu až 50 milionů korun. Mezi
oprávněné osoby patří kromě bank také obchodníci s cennými papíry,
investiční fondy, leasingové společnosti, realitní kanceláře, herny,
kasina, družstevní záložny, směnárny, advokáti, notáři, exekutoři,
auditoři a daňoví poradci.
Za podezřelé jsou považovány transakce vykazující tyto znaky:
existují problémy s identifikací klientů,
klient požaduje neobvyklé podmínky transakce,
transakce je pro daného zákazníka neobvyklá,
transakce nedává smysl z ekonomického, právního nebo věcného pohledu,
klient se vyhýbá osobnímu kontaktu s finanční institucí,
jedna ze stran transakce sídlí v daňovém ráji,
pro transakci je použit dlouhodobě nevyužívaný účet,
dochází k převodu prostředků ihned po jejich připsání na účet,
jedná se o neobvykle vysoké převody,
klient je při osobním styku nervózní,
klient nechce poskytnout některé údaje, poskytne je nepravdivé nebo je obtížné jejich pravdivost ověřit,
příkaz k převodu zadává jiná osoba, než je obvyklé,
účet je použit jen pro jednu transakci a poté je zrušen,
Povinná
osoba může splnit příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu
nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení ministerstvem, pokud
hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním by mohlo být zmařeno nebo
podstatně ztíženo zajištění výnosu. Pro dohled nad podezřelými
transakcemi je v České republice využívám informační systém společnosti
ADASTRA.
Praním špinavých peněz se zabývají specializované
společnosti, které si za své služby účtují 25 – 60 % z původní částky.
Využívají například odborníky z oblasti realit a cenných papírů, kteří
jejich činnosti dodávají zdání legálnosti. Zakládají firmy, které
nevyvíjí svou proklamovanou činnost (např. poradenství, účetnictví,
realitní činnost, restaurace) nebo je jejich obrat výrazně nižší než
deklarovaný. Říká se jim anglicky „shell“ neboli skořápka. Pro firmy je
mnohem snazší zdůvodnit bance vyšší nebo nepravidelné pohyby na účtu než
pro fyzickou osobu. Je také složitější dohledat skutečného organizátora
transakce, protože jménem firmy vystupují najatí prostředníci.
Často
používaným způsobem zamlžení transakcí je použití krycích firem
(offshore) registrovaných v zemích s nízkými daněmi a vysokou mírou
bankovního tajemství. Účet v bance například zřídí osoba, která se
prokazuje jako zástupce společnosti registrované na Kypru s akciemi na
majitele. V obchodním rejstříku má tato společnost uvedeny místo
skutečných majitelů místní občany. V takovém případě může banka
požadovat další doklady, například zápis z poslední valné hromady,
prohlášením klienta nebo jednatele. Problém je, že ne vždy je tento
postup dodržován a banka není schopna ověřit pravdivost takovýchto
listin.
Dalším způsobem je využití prostředníků, kteří za provizi
nechají peníze protéct svým účtem. Například při internetovém podvodu
(phishingu) využije pachatel účet, založený třetí osobou. Ta si nechá 7
až 10 % z došlé částky a zbytek převede na jiné účty v zahraničí nebo
vybere v hotovosti a přepošle službou typu Western Union nebo MoneyGram.
V případě vyšetřování je trestně stíhán prostředník, nikoliv
organizátor, kterého se většinou nepodaří dohledat. Sazba pro bílého
koně je 2 roky, v případě vyšších částek až 8 let.
Možné je i
založit v zahraničí společnost, v ČR její organizační složku a ta si pak
otevře u české banky účet. Zahraniční společnost je vzápětí zrušena a
účet lze použít pro praní špinavých peněz.
Pro zastření původu
finančních prostředků jsou využívání operace s majetkovými podíly
společností, nákup a prodej cenných kovů, cenných papírů, nemovitostí,
uměleckých předmětů nebo starožitností. Lze také nakupovat a prodávat
předražené poradenské nebo jiné služby či pronajímat nemovitosti.
Investice vypraných peněz
Legalizované
příjmy z trestné činnosti používají jejich majitelé na svou osobní
spotřebu, pro financování trestné činnosti například terorismu a také je
investují do nemovitostí a firem. Kromě nelegální činnosti provozují
zločinecké a teroristické organizace také legální činnost, jako je svoz
odpadků, stavebnictví, demoliční firmy, turistický průmysl, ochrana osob
a majetku, vydávání tiskovin a mnoho dalších.
Nové trendy v praní špinavých peněz
Mezi
moderní způsoby vrstvení prostředků je použití internetových sázkových
kanceláří. Buď jako provozovatel nebo jako klient jinak v zásadě legální
společnosti. Je u nich omezená možnost identifikace klientů a jejich
provozovatelé často sídlí v daňových rájích, aby se vyhnuli kontrole a
zdanění.
Nově jsou také využívány předplacené platební karty nebo
dárkové karty. Nepočítají se do omezení hotovosti pro převoz přes
hranice a je jimi možné platit i na internetu, vybrat peníze z bankomatu
nebo je nechat poslat bezhotovostně do zahraničí. Celkový objem
finančních prostředků na nich je 107 miliard USD. Tyto karty nejsou u
nás používány.
Nedávno se objevil trend virtuálního praní peněz
pomocí online her typu Second Life nebo World of Warcraft. Jsou
vytvořeny účty několika osob, reálné peníze vyměněny za virtuální
používané ve hře, ty jsou převedeny jinému hráči a opět vybrány v
hotovosti.
Dalším moderním trendem je využití mobilních telefonů
coby platebních nástrojů. Pachatel složí peníze v hotovosti na jednom
místě a vybere je pomocí mobilu na jiném.
Vrací se také doba
pašování hotovosti. Malé bankovky jsou vyměněny za vyšší nominální
hodnoty. Jednak tvoří menší objem i hmotnost a navíc se na bankovkách
přenášejí fyzické stopy jejich pohybu, jako jsou přítomnost drog nebo
otisky prstů. Bankovky s vyšší nominální hodnotou jsou umístěny do
vakuově uzavřených plastových obalů a obklopeny kávou, pepřem nebo jinou
aromatickou látkou pro zmatení policejních psů. Potom jsou v nákladních
autech nebo kontejnerech převáženy do zahraničí.
Boj s praním špinavých peněz
Na
boji s praním špinavých peněz se podílí státní i nestatní instituce.
Kromě povinných osob vyjmenovaných výše jsou to Finanční analytický
útvar Ministerstva financí ČR a Útvar odhalování korupce a finanční
kriminality služby kriminální policie a vyšetřování (ÚOKFK SPKV) zřízený
nařízením Ministerstva vnitra č. 71/2001. ÚOKFK má centrálu s vedením a
6 odbory v Praze. Expozitury jsou umístěny v Českých Budějovicích,
Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Expozitury jsou
členěny na dvě oddělení: operativní činnost a vyšetřování.
Jednotlivé odbory ÚOKFK SPKV jsou:
Odbor korupce a ochrany zájmů Evropské unie,
Odbor závažné hospodářské trestné činnosti,
Odbor daní, výnosů a praní peněz,
Odbor kancelář ředitele útvaru,
Odbor analytiky a informatiky,
Odbor mezinárodní spolupráce a metodiky.
Kromě
legalizace výnosů z trestné činnosti se ÚOKFK se zabývá vyšetřováním
krácením daní, úvěrových a jiných podvodů, přijetí úplatku, zneužití
pravomocí, padělání, podplácení, pletich při veřejné soutěži, dotačních
podvodů a plní také úkoly Úřadu pro vyhledávání majetku pocházejícího z
trestné činnosti (Asset Recovery Office).
Finanční analytický útvar (FAÚ) je podřízen náměstku Ministerstva financí ČR a skládá se ze čtyř oddělení:
Oddělení 241 Mezinárodní a právní,
Oddělení 242 Analytické,
Oddělení 243 Kontrolní,
Oddělení 244 Sběru a zpracování dat.
V
roce 2010 FAÚ dostal 1887 hlášení o podezřelých transakcích, což je
méně než 2200 v předchozím roce. Na jejich základě bylo podáno 296
trestních oznámení. Zajištěno bylo celkem 287 mil. Kč, což je nárůst
oproti 190 mil. Kč v roce 2009. FAÚ je také koordinátorem dodržování
mezinárodních obchodních sankcí. V současnosti pracuje FAÚ na projektu
Národní evidence účtů označované někdy nepřesně jako Centrální registr
účtů.
Na nadnárodní rovině se boji proti praní špinavých peněz
věnuje organizace Financial Action Task Force on Money Laundering (FATF)
založená v roce 1989 na summitu G7 v Paříži.
Slovníček
AML officer (Anti Money Loundering) – manažer zodpovědný za ochranu proti praní špinavých peněz ve finanční instituci
ARO (Asset Recovery Office) - Úřad pro vyhledávání majetku pocházejícího z trestné činnosti
Compliance Officer – manažer zodpovědný za to, že pracovníci firmy jsou ve shodě s firemními pravidly
Daňový
ráj (Tax Haven) – stát s nízkými daněmi např. Andora (žádné daně z
příjmu fyzických osob), Bahamy (žádné daně z finančních výnosů ani daně z
příjmu fyzických osob), Kypr (10% daň z příjmu právnických osob, 20-30%
u fyzických osob) a další.
Financial Action Task Force on Money
Laundering (FATF) - mezinárodní organizace založená v roce 1989 na
summitu G7 v Paříži s cílem bojovat proti praní špinavých peněz
FAÚ – Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR
Fei ch’ien - alternativní bankovní systém čínského původu využívaný čínskou a vietnamskou komunitou
Hawala
(Hundi) – alternativní bankovní systém, Hawala znamená arabsky důvěra,
ekvivalentem je hindský výraz Hundi, má nižší poplatky a téměř žádné
písemné záznamy
Hundi (Hawala) - alternativní bankovní systém, Hundi znamená hindsky důvěra, ekvivalentem je arabský výraz Hawala
Chop – alternativní bankovní systém
Integration (ždímání) - návrat vypraných peněz majiteli a jejich investování do legálních činností
Layering (mydlení) – proces praní špinavých peněz, kdy dochází k zamlžování jejich původu
MoneyGram – společnost poskytující rychlé hotovostní převody peněz
Mydlení (layering) - proces praní špinavých peněz, kdy dochází k zamlžování jejich původu
Namáčení (placement) - vklad hotovosti na účty
Offshorová společnost – firma v daňovém ráji
Oprávněná
osoba – fyzická nebo právnická osoba vyjmenovaná v zákoně č. 253/2008
Sb. (Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu), která má za povinnost informovat o
podezřelých transakcích
ÚOKFK SPKV - Útvar odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování
Phishing – podvodná technika s cílem vylákat hesla k účtům na internetu včetně bankovních
Placement (namáčení) - vklad hotovosti na účty
Shell (skořápka) – firma nevykazující řádnou činnost sloužící zejména k praní špinavých peněz
Smurfing (šmoulení) – rozdělení větší částky na menší
Šmoulení (smurfing) - rozdělení větší částky na menší
Western Union – americká společnost provádějící rychlé hotovostní převody peněz
Ždímání (integration) - návrat vypraných peněz majiteli a jejich investování do legálních činností
Marek Juda
Autor kriminálního románu
Špinavé peníze
sázkové gangy
sázkový gang
