Hodinář Karel Červinka - Sofia
Часовникарят Карел Чрвинка, София
Уочър Карел Чърнинка, София
Chasovnikari.com: Часовникар в София
Hodinář Karel Červinka
Sofie
Manželka
Marie?
Syn Jan a ?
Часовникарката
Pan Karel Červinka byl pravděpodobně Sokol a pravděpodobně se zůčastnil v Praze v roce 1948
Všesokolského sletu.
Zatím jediný záznam o českém hodináři panu Karlu Červinkovi (později z Bulharska) jsem zatím nalezl v disertační práci pana Minčeva. V ní figuruje hodinář pan Karel Červinka ze Sofie v Bulharském krajanském spolku, viz níže:
cituji z pdf:
"ČESKÁ KOMUNITA V SOFII"
OD OSVOBOZENÍ BULHARSKA V ROCE 1878 DO KONCE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
dějiny, procesy, osobnosti, společenský a každodenní život
D i s e r t a č n í p r á c e
DRUHÝ DÍL
Autor práce: Mgr. Emil Minčev
Vedoucí práce: Doc. Vladimír Penčev
3.
Dějiny krajanského spolku v Sofii
3.5. Národní dům „T. G. Masaryka“ v letech 1935 – 1945
Na za
č
átku roku 1935 spolek m
ě
l kolem 403
č
len
ů
, z toho 153 v úst
ř
edí a 250
v odbo
č
kách. Počet členů
během stále trvající krize však postupně
klesal. “Národní dům“
vedl předseda Jan
Čmolík, místop
ředsedové Ludvík Diviš a Václav Pospíšil, finančním
referentem byl Jaroslav Laušman, kulturním referentem Ferdinand Sýkora, tajemníkem
Karel Bíža. Správcem
československé školy byl učitel Karel Hrdlička. Předsedkyní
dámského spolku „
České srdce“ byla paní Františka
Čmolíková. “Národní dům“ měl
odbočky ve vsích Vojvodovo, Mrtvice (od r. 1935 přejmenovaná na Podem),
1
Gorna
Mitropolija a Brašljanica.
2
Do roku 1935 “Národní dům“ vešel s velkým problémem v rozpočtu, který vznikl
škrtnutím podpory od Ministerstva školství
ČSR v hodnot
ě
30 000 Kč
. Tato subvence
byla určena na zaplacení nájemného
československé školy v Sofii, což znamenalo, že
následkem jejího škrtnutí mohla zaniknout škola. Na
začátku roku “Národní
dům“
disponoval s 50 000 leva a měl zaplacené 50% z bezúročných půjček. Plánováno bylo
jejích úplné zaplacení, které se však nezdařilo právě
kvůli škrtnutí subvence škole....
... Rok 1938 začal klidně jako předchozí léta, mezinárodní situace se však měla záhy změnit v neprospěch
ČSR a to se potom negativně
promítlo i do krajanského spolku v Sofii. Na začátku roku 1938 vedení národního domu opustil zapisovatel R. Marek,
který 8. ledna odjel do Bratislavy. Na jeho místo byl zvolen do valné hromady pan Jaroš...
... Po připojení Rakouska k Německu v březnu 1938 mezi
Čechy v Sofii panoval
značný rozruch, který byl spojen s nejistým postavením
jejich vlasti. Proto velvyslanec
Prokop Maxa se rozhodl k krajanům promluvit na výborové schůzi, konané 14. března.
Ujistil je, že Francie a Rusko se zaru
čily za uchování
Československé republiky a o
smířlivém prohlášení Německa. Velvyslanec zastával názor, že republika zůstane za světových událostí nedotčena.29
Kromě toho doporučil, aby spolek přestal pronajímat
salon cizím organizacím. Vyzýval tak k větší opatrnosti s ohledem na zpřísnění zákonů,
týkajících se spolků
v Bulharsku. Velvyslanec nabádal k větší opatrnosti v tomto
složitém období. Výbor spolku se o této věci definitivně nerozhodl, protože to b...
... Valná hromada byla přesouvána stále na pozdější termíny, protože výbor byl
zaneprázdněn organizováním oprav národního domu. Tato schů
ze se nakonec konala dne
13. května. Bohužel o ní znovu chybí zápis.
71
O volbě
nového výboru však znovu
můžeme
čerpat ze zprávy výborové schů
ze, která se konala po ní. V roce 1945 se tato
241
schů
ze konala 16. května. Na ní mimo jiné byly rozděleny také funkce
členů
výboru.
Novým předsedou se stal František Vařečka, místopředsedou a finančním referentem
František Trnka, druhým místopředsedou
Karel
Červinka, tajemníkem Jan Hořejší,
účetním Jan Brožík (měl spolupracovat s Fr. Trnkou). Hospodá
řem se stal V. Corna,
knihovníkem V. Pospíšil. Zástupkyní „
Českého srdce“ zůstala M.
Červenková, kulturní
referentkou se stala C. Křížová.
Členy výboru se stali: J. Herma, F. Kumpošt, Jiří
Červenka, ing. Skříčka a paní Vasileva. Náhradníky se staly paní M. Kal
burova, paní
Andrej
č
evá a sle
č
na Havlová starší. Do dozorč
í rady byli zvoleni Eduard Tauš, Bohumír
Č
enský a Jan Kadela.
72
Na konci dubna se tajemník pan Tauš vzdal své funk
ce, protože
nem
ě
l dostatek
č
asu, aby se jí v
ě
noval.
73
Konec války však bohužel nebyl koncem tvrdé regula
ce ze strany státu.
S upevn
ě
ním komunistické moci v Bulharsku vláda za
č
ala vydávat první opat
ř
ení, která
m
ě
ly pod
ř
ídit veškeré spolky státní kontrole. Na konci
č
ervna bylo vydáno na
ř
ízení,
podle kterého “Národní d
ů
m“ musel poslat seznam
č
len
ů
svého výboru krajskému
komitétu Vlastenecké fronty
74
na prozkoumání a schválení.
75
Během války krajanský spolek v Sofii ztratil kontakt
se svými
členy v Gorné
Orechovici. V
červenci 1945 jim zaslal dopis, ve kterém vyzýval tamní krajany, aby se
znovu staly
členy Národního domu.
76
V zá
ř
í p
ř
išla odpověď
a přihlášky 36 nových
členů
,
jejiž jména bohužel nebyly uvedené v zápisu z jedná
ní. 35 z nich bylo přijato.
77
Vedení
„Národního domu“ se totiž rozhodlo nepřijímat do krajanské organizace lidi, kteří se
během války neprojevili jako „dobří krajané“. Toto usnesení výboru bylo namí
řeno proti
těm, co kolaborovali a různými způsoby spolupracovali s německými úřady. V září
z tohoto důvodu nebyla přijata slečna K.
Říhová z Gorné Orechovice.
78
V březnu komunisté doporuč
ili „Národnímu domu“ aby navázal kontakt s novými
slovanskými organizacemi v Sofii – „bulharo-sovětská vzájemnost“ a „Slovanský komitét“.
79
Až na konci
července však byl navázán první kontakt s těmito organizacemi.
Jednáno bylo o budoucí spolupráci, “Národní dům“ však nemohl mít u prvního z těchto
spolků svého delegáta, protože jeho
členem se mohl stát pouze příslušník bulharské
národnosti.
80
Archiv ČSK v Sofii. Zápisy o schůzkách výboru družstva „T. G. Masaryka“
Soupis Československých státních příslušníků , žijících v Sofii v roce 1922
podle záznamů z časopisu „ Č eskoslovenský obzor“
Hodinář Karel Červinka bul. Ferdinand 275
Часовникарят "Карел Чрвинка" бул. Фердинанд 275
Jan Červinka - syn?
zdroj:
D i s e r t a č n í p r á c e
ČESKÁ KOMUNITA V SOFII - Mgr. Emil Minčev - 2016
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ ÚSTAV HISTORICKÝCH VĚD
Тази теза се занимава с чешката общност в София и нейното развитие през 1878 - 1945 г.
Основната тема
на дисертацията е развитието на бохемската асоциация на сънародниците,
създадена през 1892 г., и нейната централна роля в чешкото общество в
София
Tazi teza se zanimava s cheshkata obshtnost v Sofiya i neĭnoto razvitie prez 1878 - 1945 g.
Osnovnata
tema na disertatsiyata e razvitieto na bokhemskata asotsiatsiya na
sŭnarodnitsite, sŭzdadena prez 1892 g., i neĭnata tsentralna rolya v
cheshkoto obshtestvo v Sofiya
jedinou ulici v Sofii jsem našel zatím
ulitsa "Ferdinand Urbih", 1618 Manastirski Livadi, Sofia, Sofia City Province, Bulharsko
Československá kolonie
Československý obzor
Sofie, spolek „Čech“
Češi v Bulharsku
Чехословашката колония
Чехословашки хоризонт
София, сдружение "Чех"
Чехите в България
Chekhoslovashkata koloniya
Chekhoslovashki khorizont
Sofiya, sdruzhenie "Chekh"
Chekhite v Bŭlgariya
Часовник с хронограф и метална верига
Часовник с кожена каишка
Krajan
Krajané
Krajanské spolky
Prodej hodinek
https://www.chasovnici-bg.com
„Патек Филип“
Patek Philippe Grand Complications 5208P
Интересът към скъпи и луксозни часовници не спада
Историческите търгове за часовници на аукциона
Най-скъпите часовници, продавани някога на търг
Най-скъпите часовници, продавани някога на търг
www.standartnews.com/en
www.standartnews.com/bg
https://mtb-bg.com/forum/viewtopic.php?f=9&t=70876
http://hardwarebg.com/forum/showthread.php/99836-Избор-на-ръчен-часовник
www.strelki.info
www.pazaruvaj.com
Часовник търг
http://strelki.info/viewforum.php?f=86
www.aukro.bg
www.emag.bg
www.olx.bg
https://technews.bg/article-29142.html
Pivovar Prošek, Sofie — Šumné stopy: Bulharsko - Rodina Prošků
České stopy v bulharské průmyslové architektuře - 3. díl | EARCH
Šumné stopy v Bulharsku: mosty a pivovary jdou Čechům nejlépe
Bulharsko
