Vědecký konsensus nemusí být pravda

RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D.

Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky

3. díl: Vědecký konsensus nemusí být pravda. Musíme se začít ptát i na palčivé otázky

 

„Budeme muset zastavit, přiznat si, že to, čemu se říká ‚vědecký konsensus' nemusí být pravda, že nevíme, co z toho je pravda, a co z toho pravda není.
Odcouvat nějakých 20–30 let, předělat vědecké instituce a začít se ptát na skutečně palčivé otázky," říká matematik Tomáš Fürst v rozhovoru ... 
 

Kdo je tady predátor aneb česká věda v zajetí akademické mafie

Čeští novináři začali psát o problémech české vědy.
Na případu skoro-ministra Tuleji vysvětlili čtenářům, co jsou predátorské časopisy a posléze s údivem zjistili, že ex-rektorka Nerudová v nich publikovala taky.

Podvodníci : tuneláři : syri.cz  ... 

Tomáš Fürst 1. díl: Historický propad porodnosti v Česku může souviset i s očkováním proti covidu (internetem, inflací ... ) 

300, 200, 100, 84.000 ...

Oteplování planety přinese spíš pozitiva, problémem bude ochlazení, říká:

biolog, paleoekolog a environmentální archeolog Petr Pokorný,
ředitel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR

Kurt Gödelův objev – tedy jeho věty o neúplnosti z roku 1931 – patří k největším intelektuálním otřesům moderní matematiky. Zbořily přesvědčení, které přetrvávalo celá staletí.
 
Mimochodem, kolik Čechů ví, že se tento velikán narodil v Brně?
 
Zajímavý je též:
Gödelův ontologický argument existence Boha

Čistě pro zajímavost uvedu několik příkladů tzv. vědeckého konsensu 

DNA „junk DNA“ je nepotřebná

Vědecký konsensus (70.–90. léta): 98 % ne-kódující DNA nemá funkci.

Vyvrácení: Projekt ENCODE (2012) a další výzkum ukázaly regulační a epigenetické funkce velké části ne-kódujících sekvencí

Stabilní proton

Vědecký konsensus: Proton je zcela stabilní částice.

Revize: Teorie velkého sjednocení (GUT) předpověděly rozpad protonu, experimenty zatím žádný nerozpad nezjistily → jistota „věčného“ protonu byla zpochybněna a stále se testuje (Super-Kamiokande).

Rychlost světla jako nepřekročitelná hranice pro všechny částice

Vědecký konsensus: Nic se nepohybuje rychleji než světlo.

Revize: Ne že by byl tento princip zcela popřen, ale objev kvantových jevů jako tunelování či hypotetických tachyonů otevřel nuance (ale experimentálně zatím nepotvrzeno)

Velké sjednocení temné hmoty

Vědecký konsensus (do cca 70. let): Veškerá hmota ve vesmíru je baryonická (normální).

Vyvrácení: Rotace galaxií a CMB měření ukázaly, že většina hmoty je neznámého původu (temná hmota)

Voda je jednoduchá kapalina

Vědecký konsensus: Voda má jednu kapalnou fázi.

Revize: Objev dvou kapalných forem vody (high-density a low-density) při nízkých teplotách a tlacích (2010) změnil pohled na její vlastnosti

Experimenty ukázaly, že při specifických teplotách a tlacích existují „low-density“ a „high-density“ kapaliny – radikální úprava chemických modelů vody

Neutrina mění svou identitu (oscilace)

Před 2010: Už náznaky existovaly, ale nebyl přesný důkaz.

Zlom: T2K (2011) a Daya Bay (2012) potvrdily oscilace a tím fakt, že neutrina mají nenulovou hmotnost – zásadní úprava Standardního modelu částic

Vitamín E a betakaroten chrání před rakovinou a srdečními chorobami

Vědecký konsensus (90. léta): Antioxidanty jako doplňky mají preventivní účinek.

Vyvrácení: Velké RCT (např. ATBC Study, HOPE) ukázaly nulový efekt, někdy dokonce zvýšené riziko rakoviny plic

Vředy žaludku jsou způsobeny stresem a dietou

Konsensus (do 80. let): Stres a kyselé jídlo jsou hlavní příčinou.

Vyvrácení: Objev Helicobacter pylori (Marshall & Warren, Nobel 2005) ukázal bakteriální původ většiny vředů

Zákon zachování parity

Konsensus: Při všech fyzikálních interakcích je parita zachována.

Vyvrácení: Experiment Wu (1956, fyzika částic) prokázal porušení parity při slabé interakci – obrovský šok pro fyziku

Matematické modely „primes gap“ se přiblížily důkazu

Před 2013: Mezery mezi prvočísly byly záhadou bez velkého pokroku.

Zlom: Yitang Zhang (2013) dokázal, že existuje nekonečně mnoho prvočísel s mezerou ≤ 70 milionů; následné projekty (Polymath) snížily tuto mezeru na 246 – průlom po staletích stagnace

Co dnes víme o supravodivosti blízko pokojové teploty:

Supravodivost je stav, kdy materiál vede elektřinu bez odporu – žádná energie se neztrácí jako teplo.

Do roku 2010 fungovaly supravodiče jen při velmi nízkých teplotách, typicky hluboko pod −100 °C.

Nejlepší tehdejší materiály (keramické cupráty) měly rekord kolem −135 °C.

V roce 2015 se zjistilo, že sloučenina vodíku a síry (H₃S) může být supravodivá už při −70 °C, ale pod extrémním tlakem víc než milionkrát vyšším než atmosféra.

V roce 2018–2019 lanthanový hydrid (LaH₁₀) posunul rekord na asi −23 °C – stále při podobně obrovském tlaku.

Některé další hydridové sloučeniny (např. s ytriem) mají podobné teploty přechodu, všechny ale potřebují tlaky, které v běžných podmínkách neumíme udržet.

V roce 2020 byl oznámen materiál, který měl fungovat už při +14 °C, ale tento výsledek byl později odvolán, protože se ho nepodařilo spolehlivě zopakovat.

Dnes tedy existují materiály, které jsou supravodivé blízko teploty mrazu nebo i nad ní, ale jen v laboratorních podmínkách s extrémním tlakem.

Praktické použití (např. v elektrických sítích nebo dopravě) zatím není možné, protože nikdo neumí tyto podmínky udržet mimo speciální experimentální zařízení.

Výzkum ale pokračuje a cílem je najít materiál, který bude supravodivý za běžného tlaku a teplot – to by mohlo znamenat revoluci v energetice ale i technologiích!

„On Liberty“ (1859) John Stuart Mill

V On Liberty má Mill část, která je přímo zásadní k tématu vědeckého konsensu vs. opozice jednotlivce – a je překvapivě aktuální i dnes.

Mill říká v podstatě toto:

Pokud má celý svět jeden názor a jediný člověk má opačný, svět nemá víc právo umlčet toho jednoho, než by měl on právo umlčet svět.

Důvod:

Opoziční názor může být pravdivý. I kdyby šlo jen o jednoho člověka, umlčením se může navždy ztratit pravda.

I mylný názor má hodnotu, protože nutí většinu své přesvědčení obhajovat a zdůvodňovat – jinak se i pravda stává mrtvou dogmou.

Pro konsensus to znamená, že počtem hlasů se pravda neurčuje. Konsensus může být omylný, a jediný „nesouhlasný hlas“ může obsahovat klíčový prvek pravdy, který většina přehlíží.

Věda to přímo dokazuje.
Někdy i jen jeden člověk zboří celosvětový konsensus!

Harm principle (zásada újmy)

– Jediný legitimní důvod, proč lze omezit svobodu jednotlivce proti jeho vůli, je zabránit, aby způsobil újmu jiným.

– Neplatí pro „ochranu člověka před sebou samým“.

Ochrana svobody projevu

– I nepopulární, „mylné“ nebo urážlivé názory je třeba chránit, protože:

a) mohou obsahovat část pravdy,

b) pomáhají konfrontovat a oživovat pravdy, které by jinak zakrněly.

Varování před „tyranií většiny“

– Nejen stát, ale i veřejné mínění může být utlačující.

– Společenský tlak může být stejně nebezpečný pro svobodu jako zákony.

Význam individuality

– Rozmanitost způsobů života je zdrojem pokroku; lidé mají právo experimentovat se svým životem, pokud neubližují jiným.

Role společnosti a státu

– Společnost může zasahovat jen tehdy, když je ohrožena bezpečnost či práva ostatních, nikoli kvůli morálnímu nesouhlasu.