1. Vyvážený a pravidelný spánek
2. Vstávejte na první zazvonění budíku
3. Dejte si ranní nakopávací rozcvičku
4. Dejte si studenou sprchu
5. Použijte metodu „první z rána“
Držíte dietu? Vědci znají vaše úhlavní nepřátele: čas, mozek a geny
Návyky a dopamin
The most important lesson from 83,000 brain scans | Daniel Amen | TEDxOrangeCoast
Vladimír Beneš - Co umí mozek (a co umíme my) | Neurazitelny.cz | Večery na FF UK
10 největších zlozvyků poškozujících mozek dle WHO
Top 10 Brain Damaging Habits - WHO
1. No breakfast Lidé, kteří neberou snídani, budou mít nižší hladinu cukru v krvi.To vede k nedostatečnému zásobování mozku živinami, což způsobuje degeneraci mozku.
2. Overreacting Způsobuje ztuhnutí mozkových tepen, což vede ke snížení mentální síly.
3. Smoking
Způsobuje vícenásobné smršťování mozku a může vést k Alzheimerově chorobě.
4. High sugar consumption Příliš mnoho cukru přeruší absorpci bílkovin a živin způsobujících podvýživu a může narušit vývoj mozku.
5. Air pollution Mozek je největším spotřebitelem kyslíku v našem těle.Vdechování znečištěného vzduchu snižuje přísun kyslíku do mozku, což vede ke snížení účinnosti mozku.
6. Sleep deprivation
Spánek umožňuje náš mozek odpočívat.Dlouhodobá deprivace ze spánku urychlí smrt mozkových buněk.
7. Head covered while sleeping Spánek se zakrytou hlavou zvyšuje koncentraci oxidu uhličitého a snižuje koncentraci kyslíku, což může vést k poškození mozku.
8. Working your brain during illness Tvrdá práce nebo studium při nemoci může vést ke snížení účinnosti mozku.
9. Lacking in stimulating thoughts
Thinking is the best way to train our brain, lacking in brain stimulation thoughts may cause brain shrinkage.
Myšlení je nejlepší způsob, jak trénovat náš mozek, nedostatek myšlenek na stimulaci mozku může způsobit smrštění mozku.
10. Talking rarerly
Intellectual conversations will promote the efficiency of the brain.
„Mozek tvoří představu budoucnosti hlavně z osobní zkušenosti a vzorců, které si z ní odvodí, ne z explicitního výpočtu pravděpodobností. To nás udržuje v iluzi, že svět je stabilní; když se změní podmínky, náš vnitřní model se často aktualizuje až s velkým zpožděním.“
„Mozek neodvozuje budoucnost z rovnic, ale z paměti a zvyku. Proto předpokládá stabilitu, a když se změní režim, aktualizuje se pozdě - až po více chybách.“
„Mozek je predikční stroj: odhaduje budoucnost z minulých vzorců a rychlých heuristik, zatímco nejistotu jen zřídka kvantifikuje jako pravděpodobnost. Když dojde ke změně podmínek (posun distribuce), příliš často drží starý model příliš dlouho a přepíná až po sérii překvapení.“
Food for thought or inspiration:
“The brain forms its picture of the future mainly from personal experience and the patterns it extracts from it, not from an explicit calculation of probabilities. This keeps us in the illusion that the world is stable; when conditions change, our internal model often updates only with a large delay.”
“The brain doesn’t derive the future from equations, but from memory and habit. That’s why it assumes stability - and when the regime changes, it updates late, only after multiple errors.”
“The brain is a predictive machine: it estimates the future from past patterns and fast heuristics, while it rarely quantifies uncertainty as probability. When conditions shift (a distribution shift), it too often clings to the old model for too long and switches only after a series of surprises.”
Probability is “rational” only in a world where there is something stable to compute. In practice we’re often not in a casino (fixed rules, lots of repeatable trials), but in an open world where the game—and even the rules of the game—keeps changing.
A psycho-mathematical takeaway:
1. Mathematics wants a closed model: well-defined events, a stable generating process, and enough data.
2. Psychology wants a single number: the mind dislikes wide ranges, so it gravitates toward one crisp figure (anchoring, base-rate neglect, overconfidence).
3. In a large, shifting world, we often don’t just have unknown parameters—we have an unknown model (Knightian uncertainty, ambiguous reference classes, distribution shift). In that setting, a precise “p = 0.27” can be more an illusion of precision than a rational result.
4. A more rational stance is therefore: intervals + scenarios + an explicit “what would change my mind” list, and then evaluating your probability judgments by calibration over time (do you systematically hit what you claim?).
One sentence: In a small, stable reality, probability is computation; in a large, changing reality, it’s first a model question—and only then a number.
Pravděpodobnost je „racionální“ jen ve světě, kde je co počítat. V praxi často nejsme v kasinu (pevná pravidla, hodně opakování), ale v „otevřeném světě“, kde se mění hra i pravidla hry.
Psychologicko-matematický závěr:
1. Matematika chce uzavřený model: jasně definované jevy + stabilní mechanismus + data.
2. Psychika chce rychlé číslo: mozek nemá rád široké intervaly, proto tíhne k jedné cifře (ukotvení, ignorování základních četností, přehnaná jistota).
3. Když je svět „large-world“, často nemáme jen neznámé parametry, ale neznámý model Knightovská nejistota / nejasná referenční třída / posun distribuce). Pak je přesné „p = 0,27“ často spíš iluze přesnosti než racionální výsledek.
4. Správnější racionalita je pak: ne jedno číslo, ale interval + scénáře + explicitní „co by mě změnilo názor“, a kvalitu odhadu hlídat kalibrací (trefujete se dlouhodobě?).
Jednou větou: v malé, stabilní realitě je pravděpodobnost výpočet; ve velké, měnící se realitě je to nejdřív otázka modelu a až potom čísla.
Mozek vytváří předpověď budoucnosti na základě různých zkušeností, nikoli na základě pravděpodobnosti.
Nechává nás jít v iluzi vlastní zkušenosti, která nereflektuje nové podmínky a až následně se přizpůsobujeme.
Proto selský rozum a vysoká škola života nás v některých oblastech asi vůbec nikam neposunou.
Pokud někdo došel až sem, možná ho zajímá co jinými slovy znamená p = 0,27
V běžné řeči „p = 0,27 (27 %)“ často znamená: „asi v 27 případech ze 100 to vyjde / stane se to“.
1) p jako pravděpodobnost události (interpretace): za daných podmínek je šance, že nastane konkrétní událost, 27 %.
2) p jako parametr modelu (fakt o definici): „p“ je číslo uvnitř modelu (např. míra/koeficient), které nemusí být pravděpodobnost, jen je tak označeno.
3) p jako p-value (fakt o definici): p-value = pravděpodobnost pozorovat data alespoň tak extrémní, pokud platí nulová hypotéza; není to „pravděpodobnost, že hypotéza je pravdivá“.
Jedno číslo často vytváří falešnou jistotu, protože (interpretace) vychází z modelu se zjednodušeními, chybami měření a neznámými biasy, takže „27 %“ může být jen hrubý odhad.
A navíc (interpretace) se podmínky v čase mění (dataset shift / změna prostředí), takže p platí jen pro konkrétní kontext, ne univerzálně.
Praktické poučení: pracuj s intervalem nejistoty (např. 15–40 %), uveď scénáře (optimistický/základní/pesimistický) a explicitně sepiš co by muselo nastat, aby ses z 27 % posunul (nová data, změna předpokladů, validace na jiné jiném datasetu (ideálně z jiných podmínek).
If you’ve read this far, you may be wondering how to put p = 0.27 into plain words.
In everyday language, “p = 0.27 (27%)” often means: “roughly 27 times out of 100, it will happen / work out.”
1) p as an event probability (interpretation): under the stated conditions, the chance that a specific event occurs is 27%.
2) p as a model parameter (fact about definition): “p” is a number inside a model (e.g., a rate/coefficient) and may not be a probability at all—just a label.
3) p as a p-value (fact about definition): p-value = the probability of observing data at least this extreme, assuming the null hypothesis is true; it is not “the probability the hypothesis is true.”
A single number often creates false certainty because (interpretation) it comes from a model with simplifications, measurement error, and unknown biases—so “27%” may be only a rough estimate.
And (interpretation) conditions can change over time (dataset shift / changing environment), so p is context-specific, not universal.
Practical takeaway: treat p as an estimate with an uncertainty interval (e.g., 15–40%), spell out scenarios (optimistic/base/pessimistic), and state explicitly what evidence would change your mind (new data, changed assumptions, validation on an independent dataset / sample (ideally under different conditions).
Emoce, malá znalost, malá znalost komplexnějších otázek nebo slabý či nekritický úsudek =
Zanedbání základní míry (base rate neglect): ignoruješ, jak častá je věc „obecně“, a přestřelíš odhad kvůli detailu/příběhu. Za život se některé události neodehrají ani 1x.
Gambler’s fallacy: po sérii „padalo X“ čekáš „teď už musí Y“, i když jsou pokusy nezávislé.
P-hodnota (p-value): lidé ji čtou jako „pravděpodobnost, že hypotéza je pravda“, což není její význam.
Simpsonův paradox: v podskupinách trend jedním směrem, po sloučení dat se může obrátit.
Availability (heuristika dostupnosti): co je v paměti a v médiích časté, to působí jako časté i ve skutečnosti.
Kotvení (anchoring): první číslo/odhad posune další úsudek, i když je irelevantní (ceny, plány, výkon).
Sunk cost (utopené náklady): pokračuješ jen proto, že už jsi investoval čas/peníze, i když vyhlídky jsou špatné.
Očekávaná hodnota vs „šance“: malá šance na velký zisk působí lákavě, i když je dlouhodobě nevýhodná.
Záměna podmíněné pravděpodobnosti: pletou si P(A|B) vs. P(B|A) (testy, bezpečnost, diagnostika).
Záměna absolutního a relativního rizika: „+50 %“ může být 1 % → 1,5 % (zdraví, finance, zprávy).
Korelace vs kauzalita: „jde to spolu“ ≠ „způsobuje to“ (strava, trénink, ekonomika, politika).
Skrytá proměnná (confounding): „funguje to“ může být jen tím, kdo to používá a v jakých podmínkách.
Malé vzorky: z pár případů dělají pravidlo (zkušenost, recenze, 1–2 kampaně, 1–2 investice).
Regrese k průměru: po extrému přijde návrat a lidé to mylně připíšou zásahu (výkon, zdraví, prodej).
Survivorship bias: vidí vítěze, ne hřbitov (podnikání, investice, „úspěšné“ strategie).
Selection bias: recenze/dotazníky nejsou reprezentativní (ratingy, sociální sítě, zákaznická podpora).
Framing: stejné číslo jinak podané mění rozhodnutí (nabídky, smlouvy, zdravotní informace).
... ... ...
Za život se některé události neodehrají ani 1x. Over a lifetime, some events don’t happen even once.
Podobné příklady viz níže asi drtivá většina lidí bez výpočtu správně neodhadne.
Proč?
Protože v neznámém prostředí intuice nemá na čem stavět: chybí jí kalibrace z opakované zkušenosti a spolehlivá zpětná vazba, takže si snadno splete řád (i řády) velikosti.
Pokud si to chcete otestovat dál nečtěte a požádejte někoho ať vám tu jednoduchou úlohu přečte. A nebo alespoň nekoukejte dolů na výsledek.
Jakou sílu má 42x přeložený (kancelářský) papír o síle 0,1 mm na tloušťku Jakou sílu má 44x přeložený (kancelářský) papír o síle 0,1 mm na tloušťku
Similar examples are something the vast majority of people likely won’t estimate correctly without doing the math:
Why?
Because in an unfamiliar environment, intuition has nothing solid to build on: it lacks calibration from repeated.
Experience and reliable feedback, so it’s easy to confuse the order of magnitude (or even multiple orders of magnitude).
If you want to test this further, stop reading now and ask someone to read you the following simple task.
Or at least don’t look down at the result.
What thickness does a (standard office) sheet of paper, 0.1 mm thick, have after being folded 42×?
What thickness does a (standard office) sheet of paper, 0.1 mm thick, have after being folded 44×?
Výpočet tloušťky papíru při ideálním skládání bez mezer je 𝑡 = 0,1 mm ⋅ 2𝑛 t=0,1mm ⋅ 2n. Výpočet: 42× ⇒ 439.804,651 km; to je ≈ 1,144× vzdálenost Země - Měsíc (≈ 384 400 km). Výpočet: 44× ⇒ 1.759.218,604 km; to je ≈ 4,577× vzdálenost Země - Měsíc.
The thickness of a sheet of paper under ideal folding with no gaps is: 𝑡 = 0.1mm ⋅ 2𝑛 t=0.1 mm ⋅ 2n . Calculation: 42× ⇒ 439,804.651 km; that is ≈ 1.144× the Earth - Moon distance (≈ 384,400 km). Calculation: 44× ⇒ 1,759,218.604 km; that is ≈ 4.577× the Earth - Moon distance. Or A sheet of paper 0.1 mm thick, folded 42×, has a thickness of 439,804.651 km (≈ 440 thousand km), i.e. about 1.14× the Earth–Moon distance (≈ 384,400 km). A sheet of paper 0.1 mm thick, folded 44×, has a thickness of 1,759,218.604 km.
Čtyři typy konzumentů "pijáků"
4 skupiny na které je nutné "přípravit a cílit marketing"!
1: „Sociální pití“ – v různých kulturách i zemích mladí lidé začínají pít alkohol především ze sociálních důvodů. Chtějí se zkrátka lépe pobavit se svými kamarády. To koresponduje s myšlenkou, že pití je především společenská zábava.
2: „Pití kvůli zapadnutí“ – do této skupiny spadají jedinci, které můžete na různých večírcích vidět, jak pomaloučku usrkují ze skleniček šampaňské. Alkohol normálně nevyhledávají, ale na společenských akcích nechtějí mít dojem, že se výrazně liší od pijáků, kteří je obklopují.
3: „Pití pro vzrušení“ – opět velmi časté u mladých lidí. Zejména u mužů, kteří současně mají větší sklony k extrovertnímu, impulsivnímu až agresivnímu chování. Díky alkoholu se cítí ještě „akčněji“ a „nabuzeněji“, což jim vyhovuje.
4: „Pití jako lék na problémy“ – deprese, úzkost, smutek… stačí si dát pár skleniček a hned je to alespoň o něco lepší. K tomuto „řešení“ se uchylují hlavně ženy. Uvozovky jsou bezesporu na místě, protože problémy pochopitelně nikam nezmizí – ovšem touha po alkoholu může stále nabývat na intenzitě.Více na: https://vtm.zive.cz/clanky/proc-konzumujeme-alkohol-ctyri-typy-pijaku-podle-vedy/sc-870-a-191997/default.aspx
Ideální zákazník = závislý zákazník nebo alepoň citově... připoután ke značce, chuti, rituálu ... .
Nikdy nepovažujte za šťastného toho, kdo je závislý na vnějších okolnostech. - Seneca
Citáty Arthur Schopenhauer
„Štěstí je dočasná absence přání a tužeb. Chtění je formou bolesti.“
„Pro naše štěstí je důležitější, co člověk je, než co člověk má.“
„Devět desetin našeho štěstí spočívá výlučně ve zdraví. S ním se stává všechno zdrojem požitku. Naproti tomu bez něho není žádný vnější statek, ať je jakéhokoliv druhu, uchopitelný.“
„Zcela šťasten se necítí nikdo, ledaže by byl opilý.“
Aleš Kuda: Závislost není problém vůle. Podmíněné reflexy se obrací proti nám
Psycholog Aleš Kuda se léčbě závislostí věnuje 24 let. Kde je hranice mezi rituálem a závislostí? Alkohol zůstává naší nejčastější závislostí, nová úskalí však přicházejí s moderními technologiemi...
Jak a proč ovlivňuje alkohol Purkyňovy buňky v mozečku?
...Asi i typ „opičky“, která je u každého trochu jiná, záleží na stupni dočasného či trvalého poškození našeho milého malého mozku - cerebella...Zdroj
Objevitelských sobot i jeho druhou část - Nevypusť duši - pokračování
Starat se o svůj mozek je důležité. Je-li v pořádku, můžeme se nejen efektivně učit, ale třeba i kvalitně spát a mít radost ze života. V našem kurzu se naučíte, jak se o svůj mozek a duševní zdraví každodenně starat. Vyzkoušíte si relaxační techniky a seznámíte se se zásadami zdravé psychohygieny. Ukážeme vám, jak účinně pracovat se stresem. Osobně se potkáte se třemi mladými lidmi, kteří se potýkají s duševním onemocněním a dozvíte se, kde můžete vyhledat pomoc ve chvílích, kdy se necítíte dobře.
Struktura kurzu
Co je to duševní zdraví? Co je úzkost a strach? Úvod do relaxace.
Proč je důležité starat se o svůj mozek? Co se děje v mozku, když jsi ve stresu? A co je vlastně deprese?
Základy psychohygieny - každodenní údržba mozku. Jak se starat o vlastní duševní zdraví a skloubit učení, prokrastinaci, odpočinek a spánek? A z jiného soudku - jak vypadá mentální anorexie, porucha příjmu potravy?
Krizový plán. Kdo, kde a jak ti pomůže, když ti nebude dobře na duši? JAk pracovat s nepříjemnými myšlenkami, stresem a strachy?
Ano. Začalo to tím, že rodiče dělali opak toho, co jejich rodiče. Jenže pak je tak snadné sklouznout z jednoho extrému do druhého.
V Německu právě k tomuhle došlo – táta s mámou dítěti plnili všechna přání včetně toho, že dítě bude jíst jenom tenhle jogurt a bude ho jíst touhle lžičkou a žádnou jinou.
To všechno ve jménu svobody. Vyrostla generace sobců bez frustrační tolerance, protože když byli malí, dělali si, co chtěli. Dneska jim mimo jiné kolabují manželství. Nenaučili se něco vydržet, obětovat se. I proto dítě potřebuje hranice a řády... Co to znamená prakticky?
To jsou prosté zákony přírody. Muž je hranatý, přímý a průhledný, žena oblá, tajemná a nadaná svůdností. Svádí muže a motivuje jej, aniž by si hrála na generála. Neříká ‚Uvař!‘, ale ‚Budu tak šťastná, když uvaříš, ty to tak dobře umíš…‘ Pak je všechno v pořádku.
A co škodí?
Když se ke svému muži nechováte jako k rovnocennému partnerovi. A když se žena nechová jako žena a muž jako muž. Pak se to nenaučí ani jejich děti.
...Němky dnes navštěvují různé ezoterické kurzy a šamany, a tak se od svých mužů vzdalují ještě víc...
The Study of Nonsense: Jirina Prekopova's Holding Therapy
Revue ČESKÉ KŘESŤANSKÉ AKADEMIE - Česká křesťanská akademie - 2/2014
Nemít strach
Odložit růžové brýle není požadavek neuskutečnitelný. Ježíš opakovaně vysvětloval, že stejně nikdo není dobrý, jenom Pán Bůh. Není tedy nic divného na tom, jestliže i já jsem udělal chybu. Ale lidé se s tím dodnes odmítají smířit, protože to člověka trochu znevažuje před ostatními. Jestliže ale uznám své konkrétní hříchy, začnu objevovat lidi jako sobě rovné, milé (obětavé, pracovité), i trpící všelijakými neduhy (nevšímavostí, samolibostí). Prostě vším, čím trpím často nebo méně často i já sám.
Najednou si všimnu, že si lidí mohu vážit, spolupracovat s nimi, přemáhat i jejich eventuální nepřátelství. Mohu rozvíjet své schopnosti, nemusím mít strachze zakopnutí ani z bohatství, ani z posměchu. Dokonce mohu přijmout i své nedostatky, držet se Pána Boha a už dnes žít v jeho pokoji.
Svým narozením jsem vstoupil do věčného života a do Božího království mám otevřeno, vezmu-li Pána Boha vážně.
Poněvadž Ježíš není mrtev, mohu se držet Pána Boha a už dnes žít v jeho království. Galimberti, podobně jako třeba Jiřina Prekopová, poznal, že k tomuto postoji je ovšem velkou překážkou, kterou musí mnozí překonávat, nedostatek mateřského přijetí a bezpodmínečné lásky v raném dětství...
Přinesl vám osobně projekt nějaké
překvapení, něco nečekaného?
Překvapením pro mě bylo to, nakolik lidé
touží po naději, kterou jim nákupní koše
našich supermarketů i přes veškerou nekonečnou
nabídku a slevy dosud nedokázaly
nabídnout. Přemýšlel jsem nad tím, nakolik
jsou mnozí ve své frustraci – bolesti –
vydáni napospas falešným evangelizátorům
a jejich retušovaným úsměvům známým
z billboardů.
Pak jsou osobní překvapení –
byl jsem například opravdu překvapen, kolik
osobností kromě patronů bylo ochotno
připojit své jméno a podpořit dobrou věc...
citováno z:
Zamyšlení Pavla Kuneše vyvěrající ze setkání s italským fi losofem Umbertem Galimbertim.
Myslíte si, že se rozhodujete logicky? Omyl. Máte pocit, že se nenecháte zmást předvolebními sliby politiků? Výzkumy znovu a znovu potvrzuji, že naše rozhodnutí jsou často nelogická. Podívejte se, jak vás podvádějí politici i reklamy. A především jak každý den lžete sami sobě..
Aby se mozek neunavil
Naše rozhodování není vždy racionální. Podívejte se, jaké "zkratky" váš mozek používá, aby se moc neunavil. Těmto zkratkám říkají psychologové a behaviorální ekonomové "heuristické mechanismy", "kognitivní zkreslení" nebo "rozhodovací omyly".
První dojem rozhoduje až v 70 procentech
Potvrzující omyl: věřím těm, kdo se mnou souhlasí
Nastolování agendy v médiích
Váš mozek si klidně vytváří falešné vzpomínky
Co si pamatujeme, to existuje
Jsou výjimeční lidé výjimeční ve všech ohledech?
Neschopnost budoucího plánování
Iluze skupinové shody
Významnou úlohu však má další kognitivní omyl: zkreslení na základě skupiny (in-group bias)
Myslíte si, že vy jste výjimka? To si ostatní myslí také
Lidé obecně nejsou moc dobří v předpovědích, jak současná rozhodnutí ovlivní jejich budoucnost. :-(
Kde je vůle a víra, kde je motivace a chuť učit se a růst, tam je i cesta. Nevzdávejte to.
Pavel Rataj, psycholog
Jen tři z deseti rozpadlých manželství bývají tak beznadějná, že je nešlo zachránit. Sedm se rozpadnout nemuselo, kdyby tomu partneři dali šanci a věděli, jak na to.
Co vztahy posiluje a co je udržuje živé? Proč musí často onemocnět až na ohrožující hranici své existence, abychom dokázali rozpoznat, co je ničí? Co vztahy potřebují, aby nezemřely?
Mobilní telefony a sociální sítě zásadně proměnily způsob, jakým dospívající komunikují, tráví volný čas a formují svou identitu. Místo osobních setkání převažuje pasivní konzumace obsahu, sociální srovnávání a přetrvávající online přítomnost. Výzkumy posledních let ukazují jednoznačné souvislosti s nárůstem deprese, úzkostí, poruch spánku, poklesem sebevědomí. pokusů o sebevraždu, úbytkem přirozených face-to-face kontaktů ... Tyto změny mají hluboký dopad na vývoj mozku, emoční zralost, duševní zdraví celé generace.
Náš mozek vyhledává negativní věci. To nám pomáhá v případě nebezpečí. Je to od dob, kdy jsme byli lovci a kolem predátoři. Je dobré být dlouhodobě optimistický a pozitivní, ale krátkodobě negativní. Třeba za volantem. Uvědomovat si co nás může ohrozit ale těšit se třeba na cíl nebo body cesty.
Co jíst a pít, aby byl náš mozek fit Lékařská fakulta Hradec Králové
Glykemická horská dráha - Glycemic roller coaster Psychobiotika
Jak rychle regeneruje lidské tělo regenerace - přednáška doktora Tomáše Soukupa Lékařská fakulta Hradec Králové
Cirkadiánní stravování
Watches body battery
Watches Energy Monitoring recovery
Týden mozku 2024 - Neurosteroidy v nemoci a ve zdraví
Týden mozku 2024 - Od negativních příznaků schizofrenie k otázce svobodné vůle MUDr. Filip Španiel, Centrum výzkumu prvních epizod SMI, Národní ústav duševního zdraví
Pokud nemáte důvěru ke správcům hesel, naučte se u hesel využívat mnemotechnických pomůcek pro jejich zapamatování. Například
z „Jedna, dvě, Honza jde, nese pytel mouky,“ jde vytvořit heslo
„12Hojd,nepymo.“ Na to nejde použít slovníkový útok, nejde ho dovodit
z vašich osobních údajů a jeho prolomení by trvalo možná i stovky let,
popisuje Roman Herden.
Namísto symetrické kryptografie, kdy vy i cílový web znáte heslo (nebo jeho heš – zástupnou změť znaků) a web tedy může porovnat, jestli je opravdu správné, se v případě protokolů FIDO používají principy asymetrické kryptografie a technika privátního a veřejného klíče.
S výsledky se pochlubili v článku
publikovaném v katalogu Biorxiv.org, který podobně jako známější
Arxiv.org slouží jako volně dostupná knihovna prací, které ale na rozdíl
od odborných časopisů neprocházejí přísným recenzním řízením.
Více na:
https://www.zive.cz/clanky/uz-desitky-let-se-pokousime-odposlouchavat-mozek-rusum-se-podaril-kousek-ze-ktereho-vam-spadne-brada/sc-3-a-201011/default.aspx
Podle délky – 1, Krátkodobá – několik sekund ( až minuty), „ operační paměť“. Působí okamžitě, pouze
dokud to potřebujeme.
2, Střednědobá – hodiny až dny, hodinové relace, dokud to potřebujeme.
3,Dlouhodobá – dny, týdny, celý život. Jméno, rodina….
Drogy poškozují střednědobou paměť….
Podle způsobu zapamatování:
1, Záměrná (Úmyslná) – vědomá, vůlí si dovedeme něco zapamatovat.
2, Neúmyslná (Bezděčná) – nahodile, zbytečně…
Podle smyslového vjemu:
1, Vizuální ( viděné)- fotografická, vysoce rozvinutá vizuální paměť.
2, Auditivní ( slyšená) – dobrá při učení cizích jazyků, hudebníci…
3, Motorická ( pohybová) – tanečníci, zapamatování děje a procesu.
Podle myšlenkových operací:
1, Mechanická – bez poznání souvislostí
2, Logická – zapamatování s poznáním vztahů a souvislostí.
V dětství převažuje paměť mechanická. Od dospívání se již rozvíjí i
logická paměť. Ideální paměť je mezi 18-20 lety =& největší paměť.
Poté postupně mechanická paměť slábne.
Proces zapomínání:
Vymizení informací a vědomostí z paměti, mozek se brání přehlcení, nové informace vytlačují informace staré ( nepoužívané)
Vzpomínkový optimismus:
Člověk si spíše vybaví to pěkné , a to zlé zapomíná.
Závislý na temperamentových rysech – stabilní jedinci ( Flegmatik a
Sangvinik) mají sklon k vzpomínkovému optimismu.
X Nestabilní jedinci (
Cholerik a Melancholik)=> vzpomínkový pesimismus.
Dochází ke změnám KVALITY ( pamatuje si to, ale špatně) x KVANTITY ( změna množství)
Na zapamatování mají vliv EMOCE => předmět, který nás baví se učíme
snáze => radostné a traumatické okamžiky si pamatujeme lépe než
neutrální.
Množství materiálu: malé množství dlouhou dobu je lépe zapamatovatelné
než velké množství na krátkou dobu ( velký vliv způsob zapamatování (
logická x mechanická)
Jak spolehlivá je naše paměť?
Je všechno, co si pamatujete, pravda?
Je důležité klást správné otázky
Chyby se navzájem posilují
Sebepotvrzení - Omyl, kterého se dopouštíme neustále
Selektivní vnímání - Kdo se moc ptá, moc se doví
Confirmation bias, also called confirmatory bias or myside bias,
is the tendency to search for, interpret, favor, and recall information
in a way that confirms one's preexisting beliefs or hypotheses. It is a
type of cognitive bias and a systematic error of inductive reasoning.
„Lidská mysl velmi často funguje tak, že si uděláme názor nebo se rozhodneme, teprve poté si k tomu vymyslíme zdůvodnění toho rozhodnutí,“ opakuje Kahneman. „Napřed si vytvoříme závěry a pak ty závěry zdůvodňujeme, racionalizujeme."
Emoce jsou důležitější než fakta
„To už jsem několikrát viděl, tomu můžu věřit,“ dochází mozek ke zbrklému závěru.
„Mere exposure effect“ popisuje kognitivní jev, kdy stimuly, na které jsme z minulosti zvyklí, jsou pro nás příjemnější nebo působí důvěryhodněji kvůli samotnému faktu, že už jsme jim byli vystaveni v minulosti.
