Jak poznáme zánět dásní?
Zánět dásní, známý také jako gingivitida, se může projevit různými způsoby.
Několik běžných příznaků zánětu dásní zahrnuje:
Zarudnutí: Dásně mohou být více červené než obvykle.
Otékání nebo zduření: Dásně mohou být oteklé, zduřelé nebo vypadat "vypouklé".
Bolestivost: Dásně mohou být při dotyku bolestivé.
Krvácení: Dásně mohou snadno krvácet, obvykle při čištění zubů nebo používání zubní nitě.
Zpětné stahování dásní: Dásně se mohou stahovat zpět od zubů, čímž vznikají "kapsy".
Špatný dech: Trvalý špatný dech nebo nepříjemná chuť v ústech mohou být také příznakem.
Změny v uchycení zubů: Může dojít k uvolnění zubů nebo ke změnám v způsobu, jakým se zuby dotýkají při zavírání úst.
Je důležité si uvědomit,
že v počátečních stádiích může být zánět dásní bez příznaků nebo s minimálními příznaky.
Pokud si všimnete jakýchkoli znaků zánětu dásní, měli byste co nejdříve navštívit zubaře pro vyšetření a případnou léčbu, aby se předešlo dalším komplikacím, jako je parodontitida.
Měla by se prodávat jen v lékárně a na předpis, říká o Coca-Cole stomatolog
Zubní lékař Ladislav Korábek
Jak rychle se zbytky jídla v ústech rozkládají?
Orientační časový rámec pro rozklad jídla v ústním prostoru.
Toto je pouze obecný přehled:
Pokud nejsou zuby řádně čištěny po dobu 8 až 16 hodin nebo déle, v ústech dochází k několika procesům, které mohou vést k různým ústním problémům:
Zubní plak se začíná tvořit:
Téměř ihned po jídle nebo pití se začíná na zubech tvořit zubní plak, který je měkkým, lepkavým filmem obsahujícím bakterie. V tomto plaku jsou bakterie jako Streptococcus mutans, které metabolizují sacharidy a vytvářejí kyseliny.
Vznik kyseliny: Bakterie fermentují sacharidy (C_6H_12O_6)
a vytvářejí kyselinu mléčnou (C_3H_6O_3)
při tomto procesu: C_6H_12O_6 → 2 C_3H_6O_3.
Tato kyselina snižuje pH v ústech a začíná demineralizovat zubní sklovinu.
0 - 3 hodiny:
Okamžitě po jídle:
Bakterie v ústech začnou okamžitě rozkládat zbytky jídla, zejména jednoduché sacharidy a cukry.
20 minut po jídle:
Kyselost v ústech se zvyšuje, což napomáhá růstu bakterií a urychluje rozklad. Toto je období, kdy se začíná tvořit zubní plak.
30 minut až 1 hodina:
Pokud nejsou odstraněny, zbytky jídla pokračují v rozkladu a přispívají k tvorbě plaku a zvyšují riziko zubního kazu.
2 - 3 hodiny:
Slina pomáhá neutralizovat kyselost v ústech a odplavovat zbytky jídla, ale pokud nebyla provedena ústní hygiena, zbytky jídla a bakterie mohou stále přetrvávat a přispívat k další tvorbě plaku.
4 - 10 hodin:
Pokračující tvorba plaku a acidogeneze:
Bakterie pokračují v produkci kyselin, což zvyšuje riziko zubního kazu.
Pokles pH:
Pokračující acidogeneze může snížit pH v ústech na úroveň pod 5,5,
což je kritický bod pro demineralizaci zubní skloviny (hydroxyapatit, Ca_5(PO_4)_3(OH)).
10 - 16 hodin a více:
Demineralizace skloviny:
Při nízkém pH začne docházet k demineralizaci zubní skloviny:
Ca_5(PO_4)_3(OH) + 4 H^+ → 5 Ca^2+ + 3 HPO_4^2- + H_2O.
Zvýšené riziko zubního kazu:
Pokračující demineralizace bez remineralizace (proces obnovy minerálů ve sklovině) vede k vytváření dutin a zubního kazu.
Zánět dásní:
Pokud se plak neodstraní, může se ztvrdnout a přeměnit se v zubní kámen, což může vést k zánětu dásní a potenciálně k parodontitidě.
Dlouhodobě:
Parodontální onemocnění:
Neodstraněný plak a zubní kámen mohou vést k zánětu a poškození parodontu, což může vést k ztrátě zubů.
Pokud zbytky jídla nejsou precizně odstraněny čištěním nebo zubní nití,
mohou zůstat v mezizubních prostorech a pokračovat v rozkladu, což zvyšuje riziko zubního kazu, zánětu dásní a vytváření zubního kamene.
Je důležité si uvědomit, že tyto procesy se mohou lišit v závislosti na jednotlivci a jsou ovlivněny mnoha faktory, včetně stravy, genetiky, celkového zdravotního stavu a ústní hygieny.
Pro nejlepší prevenci zubního kazu a onemocnění dásní se doporučuje čistit si kvalitně zuby a používat zubní nit/mezizubní kartáčky pravidelně, zejména po jídle.
Jak zastavit zánět dásní?
Zastavení zánětu dásní zahrnuje několik kroků
Často vyžaduje komplexní přístup k ústní hygieně.
Několik doporučení jak zastavit zánět dásní:
Důkladné čištění zubů: Čištění zubů dvakrát denně měkkým kartáčkem je základním krokem. Používejte zubní pastu, která obsahuje fluorid.
Použití zubní nitě: Denní používání zubní nitě / mezizubních kartáčků
pomáhá odstraňovat plak a zbytky jídla mezi zuby, kde se kartáček nedostane.
Ústní vody: Antibakteriální ústní vody mohou pomoci snížit bakterie, které způsobují zánět dásní.
Vyvážená strava: Omezení sladkých a kyselých potravin může pomoci snižovat riziko zubního kazu a zánětu dásní.
Pravidelné návštěvy zubaře: Pravidelné kontroly a profesionální čištění mohou pomoci předcházet problémům s dásněmi a zachytit je v rané fázi.
Odvykání kouření: Kouření je jeden z hlavních rizikových faktorů pro vznik zánětu dásní.
Hydratace: Pití dostatečného množství (ne slazené) vody může pomoci udržet ústa vlhká a snižovat množství bakterií.
Pokud máte dlouhodobější problémy nebo pokud se zánět dásní zhoršuje, je důležité vyhledat zubního lékaře, který může poskytnout další léčbu, jako je profesionální čištění nebo předepsání speciálních ústních vod či antibiotik.
Jak správně čistit zuby?
Správné čištění zubů je klíčové pro udržení dobré ústní hygieny a prevenci zubního kazu a onemocnění dásní. Níže jsou uvedeny kroky pro efektivnější čištění zubů:
Výběr správného zubního kartáčku: Používejte měkký zubní kartáček s malou hlavicí, který umožňuje snadný přístup ke všem oblastem úst. Elektrické zubní kartáčky mohou být také účinné, zejména pro lidi s omezenou manuální zručností.
Použití fluoridové zubní pasty: Fluorid pomáhá posilovat zubní sklovinu a předchází zubnímu kazu.
Správná technika čištění zubů:
Umístěte kartáček pod úhlem 45 stupňů k dásním.
Pohybujte kartáčkem jemnými, krouživými pohyby. Vyhněte se přílišné síle, která by mohla poškodit dásně a sklovinu.
Čistěte všechny povrchy každého zubu – vnější, vnitřní i žvýkací plochy.
Nezapomeňte jemně čistit jazyk pro odstranění bakterií a zlepšení dechu.
Doba čištění: Čistěte zuby nejméně dvě minuty (ale vždy tak aby byly dobře vyčištěny), dvakrát denně – ráno a večer před spaním.
Pokud si zuby čistíte (jen) před snídaní a ne po snídani,
máte celý den v mezizubním prostoru postupně se rozkládající zbytky jídla.
To opravdu nechcete.
Použití zubní nitě: Denně používejte zubní nit pro odstranění plaku a zbytků jídla mezi zuby, kde se zubní kartáček nedostane.
Ústní voda: Použití antibakteriální ústní vody může pomoci snižovat plak a bakterie v ústech.
Pravidelná výměna zubního kartáčku: Vyměňujte zubní kartáček každé 3–4 měsíce nebo dříve, pokud jsou štětiny poškozené.
Pravidelné návštěvy zubaře: Navštivte zubaře pro pravidelné kontroly a profesionální čištění.
Pamatujte, že šetrné a pečlivé čištění je mnohem efektivnější a bezpečnější
než silné a agresivní kartáčování (ze strany na stranu), které poškozuje sklovinu
a může poškodit i dásně.
Chlorhexidin - dezinfekce
Chlorhexidin patří do rodiny antiseptik, látek, které působí proti mikrobům. Snižují riziko infekce, sepse a hniloby.
Kde najdeme chlorhexidin
Chlorhexidin je aktivní složka ústních vod,
ničí bakterie v zubním plaku a tím osvěžuje dech.
Používá se také při léčbě zánětu dásní (gingivitida) a po chirurgických zákrocích provedených ústní dutině.
Je součástí kožních dezinfekcí a v malém množství se nachází dokonce v roztocích na kontaktní čočky.
Zánět dásní – prevence a léčba
tzv. parodontóza - laicky paradentóza
Parodont je závěsný aparát zubu
Parodontopatie, tedy onemocnění tkání okolo zubů, se obvykle dělí do dvou základních kategorií: gingivitidy, což jsou záněty dásní,
a parodontitidy, což jsou pokročilé stavy zánětu postihující tkáně podporující zub.
Patologie parodontu zahrnují různé onemocnění a stavy, které postihují parodont, tedy tkáně podporující zuby. Tyto tkáně zahrnují dásně, periodontální vaz, cement zubu a alveolární kost. Mezi hlavní patologické stavy parodontu patří:
Gingivitida: Toto je počáteční a reverzibilní stádium onemocnění parodontu, které se projevuje zánětem dásní. Typickými příznaky jsou zarudnutí, otok, bolestivost a krvácení dásní, zejména při čištění zubů. Gingivitida je často způsobena hromaděním zubního plaku.
Parodontitida: Pokud není gingivitida léčena, může se vyvinout v parodontitidu, což je závažnější a často nevratná forma onemocnění. Parodontitida postihuje nejen dásně, ale i další podpůrné struktury zubů. Vede k tvorbě hlubokých kapes mezi zuby a dásněmi, postupné ztrátě vaziva a kostní tkáně, což může vést ke ztrátě zubů.
Agresivní parodontitida: Tento typ parodontitidy postupuje rychleji než běžná parodontitida a obvykle postihuje mladší lidi. Charakterizuje ji rychlá ztráta kostní tkáně a periodontálních vazů.
Nekrotizující ulcerativní gingivitida/parodontitida: Tento závažný stav je charakterizován rychlým zánětem, bolestí, nekrózou dásní a v některých případech i horečkou a celkovým špatným pocitem. Je častější u osob se sníženou imunitou.
Parodontální abscesy: Jedná se o hnisavé infekce v parodontálních tkáních, které mohou způsobit akutní bolest, otok a nepohodlí.
Recese dásní: Ztráta dásní, která odkrývá kořeny zubů, může být způsobena špatnou technikou čištění zubů, parodontitidou nebo jinými faktory.
Asklepion - Jak si správně čistit zuby?
Jak si správně čistit zuby - YouTube
Patologie parodontu odborně
zuby
Žádné komentáře:
Okomentovat