The debt service cost itself is now the hard boundary.
2. You cannot shrink the debt burden.
You can only dilute it.
Every sovereign that reached this stage chose the same path:
•real rates negative
•nominal GDP high
•inflation tolerated
•currency slowly weakened (not collapsed)
•asset markets supported
This is how you manage an overgrown balance sheet without triggering a depression.
3. The U.S. will never default - but it will inflate.
Not runaway inflation.
Just consistent, low-grade, deliberate erosion of real liabilities.
This is already happening.
The bond market already knows.
4. The Fed is no longer the true center of the system - the Treasury curve is.
Monetary power shifts to fiscal when:
•interest expense > defense
•interest expense > social programs
•interest expense > discretionary spending
This means the Fed becomes a maintenance mechanism for the debt structure.
5. The sovereign balance sheet is now the main battlefield.
This forces:
•yield curve control in some form
•persistent liquidity
•engineered asset stability
•coordination between Fed + Treasury
These are no longer policy choices, they are necessities.
THE PART NO ONE SAYS OUT LOUD
When you hit this part of the curve, the question is no longer:
•“Is this sustainable?”
•“Can the U.S. keep doing this?” ...
The question becomes:
•How much artificial stability is required to keep the system coherent?
Because the system must be coherent.
The U.S. cannot allow disorderly volatility in the Treasury market.
This is the real game:
•maintain order
•maintain liquidity
•maintain the illusion of optionality
•avoid forcing the public to see the operational constraints
THE FINAL LAYER
Here is the most stripped-down, mask-off truth:
The U.S. is too indebted to use restrictive policy and too systemically important to allow disorder. So the only path left is permanent, quiet financial repression.
That’s what the line means.
That’s the whole story.
Deficit Nation | Signal or Noise Ep 52 | Charlie Bilello | Peter Mallouk
There are lots of different things you can do, but I will focus on two:
Have principles
Have hard rules of what you're not willing to do - don't kill innocent people, don't steal, don't defraud, respect people's personal freedom - and have a very high bar for considering any exceptions ...
Philosophers generally call this deontological ethics. Deontological ethics confuses many people - surely, if your rules have some underlying reason behind them, you should just go straight to pursuing that underlying reason. If "don't steal" is a rule because stealing usually hurts the victim more than it benefits you, then you should just follow the rule of not doing things that hurt the victim more than they benefit you. If sometimes stealing benefits you more than it hurts the victim - then steal!
Níže najdete stručný AI rozbor videa. Berte AI s rezervou!
Co z toho plyne
1️⃣ Cyklus vzestupu a pádu je nevyhnutelný
Historie ukazuje, že každé impérium prochází cyklem vzestupu, vrcholu a pádu. Tento cyklus je řízen kombinací ekonomických, vojenských a politických faktorů.
Nizozemí, Británie a nyní USA se staly globálními lídry díky inovacím, silným finančním trhům, vojenské moci a globálnímu obchodu.
Pád přichází v momentě, kdy se zvyšuje zadlužení, ztrácí se konkurenceschopnost a dochází k sociálním konfliktům.
2️⃣ Role rezervní měny je kritická
Země, jejichž měna je globální rezervní měnou (guilder, libra, dolar), měly vždy dominantní postavení.
Tento status jim umožnil půjčovat si za nízké úroky a financovat jak domácí růst, tak globální expanze.
Jakmile se důvěra v rezervní měnu ztratí (např. po 2. světové válce u Británie), impérium ztrácí globální vliv.
3️⃣ Vnitřní nerovnosti a konflikty urychlují pád
Velké rozdíly mezi bohatými a chudými vedou k politickým a sociálním nepokojům.
Vznikají populistická hnutí a dochází k extrémní polarizaci společnosti (levice chce přerozdělovat, pravice brání bohatství).
To oslabuje jednotu státu a narušuje jeho schopnost čelit externím výzvám.
4️⃣ Vzestup nových velmocí (Čína)
V každém cyklu nová mocnost přebírá dominantní roli. Čína v současnosti buduje technologickou infrastrukturu, posiluje vojenskou sílu a rozšiřuje svůj ekonomický vliv.
Yuan se pomalu stává rezervní měnou, což ohrožuje dolarovou dominanci.
5️⃣ Současná situace USA je blízko vrcholu nebo poklesu
Extrémní zadlužení, neustálé tištění peněz (FED), vojenské konflikty po celém světě a sociální rozdíly ukazují, že USA jsou v pozdní fázi cyklu.
Pokud nedojde k zásadním reformám (utratit méně, než vydělávají, a stabilizovat sociální rozdíly), je pokles téměř nevyhnutelný.
6️⃣ Klíčové principy pro udržení dominance
Ray Dalio shrnuje klíčové principy, které by mohly oddálit pád:
Utrácet méně, než se vydělává.
Investovat do vzdělání, inovací a infrastruktury.
Udržovat vojenskou a ekonomickou sílu bez nadměrného zadlužení.
Snižovat vnitřní sociální rozdíly.
Souhrn a hlavní body z každé části videa "Principles for Dealing with the Changing World Order" od Ray Dalio
1:33 - How I Learned to Anticipate the Future by Studying the Past
Ray Dalio popisuje, jak jeho zkušenosti z investování a studium posledních 500 let historie vedly k pochopení vzestupů a pádů impérií.
V roce 1971 USA de facto zkrachovaly, když Nixon oznámil ukončení směnitelnosti dolaru za zlato.
Stejný proces se odehrál i v roce 1933 pod vedením prezidenta Roosevelta.
Dalio uvádí princip, že když centrální banky tisknou peníze během krize, je rozumné investovat do akcií, zlata a komodit, protože jejich hodnota roste, zatímco hodnota papírových peněz klesá.
8:00 - Changing Orders
Tři hlavní faktory vedoucí k "změně řádu":
Nedostatek peněz na splácení dluhů → masivní tisk peněz.
Vnitřní konflikty kvůli nerovnostem v bohatství a hodnotách.
Vnější konflikty mezi velmocemi, například mezi Čínou a USA.
Dalio popisuje "řád" jako systém vládnutí, který se mění po revolucích či válkách.
11:38 - The Big Cycle
Historické cykly impérií probíhají ve třech fázích: Vzestup, Vrchol a Pád.
Vzestup je charakterizován silným vedením, inovacemi a vzděláním, které podporují růst ekonomiky a vojenské síly.
Vrchol nastává, když impérium ovládá světový obchod a jeho měna se stává rezervní.
Pád je nevyhnutelný kvůli vnitřní korupci, ztrátě konkurenceschopnosti a růstu zadlužení.
18:26 - 500 Years of Big Cycles
Dalio sleduje vzestupy a pády čtyř hlavních impérií: Nizozemí, Británie, USA a Číny.
Každý cyklus trvá přibližně 250 let s přechodnými obdobími 10–20 let.
Impéria v čase střídají dominanci v oblasti vzdělání, technologií, světového obchodu a vojenské síly.
18:45 - The Rise
Vzestup začíná konsolidací moci, vzděláním, inovacemi a rozvojem trhů.
Nizozemí vynalezlo kapitalismus, Británie rozšířila průmyslovou revoluci a USA dominovaly díky technologickým inovacím.
Vzestup je podporován silnou ekonomikou, vojenskou mocí a rozvojem finančních trhů.
26:16 - The Top
Během vrcholu impéria těží z rezervní měny, což jim umožňuje levně půjčovat a rozšiřovat moc.
Dochází ale k nadměrnému zadlužování, ztrátě konkurenceschopnosti a rostoucím sociálním nerovnostem.
Impérium se stává byrokratickým, neefektivním a přestává inovovat.
32:01 - The Decline
Pokles impéria je způsoben vnitřními konflikty, nadměrným zadlužením a nákladnými vojenskými operacemi.
Klesající konkurenceschopnost vede k větší závislosti na zahraničních investicích.
Impéria se postupně zadlužují u chudších států – například USA si půjčovaly od Číny, Británie od kolonií.
Vyvolává to ekonomickou nestabilitu, politické konflikty a nakonec i války, které přispívají k celkovému pádu.
39:39 - The Future
Vize budoucnosti podle Dalia:
Impérium může prodloužit svůj vrchol, pokud napraví chyby, investuje do vzdělání, inovací a udržuje silné finanční zdraví.
Klíčem je utrácet méně, než vyděláváme a chovat se k sobě navzájem dobře.
Dalio varuje před neřešenými nerovnostmi, které vedou k sociálním konfliktům.
Budoucnost USA je závislá na schopnosti provést potřebné reformy a udržet si pozici vůdce světového obchodu.
Vzestup, Vrchol A Pád Impérií (500 Let Cyklu)
Srovnání Klíčových Ukazatelů Impérií
Strukturovaná analýza: Principles for Dealing with the Changing World Order
1️⃣ Úvod a Principy Anticipace Budoucnosti
Ray Dalio vysvětluje, jak studium historických vzorců a cyklů impérií mu pomohlo předvídat ekonomické krize.
V roce 1971 zažil událost, kdy USA přerušily směnitelnost dolaru za zlato, což způsobilo dramatické změny v globální ekonomice.
Při zkoumání historie našel podobné vzorce ve 30. letech (prezident Roosevelt), což ho přivedlo k závěru, že tisk peněz centrální bankou vede ke znehodnocení měny a růstu cen akcií, zlata a komodit.
Klíčový princip: Když centrální banky tisknou peníze, je rozumné investovat do reálných aktiv, protože hodnota papírových peněz klesá.
2️⃣ Změny Řádů a Velké Cyklusy (Big Cycles)
Historie je tvořena cykly vzestupu a pádu impérií. Každý cyklus trvá přibližně 250 let s přechodnými obdobími 10–20 let.
Tři hlavní faktory vedoucí k "změně řádu":
Nedostatek peněz na splácení dluhů → masivní tisk peněz.
Vnitřní konflikty kvůli nerovnostem v bohatství a hodnotách.
Vnější konflikty mezi velmocemi (např. USA vs. Čína).
Každý velký cyklus má tři fáze: Vzestup, Vrchol, Pád.
🔍 Historické paralely:
Nizozemská říše (17. století), Británie (19. století) a USA (20. století) – všechny prošly obdobím dominance, nadměrného zadlužení a postupného úpadku.
Typicky po období vojenské a ekonomické expanze následuje pokles, inflace a ztráta vlivu.
3️⃣ 500 Let Velkých Cyklů - Historické Paralely
Dalio sleduje vzestupy a pády čtyř hlavních impérií:
Nizozemí → Británie → USA → Čína
Cyklus impérií vždy začíná silným vedením, inovacemi, vzděláním a rozvojem trhů.
Vrchol nastává, když impérium dominuje v oblasti obchodu a jeho měna je rezervní.
Pád je způsoben ztrátou konkurenceschopnosti, nadměrným zadlužením a růstem vnitřních konfliktů.
🔍 Grafické znázornění cyklů:
Graf znázorňuje časové rozmezí vzestupu, vrcholu a poklesu čtyř hlavních impérií v horizontu 500 let.
4️⃣ Fáze Vzestupu Impérií
Vzestup je charakterizován:
Silným vedením a stabilní vládou.
Vzděláním a inovacemi vedoucími k technologickému pokroku.
Ekonomickým růstem podporovaným vojenskou silou a finančními trhy.
Příklady: Nizozemí vyvinulo první veřejnou akciovou společnost (Dutch East India Company) a Londýn se stal světovým finančním centrem během britské dominance.
Rozvoj obchodních cest a ochrana zájmů vede k růstu vojenské síly.
🔍 Historické paralely:
Nizozemí: Rozvoj námořního obchodu a dominance ve světovém finančnictví (17. století).
Británie: Průmyslová revoluce a expanze kolonií (18.–19. století).
USA: Technologická dominance a expanze po 2. světové válce.
5️⃣ Vrchol Impérií - Ekonomická, Politická a Vojenská Dominance
Dominance rezervní měny umožňuje levné půjčování a expanzi.
Dochází ale k nadměrnému zadlužování, ztrátě konkurenceschopnosti a růstu sociálních nerovností.
Impéria investují do vojenských konfliktů, aby ochránila své zájmy, což vede k finančnímu vyčerpání.
🔍 Historické paralely:
Británie (konec 19. století) – velká expanze kolonií, ale vysoké zadlužení po 1. světové válce.
USA (současnost) – vysoké zadlužení a vojenské konflikty na Blízkém východě.
6️⃣ Pokles a Pád - Mechanismy a Historické Příklady
Pád je způsoben:
Vnitřními konflikty mezi chudými a bohatými.
Ztrátou konkurenceschopnosti vůči nově vznikajícím velmocím.
Nadměrným zadlužením a neudržitelnými válečnými výdaji.
Dochází k inflaci, devalvaci měny a úpadku mezinárodní prestiže.
🔍 Historické paralely:
Nizozemí (po roce 1700) – pokles vlivu a převzetí dominance Británií.
Británie (po 2. světové válce) – ztráta kolonií, oslabení měny a přechod moci na USA.
7️⃣ Budoucnost - Možnosti Zvrácení Poklesu a Potenciální Hrozby
Dalio navrhuje dva klíčové faktory pro udržení stability:
Utrácet méně, než vyděláváme.
Chovat se k sobě navzájem dobře.
Impérium, které tyto principy dodržuje, může prodloužit svůj vrchol a odvrátit pád.
🔍 Srovnávací tabulka klíčových ukazatelů:
Tabulka obsahuje porovnání vzdělání, technologického pokroku, vojenské síly, obchodní dominance a rezervní měny pro všechna impéria.
8️⃣ Závěr - Poučení z Historie pro Současnost
Historie ukazuje, že každé impérium prochází těmito fázemi.
Klíčové je pochopit vzorce z historie a aplikovat je na současnost, aby se předešlo zbytečným krizím.
Strategický plán: Udržení dominance USA a posílení autonomie EU
1️⃣
Strategie pro USA: Udržení globální dominance
🔹 Fiskální reforma a kontrola dluhu
Zavedení přísné fiskální disciplíny s cílem snížit zadlužení na udržitelnou úroveň.
Prioritizace snižování rozpočtového deficitu pomocí optimalizace vojenských výdajů a reformy sociálního zabezpečení.
Omezení neefektivních federálních programů, digitalizace správy a zvýšení efektivity státních investic.
🔹 Modernizace infrastruktury a technologická obnova
Masivní investice do modernizace dopravní, energetické a digitální infrastruktury.
Fraudulent abandonment of the gold standard The fraudulent abandonment of the gold standard
Bimetalismus ... Velká Británie přijala de facto zlatý standard náhodou v roce 1717, když Isaac Newton, tehdejší ředitel Královské mincovny, stanovil příliš nízký směnný kurz stříbra vůči zlatu, čímž způsobil, že stříbrné mince přestaly být v oběhu ... wiki
Mohou vlády (státní centrální banky) dobře a spravedlivě koexistovat se zlatým standardem? Ano, ale pouze bez hrubého populismu a zneužívání tisku "peněz"!
Podvodné (prý dočasné) opuštění zlatého standardu
USA Gold Standard Act 1900 - Zákon o zlatém standardu z roku 1900
Podepsán prezidentem Williamem McKinleym
USA 1900 - 20,67 dolarů za 1 trojskou unci zlata
USA 2025 - 3.000 dolarů za 1 trojskou unci zlata
Nárůst cca 145× od roku 1900 = dolar ztratil přes 99 % hodnoty
Aktualizace: Ve středu 8. října 2025 cena 1 trojské unce překročila $4000 USD
V pondělí 26. ledna 2026 cena 1 trojské unce překročila $5000 USD
Cena z $20 na $1020 je 50 násobek a tedy 5.000% (je to 51 násobek-1) Cena z $20 na $2020 je 100 násobek a tedy 10.000% Cena z $20 na $3020 je 150 násobek a tedy 15.000% Cena z $20 na $4020 je 200 násobek a tedy 20.000% Cena z $20 na $5020 je 250 násobek a tedy 25.000%
Cena z $20,67 na $1054,17 je 50 násobek a tedy 5.000% Cena z $20,67 na $2087,67 je 100 násobek a tedy 10.000% Cena z $20,67 na $3121,17 je 150 násobek a tedy 15.000% Cena z $20,67 na $4154,67 je 200 násobek a tedy 20.000% Cena z $20,67 na $5188,17 je 250 násobek a tedy 25.000%
20. století mělo 36.525 dní Started - Tuesday, January 1, 1901 Ended - Monday, January 1, 2001
21. století do 26.1.2026 (včetně) má 9.157 dní
To je celkem 45.682 dnů a cca 25.000% za 100 let + 25 let + 26 dnů = 125 let a 26 dnů
Lineární (sčítaná) průměrná inflace (simple / bez skládání)
„Vezmu celkový růst a rozdělím ho rovnoměrně na každý den/rok.“
„Jako bych každý den přičítal stejné procento z původní ceny (stále ze stejného základu).“
Sčítaná inflace 193,4 % ročně a 0,5295 % denně
Složená inflace (CAGR / se skládáním)
„Najdu takové stejné procento, které se každý den/rok přičítá k aktuální ceně.“
„Jako bych každý den násobil cenu stejným koeficientem (úročení).“
Složená inflace: 4,4894 % ročně a 0,012024 % denně
Lineární = stejné přičítání ze stejného základu. Složená (CAGR) = stejné procento z aktuální hodnoty (skládá se).
RE-AIR: Michael Saylor Says $80K Bitcoin is "Satoshi's Gift to the Faithful" by CoinDesk
Do ústavy České republiky, musí být ukotven neodvolatelně zlatý standard! Prolhaná nevymahatelná věta o cenové stabilitě níže, je zcela k ničemu! Nebo budou členové ČNB a jejich rodiny zbaveni majetku a odsouzeni na doživotí? Nebudou neboť pracují pro dobře organizovanou mafii ... .
Navíc, cca od vynalezení parního stroje, ceny většiny (ne vzácných) komodit musí s rostoucí produktivitou neustále klesat.
(1) Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě politické, korporátní objednávky?
Inflace od roku 2008 činí 76% ale tím to nekončí. Dosáhne během 2 let velmi pravděpodobně přes 100%! Inflace je ale (pro mediánový příjem) mnohem (cca o 30%) vyšší Více dole: shadowstats.com
Inflace a tisk peněz: Komu to „vyhovuje“ a jaké má důsledky
Zločinná a amorální povaha
Skrytá daň: Inflace je forma skryté konfiskace majetku – stát okrádá bez zákona a bez souhlasu.
Beztrestnost elit: Peníze proudí nejdřív k vládě, bankám a korporacím (tzv. Cantillonův efekt), až potom k běžným lidem – kteří mezitím platí vyšší ceny.
Morální hazard: Stát a centrální banka vytvářejí prostředí bez odpovědnosti – špatné rozhodnutí nejsou potrestány (jen „zalepeny“ novými penězi).
Úpadek důvěry: Měna přestává být důvěryhodná jednotka hodnoty → rozpad mezilidské směny → morální i civilizační rozklad.
Kdo na tom (krátkodobě) „vydělává“:
Stát: Financuje dluh a rozpočet bez daní. Zadlužuje se, a inflací dluh „splácí“ v znehodnocené měně.
Dlužníci: Reálná hodnota dluhu klesá (např. hypotéky).
Velké korporace: Přístup k levným úvěrům, možnost investovat dříve než se inflace plně projeví.
Investoři v aktivech: Nemovitosti, akcie, zlato – jejich ceny inflací rostou.
Finanční sektor: Vydělává na rozdílu mezi úrokem a inflací (zejména v počáteční fázi).
Dlouhodobé důsledky pro společnost:
1. Bubliny a krachy
Uměle levné peníze vedou ke spekulacím → nafouklé trhy → následné krize.
Např.:. 2008 (hypotéční bublina) ...
2. Ekonomická nestabilita
Inflace → vyšší nejistota → firmy méně investují → nižší růst, vyšší nezaměstnanost.
Stagflace = stagnace + inflace současně.
3. Nezaměstnanost
Po inflaci přichází utažení → recese → propouštění.
Mzdy zaostávají za cenami → pokles reálných příjmů.
4. Rozvrat důchodového systému
Reálná hodnota důchodů a úspor klesá.
Fondy často investují do státních dluhopisů, které inflace znehodnocuje.
5. Nízká porodnost
Nejistota, bytová nedostupnost, ztráta důvěry v budoucnost → lidé odkládají či vzdávají rodičovství.
Vznik frustrace → nárůst populismu, radikalismu, xenofobie, protestních hnutí.
7. Cesta k válce a civilizačnímu úpadku
Rozklad měny = rozklad státu → ztráta autority, chaos, násilí.
Historie: Německo 1920s → hyperinflace → Hitler.
Venezuela → kolaps státu.
Římská říše → znehodnocení denáru → rozpad impéria.
Jediné možné férové i když pro "politiky a banky" nepopulární řešení
Peníze 100% kryté zlatem nebo pevná měnová zásoba
Bez inflační daňové krádeže
Tržní úroky = skutečný vztah mezi spořením a investicemi
Dlouhodobá stabilita cen
Odpovědnost a důvěra ve měnu, stát, systém
Komu znehodnocování měny (inflace) vyhovuje:
Stát (vláda)
– Přes tzv. inflation tax může financovat výdaje bez zvyšování daní.
– Centrální banka nakupuje státní dluhopisy → vyšší poptávka → nižší úroky → levnější financování pro stát.
Někteří investoři a spekulanti
– Ti, kteří včas nakoupí reálná aktiva (nemovitosti, akcie, komodity).
– Inflace zvyšuje nominální ceny aktiv.
Banky a finanční sektor (krátkodobě)
– Vyšší objem peněz znamená více úvěrů = vyšší zisky.
– Ale dlouhodobá neřízená inflace je pro ně riziková.
Firmy s cenovou silou
– Pokud mohou zvyšovat ceny rychleji než rostou jejich náklady.
– Např. oligopoly, firmy s „must-have“ produkty.
Komu inflace škodí:
Většině společnosti
Spořitelé a držitelé hotovosti
– Peníze ztrácí reálnou hodnotu.
– Zvláště postiženi jsou důchodci a nízkopříjmové skupiny.
Zaměstnanci bez vyjednávací síly
– Pokud mzdy nerostou stejně rychle jako ceny → reálný pokles příjmů.
Firmy se smluvními fixními cenami
– Nemohou snadno promítnout inflaci do svých příjmů, ale náklady jim rostou.
Zahraniční investoři v domácí měně
– Pokud měna oslabí inflací, klesá hodnota jejich výnosu v reálném i nominálním vyjádření.
1. Lze férově financovat války při zlatém standardu:
Za zlatého standardu je měna kryta fyzickým zlatem, což značně omezuje vládní možnost tisknout peníze "z ničeho". To činí financování války obtížnější, ale „férovější“ v tom smyslu, že:
musí být financována reálnými prostředky: zdaněním, emisí válečných dluhopisů nebo přímou směnou zlata;
nelze vytvářet nekryté peněžní bubliny, takže válka musí mít širokou podporu obyvatelstva ochotného ji financovat;
menší riziko hyperinflace.
Nevýhoda: omezené prostředky často znamenají kratší válku nebo nutnost hledat mír dříve.
2. Pokud protivník zlatý standard nedodržuje:
✔️ ANO, může si „nafouknout“ rozpočet:
tištěním nekrytých peněz může přechodně (fiktivně) masivně financovat armádu a průmysl,
může vytvářet fiktivní dočasný ekonomický boom (válečný průmysl, zaměstnanost).
❌ ALE:
hrozí inflační a dluhová spirála,
znehodnocení měny, ztráta důvěry,
poválečná krize (viz Německo po WWI a hyperinflace 1923),
případná bublina splaskne → sociální otřesy.
Shrnutí:
Zlatý standard omezuje válčení → méně prostředků, férovější počínání.
Nedodržení umožňuje bubliny, rychlý rozmach, ale za cenu budoucí nestability a hospodářských škod.
Bez zlatého standardu vždy:
Inflace a státní dluhy znehodnocují mzdy, úspory
→ lidé, kteří žijí z platu a mají hotovost, reálně ztrácejí.
Majitelé reálných aktiv (řady, nemovitosti, akcií) s inflací bohatnou
→ aktiva rostou s inflací, zatímco dluh zůstává fixní = výhra pro bohaté dlužníky
✔️ Ano, potvrzeno ekonomickými studiemi.
3. Inflace a dluh znehodnocují mzdy a úspory:
Mzdy a hotovost ztrácejí kupní sílu → pokud růst mezd nestíhá inflaci, reálně chudneš.
Úspory v hotovosti a na běžném účtu → reálná hodnota klesá (např. 10% inflace = 10 % ztráta hodnoty ročně).
📚 Potvrzeno např. studiemi ECB, IMF a BIS (Bank for International Settlements)
4. Majitelé reálných aktiv většinou bohatnou:
Nemovitosti, akcie, komodity → často rostou s inflací nebo nad ni.
Dluhy zůstávají nominálně stejné → inflace je „znehodnocuje“, zejména pevně úročené půjčky.
→ To zvýhodňuje dlužníky s reálnými aktivy (např. bohaté vlastníky firem nebo nemovitostí).
📚 Viz např. studie OECD a Thomas Piketty (Kapitalismus a nerovnost).
Souhrn:
Ztrácí: střední a nižší třída (živí se prací, spoří v hotovosti)
Získávají: bohatí vlastníci aktiv a zadlužení investoři
Jediný - Zlatý standard brání populistickému zadlužování.
Ale tím omezuje i možnost inflací„potichu“ přerozdělovat bohatství – a to některým elitám vadí. Tady je, proč to systémově vadí za předpokladu zákazu nezodpovědného zadlužování:
💡 Jak zlatý standard eliminuje výhody inflace:
1. Zamezuje tištění peněz → žádná měnová expanze
→ není možné inflací znehodnotit mzdy, úspory ani dluhy.
2. Dluhy zůstávají „poctivé“
→ nelze je splácet znehodnocenou měnou.
3. Reálná aktiva nezískávají „inflační turbo“
→ růst aktiv není „umělý“, je vázaný na reálnou ekonomiku.
4. Bohatí dlužníci nemají výhodu
→ jejich dluhy se neznehodnocují „samospádem“ inflace.
🧨 Proč to může být problém pro současný systém:
Elity a státy ztrácejí „skrytou daň“ jménem inflace.
Nemožnost „kupovat“ voliče přes dotace a výdaje z tištěných peněz.
Finanční sektor ztrácí zisky z bublin (akcie, reality).
Shrnutí:
Zlatý standard omezuje inflační přerozdělování bohatství a eliminuje skryté výhody pro:
státy (méně prostoru pro manipulaci s dluhem),
bohaté vlastníky aktiv,
dlužníky.
💥 Právě proto byl v historii opuštěn – ne proto, že by byl ekonomicky nefunkční, ale proto, že byl pro určité zájmové skupiny „příliš poctivý“.
🔚 Populistické Motivy Opuštění Zlatého standardu:
Války, krize, snaha financovat populisticky výdaje bez zvyšování daní.
Zlatý standard bývá příliš rigidní pro elity, které chtějí flexibilitu či manipulaci na úkor stability.
Stabilitu zajišťují elitám větší majetky.
🧠 Moudrá a férová řešení populistických zločinných motivů opuštění zlatého standardu:
1. Války a krize:
✔️ Předem budované zlaté rezervy + válečné dluhopisy
✚ Nutí politiku k zodpovědnosti, ne k inflačním trikům.
2. Sociální výdaje:
✔️ Prioritizace + daňová transparentnost
✚ Jen to, co lze skutečně pokrýt – bez dluhové spirály.
3. Ekonomická stabilita:
✔️ Podpora inovací, produktivity – ne levných úvěrů
✚ Bubliny se tvoří hůře → zdravější ekonomika.
4. Flexibilita v omezeném rámci:
✔️ Dočasné rozvolnění pomocí „zlatých dluhopisů“ schválených parlamentem
✚ Jen v nouzi, s ústavní povinností návratu.
5. Ochrana obyčejných lidí:
✔️ Indexace platů, důchodů, spořicích produktů ke zlatu
✚ Reálná hodnota zůstává.
➡️Zlatý standard s dobře nastavenými nástroji a kontrolou není překážkou, ale naopak je ochranou proti nezodpovědné moci.
Cenová stabilita je zdravá, přirozená a ústavní. Inflace se můžeme zbavit. Běžný nákup může stát méně nebo v nejhorším stejně dnes i za 20, 30, 50 let. Prof. PhDr. Tomáš Havránek, Ph.D.
Aktualizace:
Argentina: Deregulace Zrušení dotací Snížení byrokracie
Argentina Consolidated Fiscal Balance: % of GDP
2004 - 2024 | Quarterly | % | CEIC Data
Do you know when Javier Milei, libertarian and professor of economics, won the election?
Do you know when Javier Milei, a brave, truthful libertarian and professor of economics, won the election?
Víš, kdy Javier Milei – odvážný, pravdomluvný libertarián a profesor ekonomie – vyhrál prezidentské volby?
Pro levici je každý, kdo hájí svobodu, "ultrapravičák".
Jenže Milei je trochu libertarián – tedy pravice v skoro nejčistší podobě: svoboda jednotlivce, odpovědnost, žádné násilí, mimo daní a práva skoro žádný státní nátlak.
Pro neomarxisty ale znamená pravičák = nepřítel, a tak z něj dělají „extrémistu“.
Připomeňme:
Národní socialismus byl také socialismus.
Fašismus = spojení státu a korporací = socializace dluhů, kapitalizace zisků na dluh někdy forma kolektivismu, ne individualismu. (Crony Capitalism)
Svoboda, spravedlnost, právo jsou základní hodnoty pravice.
Tzn Nikdy tisk peněz, Nikdy státní dluhy, Inflace i kdyby jen 0,1% za rok je podvod, krádež! Nesvoboda, lež, krádež ... je hodnota levice.
Ultra pravice jsou pro levici libertariáni Jeden ze základních kamenů pravice je svoboda (žít a nechat žít)
Přesto, že konkurenci komunisté nazvali pravicí, tak je to lež! Náckové jsou levičáci Korporátní Fašismus je cca Korporátní socialismus.
Everyone should understand the basics of macroeconomics, business cycles, and the manipulation of the money supply (including illegal money printing). Ignorance means blind trust in those who often abuse it.
Také si kladete otázku, zda nebo kolikrát se v minulosti po nezodpovědné monetární expanzi povedl takzvaný SOFT LANDING? Určitě nejste sami!
Některé zdroje uvádějí příklad povedeného soft landingu (postupné zpřísňování měnové politiky) který provedl Alan Greenspan v polovině 90. let.
Na začátku roku 1994 se ekonomika blížila třetímu roku oživení po recesi v letech 1990-91. V únoru 1994 rychle klesala míra nezaměstnanosti, z 7,8% na 6,6%. Inflace měřená indexem spotřebitelských cen (CPI) byla na úrovni 2,8% a úroková sazba stanovená federálním rezervním systémem (federal funds rate) se pohybovala kolem 3%. S růstem ekonomiky a rychlým snižováním nezaměstnanosti se Federální rezervní systém obával možného zrychlení inflace a rozhodl se preventivně zvýšit úrokové sazby. Během roku 1994 Fed sedmkrát zvýšil úrokové sazby, čímž zdvojnásobil sazbu federal funds z 3% na 6%. Poté, v roce 1995, když viděl, že ekonomika oslabuje více, než bylo potřeba k zamezení růstu inflace, snížil klíčovou úrokovou sazbu, sazbu federal funds, třikrát.
From Journal of Economic Perspectives - Volume 37, Number 1 - Winter 2023 - Pages 101–120
Landings, Soft and Hard: The Federal Reserve, 1965 – 2022
By: Alan S. Blinder is the Gordon S. Rentschler Memorial Professor of Economics and Public
Affairs, Princeton University, Princeton, New Jersey.
#MichaelLevis Real-life story of "The Big Short"; 2020's economic emergency; Jerome Powell in 2020 | Full Episodes
Stories from 2008's Great Recession | 60 Minutes Full Episodes
Three Days of the Condor - Tři dny Kondora 1975
"Godfather of AI" Geoffrey Hinton: The 60 Minutes Interview
The real truth about the 2008 financial crisis | Brian S. Wesbury | TEDxCountyLineRoad
Skutečná pravda o finanční krizi v roce 2008. - Brian S. Wesbury
strojový přepis části videa
Nedávno jsem se vrátil a četl doslovné přepisy všech schůzí Federálního rezervního systému v roce 2008. What I just recently did is I went back, and I read the verbatim transcripts of all the Federal Reserve meetings during 2008.
Důvod, proč jsem to udělal nyní, je ten, že vycházejí až s pětiletým zpožděním. Federální rezervní systém vydal malá prohlášení a poté zápisy a o pět let později nám poskytnou úplné přepisy toho, o čem mluvili, že? Všechny ty červené tečky, je jich 14, jsou zasedání Fedu. Normálně má Fed šest nebo sedm zasedání, ale to byl krizový rok, že? A tak měl Fed toho roku 14 zasedání. Abych to uvedl na pravou míru, je to 18 nebo 20 lidí sedících kolem stolu a doslovné přepisy hovoří o tom, že každý z nich mluví tři nebo čtyři minuty, pokud jdou kolem a volí a jdou znovu; hlasují. Tyto přepisy měly 1 865 stran a 559 000 slov. Teď jsem to pro vás přečetl, abyste věděli. A někteří lidé to mají těžké, třeba co je 559 000 slov? Starý zákon má 593 000 slov. Myslím o tom, že jsme vybudovali vesmír, putovali pouští 40 let, 50 let, postavili archu... Ve Starém zákoně se stalo mnoho věcí. (Smích) Fed použil tolik slov pro jeden rok ekonomické historie USA. Teď bych se mohl vydat touto cestou – možná je to další přednáška na TEDu – protože to je jeden z našich problémů.
Nicméně jednou z věcí, na které chci poukázat, je tento obrovský pokles trhu, ke kterému došlo v září a říjnu 2008. Víte, co se stalo v září a říjnu 2008? No, zaprvé, ten krvavý víkend 13., 14. září, myslím, že to byl, kdy selhala Lehman Brothers, AIG, Fannie Mae a Freddie Mac a všechny ty věci se staly a Federální rezervní systém zahájil program nazvaný kvantitativní uvolnění; tam začali kupovat dluhopisy a vrážet peníze do ekonomiky ve snaze nás zachránit. Ve stejnou dobu, ve skutečnosti, jen o několik týdnů později, 8. října 2008, Hank Paulson, ministr financí, prezident Bush, Bushův Bílý dům, Kongres schválili TARP: Plán na záchranu problémových aktiv a bylo to 700 miliard dolarů vládních výdajů na záchranu našeho bankovního systému, ano? Chci, abyste se na tento graf podívali trochu blíže. Kvantitativní uvolňování začalo právě zde, TARP byl schválen přímo tam. Pomohlo to? Ve skutečnosti byla nejhorší část krize po schválení TARP. Akciový trh klesl o 40 %; Po schválení TARP klesly akcie finančních společností o 80 %. Ve skutečnosti, když se podívám na tento graf a trochu na něj přimhouřím oči, podívám se na všechny ty červené tečky, řekl bych, že čím víc se Fed sešel, čím víc toho Fed udělal, tím to bylo horší. Takže se muselo stát něco jiného, ne? Podle mého názoru nás vláda nezachránila a ve skutečnosti je to jeden z problémů, které lidé mají, když se snaží porozumět ekonomice. Víte, o našem světě je zajímavý fakt, a to je, že volný trh – kapitalismus – nemá tiskového agenta; vláda ano. Federální rezervní systém ano. Ve skutečnosti existuje asi 2000 knih o finanční krizi, ale jsou tři hlavní, které právě vyšly. Jedním z nich je Timothy Geithner, bývalý ministr financí za prezidenta Obamy. V roce 2008 byl šéfem newyorské Federální rezervní banky. O krizi napsal knihu; kdo si myslíš, že říká, že zachránil svět? (Smích) Timothy Geithner, samozřejmě. Ben Bernanke. Nemá vydanou knihu - má vydanou knihu projevů - kdo si myslíte, že říká, že zachránil svět? Ben Bernanke. Hank Paulson vydal knihu a kdo podle vás zachránil svět? Hank Paulson. Ve skutečnosti to není tak, že by si připisovali zásluhy sami, ale připisují zásluhy TARP a kvantitativnímu uvolňování a zátěžovým testům; to je to, za co si Timothy Geithner připisuje zásluhy: banky testující stres, aby jim každý mohl věřit, že? Tady chci jen trochu posunout rychlost, protože vám chci říct, proč – nebo vysvětlit – proč věřím, že se tato bankovní krize změnila ve skutečnou celkovou ekonomickou krizi, zatímco když se podíváte zpět do počátkem 80. let, kdy banky měly větší ztráty než v roce 2008, ekonomika nezkolabovala a ve skutečnosti začala zrychlovat bez TARP, bez ...
Impact of Mark-to-Market Accounting: A key point in Wesbury's talk is the effect of mark-to-market accounting rules. Implemented in 2007, these rules required assets to be valued at current market conditions, which he argues exacerbated the financial crisis by forcing banks to undervalue their assets during the downturn, leading to a spiral of losses and reduced credit availability.
Zpochybňování obecného vnímání finanční krize v roce 2008: Brian S. Wesbury se staví proti běžnému názoru, že krize byla způsobena chamtivostí a nadměrnými spekulacemi v rámci kapitalistického systému. Tento pohled obvykle obviňuje banky a další finanční instituce z toho, že svým nezodpovědným jednáním přispěly k ekonomickému kolapsu. Wesbury však tvrdí, že skutečné příčiny krize jsou složitější a zahrnují i řadu dalších faktorů, jako jsou například politiky Federálního rezervního systému.
Role Federálního rezervního systému a úrokových sazeb: Podle Wesburyho měla politika Federálního rezervního systému (Fed), který v letech 2001-2003 snížil úrokové sazby na 1%, klíčový vliv na vznik krize. Tato nízká úroková míra vedla k výraznému nárůstu půjček a investic, což v kombinaci s dalšími faktory vedlo k nadhodnocení a následnému prudkému pádu trhu s nemovitostmi. Wesbury poukazuje na to, že tento přístup Fedu podnítil nadměrné a rizikové finanční chování, které nakonec přispělo k hospodářskému propadu.
Historický kontext a vládní intervence: Wesbury rovněž poukazuje na historické paralely, například na 70. léta, kdy podobná politika nízkých úrokových sazeb vedla k ekonomickým bublinám a jejich následnému prasknutí. Kritizuje způsob, jakým vláda reagovala na krizi v roce 2008, zejména program TARP a kvantitativní uvolňování, které podle něj nebyly účinné a spíše prohlubovaly problémy na finančních trzích.
Dopad účetního pravidla mark-to-market: Wesbury se zaměřuje na vliv účetního pravidla "mark-to-market", které bylo znovu zavedeno v roce 2007. Toto pravidlo vyžadovalo, aby banky a další finanční instituce hodnotily svá aktiva podle aktuálních tržních cen, což během krize vedlo k masivnímu podhodnocení aktiv. Tento proces měl za následek spirálu ztrát a snížení důvěry v bankovní sektor, což zhoršovalo finanční krizi.
Svobodný trh a ekonomické zotavení: Na závěr Wesbury argumentuje, že zotavení z krize nebylo primárně výsledkem vládních zásahů, ale bylo poháněno silami svobodného trhu. Zdůrazňuje význam podnikatelské inovace a odolnosti v období krize. Podle něj vládní politiky a regulace často nerozumí dynamice trhu a mohou mít nezamýšlené negativní důsledky. Vyzývá k větší důvěře v mechanismy tržního hospodářství a podporuje myšlenku, že skutečným motorem hospodářského růstu a zotavení jsou podnikatelé a inovace, nikoli vládní intervence.
The global debt crisis - Is the world on the brink of collapse? | DW Documentary
Before The Mets, Steve Cohen Was The Hedge-Fund King (full documentary) | FRONTLINE
10 things I learned after losing a lot of money | Dorothée Loorbach | TEDxMünster
Dorothée Loorbach, úspěšná podnikatelka, se v roce 2016 dostala do finanční krize, která ji připravila (téměř) o veškeré peníze. Tato situace ji vedla k veřejnému přiznání selhání a zahájení "projektu peníze", aby obnovila svou finanční situaci a naučila se o podnikání a správě peněz.
Během své cesty se Loorbach naučila důležité lekce o významu peněz a jejich vztahu k času a hodnotě. Pochopila, že peníze jsou zásadní pro přežití a posílení, ale nezmění základní charakter člověka. Také si uvědomila důležitost ocenění svého času, protože čas je neobnovitelný zdroj, na rozdíl od peněz.
Loorbach objevila význam sebehodnocení a jeho dopad na finanční úspěch. Došla k poznání, že způsob, jakým se chová sama k sobě, odráží její vnímání sebe sama, což ji vedlo k přehodnocení, jak si cení sebe a své práce, přesahující pouhou změnu svých cen.
Během své cesty zažila podporu i kritiku, což ji naučilo, že názory lidí více odrážejí jejich vlastní zkušenosti a perspektivy než její skutečné já. To jí pomohlo soustředit se na své vlastní přesvědčení a být k sobě laskavější, zejména v náročných časech.
"Projekt peníze" přivedl Loorbach k několika poznatkům o finančním řízení, jako je nutnost méně utrácet, více vydělávat, moudře investovat a význam sebeocenění. Také se naučila o Parkinsonově zákonu, který vysvětluje, proč výdaje často rostou, aby odpovídaly příjmům, a o důležitosti zodpovědného řízení financí, aby se vyhnula setrvání ve stavu finanční nouze.
Why the Rich are Getting Richer | Robert Kiyosaki | TEDxUCSD
The Retirement Gamble (full documentary) | FRONTLINE - YouTube
Targeted inflation (i.e., permanent monetary reform), irresponsible astronomical debts, corporate mafia, and, in some countries, pay-as-you-go pension systems are highly likely to lead to a major crisis.
Wages and Salaries vs GDP andProductivity
Shares of gross domestic income: Compensation of employees, paid: Wage and salary accruals: Disbursements: to persons (W270RE1A156NBEA)
Shares of gross domestic income: Compensation of employees, paid: Wage and salary accruals: Disbursements: to persons US (W270RE1A156NBEA) Labor Productivity: Real GDP Per Person in the United Kingdom (LPRGDPUKA)
“Dollar Dutch Disease" and the Hollowing Out of America
A Short History on the Dollar
How Currency Affects an Economy
What is a Global Reserve Currency
A system that prioritizes an ever-increasing trade deficit, in exchange for capital inflows that exclusively enrich the top 1%, cannot continue indefinitely.
The dollar has Dutch Disease.
Short primer:
As the US imports more than they export, this leads to a worsening of the balance of trade, one of the main components of the 'current account'
část mezd u některého korporátu na některých postech koreluje s HDP Ti budou určitě férově ohodnoceni a snad i spokojeni. Ale velmi pravděpodobně firmy co nemají exkluzivitu a dělají pro "běžné" zákazníky je (zákazníky) mají o dost chudší
Pokud produktivita práce roste, ale mzdy se snižují, může to mít pro firmy, jejichž produkty nebo služby jsou zaměřeny na zákazníky s nižšími mzdami, řadu důsledků.
Pokud nemají rozumné peníze lidé, nedostanou je ani menší a střední firmy. Kolečko se roztáčí.
