7 typů Židovského chleba

7 Types of Jewish Breads - 7 typů Židovského chleba



Jak upéct nekvašený chléb?


Zálesácký chleba zvládnete snadno i na grilu v polních podmínkách

Bagel

Bagel je chlebový produkt z pšeničného těsta. Vymyslela ho Židovská komunita v Krakowě v Polsku v roce 1610.
Bývá tradičně ručně tvarován do podoby prstence, který se vejde do dlaně. Existují i bagely celozrnné či z žitné mouky. Těsto se nejdříve na krátkou dobu vloží do vroucí vody a teprve poté se peče.
zdroj wiki

Zdroj Gemaro Bakery

Zdroj: Davidovich Bakery Bagel Assortment

Nesehnali jste droždí? Vyrobte si ho doma!

jak si udělat doma kvasnice?
domácí droždí

Bialy

Bialy (Yiddish: ביאלי‎), a Yiddish word short for biały or bialystoker kuchen (Yiddish: ביאליסטאקער קוכען‎), from the city of Białystok in Poland,^[1] is a small roll that is a traditional dish in Polish and Polish Ashkenazi cuisine.
A traditional bialy, or cebularz as it is known in Poland, has a diameter of up to 15 cm (6 inches) and is a chewy yeast roll similar to a bagel
wiki

Bialy egg sandwich with yummy sweet onion

Bialy egg Sandwich add bacon with yummy sweet onion


How The Oldest Bialy Bakery in the U.S. Makes Their Bialys





I Got My Bialy Fix

Leave the Bagel . . . Take the Bialy!





Dějiny, jak je možná neznáte/Zfalšovaná Bible?

Dějiny, jak je možná neznáte / Žil skutečně Ježíš Kristus?

Pesaha Appam or Passover unleavened bread

Table of Showbread - jewish encyclopedia
Table of Showbread in the Holy Place part 1

Malawach- How To Eat Malwach in Jerusalem

Jewish breads

Bagel
Bagel toast
Bialy (bread)
Challah  
East Coast Style Bagel
Malawach
Matzo  Matzo, matzah, or matza  Maces
Montreal-style bagel
Pesaha Appam
Showbread



Shabbat Challah Bread

sandwich

18 Seriously Decadent Breakfast Sandwiches Around Los Angeles





Jewish apple cake

An apple-filled turnover
Apple turnover - jablečný závin - Pocket with Apple Stretched - apple pie -  apple roll - strudel -

Buttermilk Biscuit

5779 (2018–2019) - wiki

• Pondělí, 10. září – Roš ha-šana*
• Středa, 19. září – Jom kipur*
• Pondělí, 24. září – Sukot*
• Pondělí, 1. října – Šmini aceret*
• Úterý, 2. října – Simchat Tóra*
• Pondělí, 3. prosince – Chanuka
• Pondělí, 21. ledna – Tu bi-švat
• Čtvrtek, 21. března – Purim
• Sobota, 20. dubna – Pesach*   14. nisan - 22. nisan   (trvá osm dní – sedm v Izraeli, práce je zakázána první dva a poslední dva dny – první a poslední den v Izraeli)
• Čtvrtek, 2. května – Jom ha-šo'a
• Čtvrtek, 9. května – Jom ha-acma'ut
• Čtvrtek, 23. května – Lag ba-omer
• Neděle, 9. června – Šavu'ot*
• Neděle, 11. srpna – Tiš'a be-av

Jewish cuisine

Kay Coles James -  President of The Heritage Foundation




Dějiny, jak je možná neznáte/Zfalšovaná Bible?

Dějiny, jak je možná neznáte / Žil skutečně Ježíš Kristus?





Vady chleba pohledem laika

Vady kvasů

PEKÁRNOMÁNIE O DOMÁCÍM PEČENÍ - s droždím, žitným kváskem, vážně i hravě...

RUCE V MOUCE

www.pekarnomanie.cz





Kontaminace pekárenských výrobků plísněmi
Bakalářská práce



Mikroflóra mouky Mikroflóra mouky se během skladování mění. Mouka nemá přirozené ochranné látky, které jsou přítomné v semenech, a proto vlivem oxidačních procesů dochází ke zvyšování kyselosti mouky. Díky vyšší kyselosti se prostředí stává příznivější pro rozvoj mikroorganismů, hlavně plísní. Při rozvoji plísní také dochází k utlačování Erwina herbicola, která nakonec vymizí. V mouce se dále vyskytují: Pseudomonas fluorescens, Flavobacterium, Achromobacter, Micrococcus, Sarcina, Escherichia coli, Enterobacter aerogenes. Dále sporulující mikroorganismy: Bacillus subtilis, Bacillus cereus subspecies mycoides, Bacillus megatherium a Bacillus mesentericus. Tyto mikroorganismy obsahují vysoce aktivní proteolytické enzymy a enzymy rozkládající škrob na sacharidy a dextrin. Mouka dále obsahuje bakterie hnilobného kvašení, kyselinotvorné bakterie ( bakterie mléčného a máselného kvašení ), koliformní mikroorganismy. V mouce jsou také kvasinky rodu Saccharomyces a Torulopsis ( převážně bílé a růžové, nesporulující ), plísně rodu Penicillium ( rozvoj při vlhkosti nad 16% ) a Aspergillus ( Aspergillus candidus, Aspergillus ochraceus, Aspergillus flavus, rozvoj při vlhkosti nad 15% ) ...



2.4.
Mikrobiologie chleba a pekařských výrobků Mezi nejčastější vady pekárenských výrobků patří : plesnivění, nitkovitost, červenání a zbělení střídy. V pekárenských výrobcích jsou velmi příznivé podmínky pro rozvoj mnoha mikroorganismů. Velmi příznivě na rozvoj mikroorganismů působí vlhkost, teplota a stáří výrobků. Tyto vady však nejsou příliš časté, protože životnost pekárenských výrobků je velice krátká a výrobky jsou proto rychle zkonzumovány. I přesto se někdy tyto vady vyskytnou Vady pekárenských výrobků Plesnivění Plesnivění je nejčastější a nejběžnější vada pekárenských výrobků. Z výroby chleba je znehodnoceno plísněmi přibližně 1 5 %. Kontaminace výrobků plísněmi je primární nebo sekundární. ( Mőller, 1986 ) Primární kontaminace je málo pravděpodobná, protože výrobky jsou při pečení vystavovány vysokým teplotám ( např. při pečení chleba je dosahována teplota až 280 o C, přitom teplota kůrky je asi 160 o C a teplota střídy 97 o C ) po delší dobu ( minut ). To stačí ke zničení plísní, jejichž spory nepřežívají 1 minutu při 80 o C a 5 minut při 65 o C. Sekundární kontaminace způsobuje plesnivění pekárenských výrobků. Mikroorganismy, vyskytující se ve vzduchu se usazují na povrchu již upečených výrobků. Riziko napadení mikroorganismy nastává po upečení při chladnutí výrobků, balení ( hlavně teplých výrobků ), krájení, skladování nebo distribuci. Mikroorganismy usazené na kůrce se po určité době dostávají přes trhlinky v kůrce do střídy, kde mají velmi příznivé podmínky pro svůj rozvoj. Avšak kůrka, která nemá dostatek vlhkosti ( pod 90 % ) není plísněmi napadána. Velmi odolná proti plísním je kůrka lesklá, hladká, elastická a neporušená.

31
 Obr.6 Růst mikromycetů po experimentální kontaminaci chleba sporami Aspergillus flavus ( Malíř, Ostrý a kol., 2003 ) ( Pozn.: podmínky kontaminace: aplikace spor Aspergillus flavus spádovou metodou, podmínky uchování: 21 o C, temno, polyethylenový sáček ) Mezi nejčastější plísně, které napadají pekárenské výrobky patří ( Hampl, 1968 ): Rhizopus nigricans, Penicillium expansum, Penicillium stolonifer, Aspergillus niger, Mucor pusillus, Mucor spinosum, Mucor racemosus, Mucor piriformis, Neurospora sitophila, plísně rodu Geotrichum ( Oospora ). Některé druhy plísní ( Penicillium a Aspergillus ) vyskytující se na pekárenských výrobcích mohou být producenty mykotoxinů ( Tab.1 ). V současné době je přibližně 50 mykotoxinů dáváno do příčinné souvislosti s mykotoxikózami u lidí a zvířat. Při vysoké koncentraci mykotoxinů se vyskytují jak akutní, tak chronická onemocnění lidí. Některá onemocnění jsou jasně prokázaná, jiná jsou multifaktoriální ( tzn., že mykotoxiny mohou být jedním z možných činitelů ). Plísně rodu Penicillium a Aspergillus mohou produkovat mykoalergeny ( Tab.2 ). Výskyt mykoalergie je vázán jak na podmínky prostředí vhodné ke sporulaci, uvolňování a šíření spor, tak na jedince neadekvátně reagujícího na přítomnost alergenů. ( Malíř, Ostrý a kol., 2003 )

32
 Tab.1 Přehled potenciálních producentů mykotoxinů Druh Možná produkce mykotoxinů Aspergillus niger Ochratoxin A Penicillium expansum Patulin, citrinin Mucor piriformis Není doložena Mucor racemosus Není doložena Tab.2 Přehled zástupců alergenních mikromycetů Druh Produkce mykoalergenů Aspergillus spp. Glykoproteidy Asp f1, gp 55, proteinasy ( Asp f 13, Asp fl 13, Asp 013 ), celulosa, α-amylasa Penicillium spp. Proteinasy ( Pen n 13 ), proteiny ( Pen c3 ) Nitkovitost Obr. 7 Chleba napadený nitkovitostí ( ) Nitkovitost ( dále také táhlovitost nebo slizovitost ) je vada, která se nevyskytuje příliš často, spíše v letních měsících. Nejčastěji se vyskytuje v bílém pečivu, vánočkách, bábovkách, makovnících, méně v chlebu. Nitkovitost se vyskytuje nejčastěji v objemných a velkých výrobcích. U žitných těst se nitkovitost vyskytuje méně, protože mají vyšší kyselost. Při studiu hygienické kvality různých druhů pekárenských výrobků zjistila Tichá ( 1988 ), že u některých skupin výrobků jsou dány zvláště příznivé podmínky k pomnožování bakterií z rodu Bacillus. Jde především o výrobky obsahující mák,

33
 jablkovou náplň nebo jinou ovocnou náplň, výrobky obsahující kaseináty a různé druhy pšeničných chlebů, kde nebyl použit kvas. Tyto výrobky obsahují bakterie rodu Bacillus, dále jsou vhodný živný substrát a mají vysokou vodní aktivitu. Pokud jsou tyto výrobky skladovány déle než 48 hodin při teplotě 22 o C, lze v nich zákonitě očekávat vysoké množství těchto bakterií. Pokud koncentrace bakterií Bacillus nepřesahuje 10 6 v 1 g nejsou výrobky ještě viditelně narušeny a neprojevuje se u nich nitkovitost. Tyto výrobky jsou však hygienicky závadné. Pokud dojde k pomnožení bakterií nad hranici 10 7 v 1 g, dochází k viditelným senzorickým změnám. Nitkovitost je výsledkem tvorby slizových pouzder bakterií a jejich enzymové činnosti ( enzymová hydrolýza lepku a škrobu po zcukření podporuje tvorbu pouzder). Škrob se štěpí na dextriny a tím podporuje lepivost vláken. Nitkovitost se projevuje nepříjemným zápachem ( 2-3 den po upečení odporný zápach ). Střída se později zbarvuje do žluta, hněda a je mazlavá. Při roztržení se střída vytahuje v nitě.


https://docplayer.cz/106463955-Mendelova-zemedelska-a-lesnicka-univerzita-v-brne-agronomicka-fakulta-ustav-agrochemie-pudoznalstvi-mikrobiologie-a-vyzivy-rostlin.html

















Matoušovy pašije  -  Oratorium, autor Johann Sebastian Bach


pašije
velikonoční
tradice
Easter
Velikonoce
Matthäus-Passion