Globální oteplování a klimatické změny v minulosti!

Globální oteplování a klimatické změny v minulosti!

Globální oteplování, klimatické změny, existence skleníkového efektu se nezřídka stávají argumentem spíše v rukou politiků než erudovaných odborníků. V médiích ústí často tato problematika do katastrofálních vizí a jiných hrozeb lidstvu. Následující článek se snaží problematiku kriticky posoudit a odlišit pouhé hypotézy od fakt prověřených dlouhodobým pozorováním. Metoda vědeckého poznávání je založená na dedukci, vhodně uplatněné indukci a na formulování a testování hypotéz.

Co je to hypotéza
Hypotéza je pokusem o vysvětlení určitého dosud neprozkoumaného nebo nedostatečně prozkoumaného jevu. Je podmíněná znalostmi o vlastnostech a o chování systému, v němž existuje zkoumaný jev. Hypotéza tedy není jen jakýmsi předpokladem, náhodným nápadem nebo dokonce nějakou vizí, ale musí vycházet z prověřených zákonitostí. Ani tato základní podmínka však nedostačuje k tomu, aby hypotéza mohla být přijatá jako platné vědecké vysvětlení zkoumaného jevu. K tomu je třeba, aby hypotéza byla opakovaně testovaná na podobných jevech jako ten, pro který byla odvozena, případně se hledají aplikace hypotézy pro popis dalších jevů a skutečností. Až po tomto prověření se hypotéza stává platným vědeckým vysvětlením určitého zkoumaného jevu a je případně také použitelná pro předpovědi o chování systému, jestliže se některé charakteristiky systému změní nebo když se změní okrajové podmínky procesu uvnitř systému. Čím jsou systémy složitější, tím obtížněji se však může uplatnit při predikci i prověřená hypotéza. V úvahách o změně klimatu a o globálním oteplování se setkáváme s hypotézou, která dosud nebyla prověřená, ale přesto se s ní v politice, ekonomii a především v ekopolitice zachází jako s vědeckým objevem či faktem. Jedná se o hypotézu popisující vliv skleníkových plynů, vznikajících spalováním fosilních paliv, na globální oteplování. Navíc se tato hypotéza používá pro předpověď změny klimatu, a to v systému, který je velice komplikovaný a kde i krátkodobé meteorologické předpovědi nemají vysokou pravděpodobnost. Protože záměna hypotézy za vědeckou zákonitost nepatří k postupům odpovídajícím racionálnímu zkoumání, zabývám se podrobněji problematikou globálního oteplování a klimatických změn.

Počasí není podnebí neboli klima
Ještě je nutné zmínit se o rozdílu mezi počasím a podnebím (klimatem). Vědou o počasí - meteorologií rozumíme měření např. teplot, srážek v jednotlivých dnech, jejich statistické zpracování v sezónách nebo i v jednotlivých letech a vědecké objasnění procesů v atmosféře. Oproti tomu klima se zabývá určitým zprůměrováním počasí za 30 až 50 let nebo i za delší dobu. Bohužel i v některých odborných publikacích jsou tyto dva pojmy zaměňovány, píše se například o změně klimatu v posledním roce nebo pěti letech. Někdy se jako doklad změny klimatu uvedou teploty v létě minulého roku. Chybnost takových výroků je zřejmá. Výrazné odchylky ... více





Václav Klaus: "Globálního oteplování není tématem ekonomie jen zdánlivě"
Ivana Haslingerová
Prezident republiky Václav Klaus se nedávno zúčastnil zasedání Vědecké rady Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Je to dokladem toho jak prezidentu republiky záleží na národním hospodářství státu a že i přes svou současnou funkci hlavy státu stále zůstal především profesorem ekonomie. Studenti ho rovněž stále chápou jako svého pana profesora. Svědčí o tom pozvání sdružení studentů ekonomie EKONOM, aby jim vysvětlil jak je to v současné době s globálním oteplováním a jeho vlivem na ekonomiku země. Pan prezident pozvání přijal a přednesl v nabité Nové aule VŠE Praha přednášku na téma „Ekonomie a globální oteplování.“ Z přednášky bylo znát, že se touto problematikou v poslední době zabývá pan prezident velice do hloubky a že nešlo jen o plané řeči jaké vedou ve svých přednáškách k neinformovaným voličům populističtí politici typu Al Gora. Ostatně o hlubokém zájmu prezidenta Klause o vlivu ekologie na ekonomiku země svědčí to, že za čtrnáct dnů vyjde jeho kniha "Modrá, nikoli zelená planeta" s otázkou v podtitulu „Co je ohroženo: klima nebo svoboda?“. Slovo nikoli Václav Klaus podtrhuje.
Jak vyplynulo z diskuze, studenti přišli na přednášku profesora Klause nachystaní a nabiti informacemi ze všech možných i nemožných médií. A neodradilo je ani ostentativní vrtění hlavou rektora VŠE a neúspěšného kandidáta ČSSD do Senátu Richarda Hindlse při jejich diskusi s panem prezidentem. Studenti totiž chtěli znát co si o tom všem myslí pan profesor nejen jako prezident, ale jako člověk. Někteří pokládali dotazy s poznámkou, jestli pan profesor dobře rozuměl jejich otázce, v narážce na jeho dotazy novinářům. On se ale nedal a ukázal, že rozuměl a vysvětlil jim, že oteplování Země je nepatrné a nemá smysl s ním bojovat za obrovské peníze, ale přistupovat k dějům v přírodě s pokorou a ne chtřít poroučet větru a dešti jako komunisté. Také je uklidnil, že vyčerpání přírodních zdrojů nehrozí: "Zdrojů stále přibývá, nikoliv ubývá a nic s tím nesvedou ani sebekatastrofičtější filmy pana Al Gora. Naopak s lidskou invencí a pokrokem, zdrojů stále přibývá. Lidstvo vymýšlí stále nové a nové zdroje, které dnes ještě neumí využívat a tím nahradí ty současné." Na Kuznetsově environmentální křivce vysvětlil, že životní prostředí se s růstem hospodářství nezhoršuje, ale naopak zlepšuje. Pro neznalé uvádíme, že Kuznets je americký ekonom oceněný Nobelovou cenou. Prezident zdůraznil, že mu nejde o laický pokus ekonoma přeměřovat teplotu země. Změnu klimatu ale pokládá za významné ekonomické téma podobně jako zločin či korupci. Proto jeho přednášku "Ekonomie a globální oteplování" uvádíme v plném znění neboť každý, kdo se touto otázkou zabývá by si ji měl prostudovat nezkreslenou.
z: http://www.fragmenty.cz/j1605.htm


-