Was South Africa Better Off Under Apartheid?
Apartheid Myths
"I have a dream" - Martin Luther King Jr
re: racist black man
.
.
13. prosince 2007
12. prosince 2007
O čem je Lisabonská smlouva?
Krátká zprávička:
Premiér Topolánek podepíše ve čtvrtek 13.12. 2007 Lisabonskou smlouvu a předloží jí Parlamentu ČR
Co to ale pro ČR a její občany znamená? To asi málo kdo z nás tuší. Pojďme se na ni trocha blíže objektivně podívat, co nám tato smlouva přináší či bere.
cituji z:
Poslancům a Senátorům o Lisabonské smlouvě
Zastánci stávající smlouvy:
Chci zachovat současnou váhu českého hlasu v EU na úrovni, kterou schválili občané v referendu? Také chci, aby váha německého hlasu byla nadále jen 2,4 krát vyšší než váha českého hlasu, a ne 8 krát vyšší jako v navrhované smlouvě?
Chci zachovat stávající pravidlo střídavého předsednictví EU, aby i Česká republika měla jistotu, že bude někdy předsednickou zemí?
Chci, aby si nadále o směřování hospodářské politiky rozhodovala Česká republika sama?
Chci zachovat naší českou Listinu základních práv a svobod, kterou v konečné instanci vykládá náš Ústavní soud?
Chci zachovat českým zástupcům právo veta proti při rozhodování o tom, kolik kdo do EU platí, a kolik z EU dostává, jak nám to zaručuje stav schválený občany v referendu?
Chci, aby si Česká republika ponechala v oblasti energetiky a dalších důležitých věcech právo veta?
Chci, aby každé další přesuny pravomocí na EU podléhaly i nadále ratifikaci suverénních členských států?
Chci zachovat současný stav, kdy lze členství v EU jednostranně vypovědět?
Nehlasuji pro Lisabonskou smlouvu!
Zastánci Lisabonské smlouvy:
Chci zmenšit váhu České republiky o 40 % při hlasování o směrnicích v Radě, s vědomím toho, že polovina naší legislativy má dnes původ v EU? Zároveň chci váhu německého hlasu zvětšit o 100 %?
Chci, aby bylo zrušeno pravidlo střídavého předsednictví všech členů a aby mohli stálého prezidenta zvolit velké státy proti naší vůli?
Chci, aby nám pravidla směřování hospodářské politiky určovala Evropská unie a aby "sociálně tržní hospodářství" bylo oficiální doktrínou?
Chci, aby se na nás vztahovala Evropská charta základních práv místo naší Listiny základních práv a svobod a aby tato práva vykládal soud EU v Lucemburku?
Chci, aby se o financích EU hlasovalo pomocí většinového hlasování a aby o tom, kolik budeme do EU platit, rozhodovali ostatní?
Chci, aby Česká republika mohla být přehlasována v mnoha dalších věcech, včetně klíčové oblasti energetiky?
Chci, aby si EU dohodou premiérů mohla přisvojovat další pravomoci bez nutnosti ratifikace členských států?
Chci, aby případné vystoupení z EU podléhalo dohodě o vystoupení nebo dvouleté výpovědní lhůtě?
Hlasuji pro Lisabonskou smlouvu!
zdroj
Proč se většina medií vyhýbá obsahu smlouvy? Neřekl bych, že tato smlouva či její důsledky občany nezajímají.
Odpovědí je, že není mimo jiné dostupná v češtině!!! (nebyla)
Jak číst Lisabonskou smlouvu
LISABONSKÁ SMLOUVA JE ÚSTAVNÍ SMLOUVA EU
Úplné znění Ústavy České republiky
Centre for European Reform
CER
IISS
European Union
.
Premiér Topolánek podepíše ve čtvrtek 13.12. 2007 Lisabonskou smlouvu a předloží jí Parlamentu ČR
Co to ale pro ČR a její občany znamená? To asi málo kdo z nás tuší. Pojďme se na ni trocha blíže objektivně podívat, co nám tato smlouva přináší či bere.
cituji z:
Poslancům a Senátorům o Lisabonské smlouvě
Zastánci stávající smlouvy:
Chci zachovat současnou váhu českého hlasu v EU na úrovni, kterou schválili občané v referendu? Také chci, aby váha německého hlasu byla nadále jen 2,4 krát vyšší než váha českého hlasu, a ne 8 krát vyšší jako v navrhované smlouvě?
Chci zachovat stávající pravidlo střídavého předsednictví EU, aby i Česká republika měla jistotu, že bude někdy předsednickou zemí?
Chci, aby si nadále o směřování hospodářské politiky rozhodovala Česká republika sama?
Chci zachovat naší českou Listinu základních práv a svobod, kterou v konečné instanci vykládá náš Ústavní soud?
Chci zachovat českým zástupcům právo veta proti při rozhodování o tom, kolik kdo do EU platí, a kolik z EU dostává, jak nám to zaručuje stav schválený občany v referendu?
Chci, aby si Česká republika ponechala v oblasti energetiky a dalších důležitých věcech právo veta?
Chci, aby každé další přesuny pravomocí na EU podléhaly i nadále ratifikaci suverénních členských států?
Chci zachovat současný stav, kdy lze členství v EU jednostranně vypovědět?
Nehlasuji pro Lisabonskou smlouvu!
Zastánci Lisabonské smlouvy:
Chci zmenšit váhu České republiky o 40 % při hlasování o směrnicích v Radě, s vědomím toho, že polovina naší legislativy má dnes původ v EU? Zároveň chci váhu německého hlasu zvětšit o 100 %?
Chci, aby bylo zrušeno pravidlo střídavého předsednictví všech členů a aby mohli stálého prezidenta zvolit velké státy proti naší vůli?
Chci, aby nám pravidla směřování hospodářské politiky určovala Evropská unie a aby "sociálně tržní hospodářství" bylo oficiální doktrínou?
Chci, aby se na nás vztahovala Evropská charta základních práv místo naší Listiny základních práv a svobod a aby tato práva vykládal soud EU v Lucemburku?
Chci, aby se o financích EU hlasovalo pomocí většinového hlasování a aby o tom, kolik budeme do EU platit, rozhodovali ostatní?
Chci, aby Česká republika mohla být přehlasována v mnoha dalších věcech, včetně klíčové oblasti energetiky?
Chci, aby si EU dohodou premiérů mohla přisvojovat další pravomoci bez nutnosti ratifikace členských států?
Chci, aby případné vystoupení z EU podléhalo dohodě o vystoupení nebo dvouleté výpovědní lhůtě?
Hlasuji pro Lisabonskou smlouvu!
zdroj
Proč se většina medií vyhýbá obsahu smlouvy? Neřekl bych, že tato smlouva či její důsledky občany nezajímají.
Odpovědí je, že není mimo jiné dostupná v češtině!!! (nebyla)
Jak číst Lisabonskou smlouvu
LISABONSKÁ SMLOUVA JE ÚSTAVNÍ SMLOUVA EU
Úplné znění Ústavy České republiky
Centre for European Reform
CER
IISS
European Union
.
11. prosince 2007
drug free
World Drug Report - Global Illicit Drug Trends
Droga - Drogy - THC - Hašiš
- Sedativa - Narkotika - Opium - mekonium, laudanum - Morfin - morfium (Morphine) - Heroin - herák, diacetylmorfin, ... - Nikotin -
.
7. prosince 2007
veřejná služba
Petr Žantovský: je třeba definovat veřejnou službu
Bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, nyní pedagog soukromé Univerzity Jana Ámose Komenského v Praze Petr Žantovský považuje koncesionářské poplatky pro elektronická média veřejné služby za nesystémové řešení. „Stát jako by se bál přiznat, že ČT je vlastně státní televize (placená nepřímou, vymahatelnou plošnou daní). Myslím, že není důležitá výše poplatku, ale jeho samotná existence. Přitom platí, že stát si prostřednictvím daně – přímé, či nepřímé, na tom nesejde – může a jistě i občas chce z ČT dělat služku.“ ČT a ČRo lze podle Žantovského na jedné straně deklarovat jako státní, z rozpočtu placená média. Pak se prý nabízí jejich spojení pod jednu střechu, ostrouhání komerčních činností, zábavných programových prvků a reklamy, a soustředění se na veřejnou službu, pokud ji stát dokáže vůbec definovat. „Tím je potřeba začít,“ míní Žantovský.
Většinový názor podle Žantovského považuje za veřejnou službu zpravodajství, publicistiku, eduktivní a minoritní pořady. „Tak se toho držme. Podobně by ale bylo teoreticky možné si počínat i za předpokladu, že by žádné veřejnoprávní nebo státní médium nebylo a na plnění veřejné služby by se vypisovaly standardní státní zakázky – privátní televize by takové služby uměly vyrobit a poskytnout také, jistě i levněji. Tato verze je ale politicky dnes zcela neprůchodná,“ míní Žantovský, podle něhož žádný ideální způsob financování médií veřejné služby neexistuje. „Ideální bude, pokud stanovíme definici veřejné služby, její náplň postavíme na nejširší společný jmenovatel (aby tu službu potřebovalo co největší množství občanů) a teprve pak budeme hledat způsob financování, protože o nic jiného než o peníze tu konec konců stejně nejde.“
Martin Dvořák: veřejnou službu plní i Prima
Podle generálního ředitele televize Prima Martina Dvořáka chybí státu zřejmě odvaha a vůle položit si základní otázka, co vlastně je veřejnou službou a co má být koncesionářskými poplatky podporováno. „Takzvaná „veřejná služba“, jejíž poskytování by mělo být jediným důvodem, proč by se měly platit koncesionářské poplatky, totiž v současné době v ČR bohužel není nijak definována. Česká televize je tedy z peněz poplatníků podporována i při výrobě či nákupu pořadů, které bývají mimo rámec veřejné služby a které spolehlivě dokáží zajistit soukromí vysílatelé. Naopak, „veřejnou službu“ do určité míry plní i soukromá média (např. vysíláním zpravodajství), která však ze strany státu resp. poplatníků podporována nijak nejsou,“ upozorňuje.
Prima podle Dvořáka od státu samozřejmě za veřejnou službu, kterou poskytuje, žádné poplatky nepožaduje, byla by ale ráda, kdyby její konkurent, ČT, byl takto podporován pouze do té míry, která je ospravedlněna veřejným zájmem. „V médiích by mělo být normou standardní podnikání soukromých osob, jak je tomu např. v oblasti médií tištěných; financování z veřejných zdrojů by tedy mělo být vždy velmi dobře odůvodněno a omezeno na skutečně nutnou míru.“ Dvořák se osobně domnívá, že absolutní prioritou by v tuto chvíli měla být široká diskuse o tom, co má divákům nabízet médium veřejné služby. „Dále by podle mého názoru mělo nejdříve dojít k reálnému zhodnocení současné ekonomické situace ČT. Až poté, co by bylo skutečně jisté, že ČT udělala vše pro to, aby se chovala efektivně, by měla nastat diskuse o způsobu financování ČT.“
Michel Fleischmann: veřejnoprávní média se přežila
Prezident rádií Frekvence 1 a Evropa 2 Michel Fleischmann se domnívá, že neexistuje ideální způsob financování veřejnoprávních médií. Ta podle něj ztratila své opodstatnění. „Dnes jsou službou veřejnosti všechna média. Valná většina posluchačů a diváků to ví a radši si i zaplatí "zvláštní" služby, ale podle svého vlastního výběru.“ Fleischmann na nedávném semináři serveru Česká média v Českém Krumlově věnovaném tématu Konvergence médií kritizoval Český rozhlas kvůli megalomanství. „Dejte nám peníze, které získáte neávýšením koncesionářských poplatků, a uděláme vám stejně kvalitní službu veřejnosti, možná ještě levněji, než dokáže vy,“ prohlásil na adresu přítomného ředitele ČRo 1 – Radiožurnálu Alexandra Píchy.
„Navýšení koncesionářských poplatků pro Český rozhlas při nesnížení reklamní činnosti jasně poukazuje na neznalost tohoto média. Tento sektor už teď disponuje cca 1,4 miliardy Kč ročně a bude disponovat více než 2 miliardami na poslechovost asi 28% celkových posluchačů. Celý soukromý sektor si v hrubém přijde na 1,2 miliardy,“ upozorňuje Fleischmann. Podobně argumentuje i jeho kolegyně, generální ředitelka RRM, Frekvence 1 a Evropy 2 Kateřina Fričová. „Již v současné době, ještě před schváleným zvýšením koncesionářských poplatků, hospodaří Český rozhlas zhruba se stejnou částkou, za jakou funguje na našem rozhlasovém trhu na osmdesát soukromých stanic včetně dvou celoplošných a sítě Evropy 2. Po navýšení to bude téměř dvakrát tolik!“
.
www.radiotv.cz/televize-clanky/2568/jaky-by-byl-idealni-zpusob-financovani-ct-a-cro-.html
.
Bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, nyní pedagog soukromé Univerzity Jana Ámose Komenského v Praze Petr Žantovský považuje koncesionářské poplatky pro elektronická média veřejné služby za nesystémové řešení. „Stát jako by se bál přiznat, že ČT je vlastně státní televize (placená nepřímou, vymahatelnou plošnou daní). Myslím, že není důležitá výše poplatku, ale jeho samotná existence. Přitom platí, že stát si prostřednictvím daně – přímé, či nepřímé, na tom nesejde – může a jistě i občas chce z ČT dělat služku.“ ČT a ČRo lze podle Žantovského na jedné straně deklarovat jako státní, z rozpočtu placená média. Pak se prý nabízí jejich spojení pod jednu střechu, ostrouhání komerčních činností, zábavných programových prvků a reklamy, a soustředění se na veřejnou službu, pokud ji stát dokáže vůbec definovat. „Tím je potřeba začít,“ míní Žantovský.
Většinový názor podle Žantovského považuje za veřejnou službu zpravodajství, publicistiku, eduktivní a minoritní pořady. „Tak se toho držme. Podobně by ale bylo teoreticky možné si počínat i za předpokladu, že by žádné veřejnoprávní nebo státní médium nebylo a na plnění veřejné služby by se vypisovaly standardní státní zakázky – privátní televize by takové služby uměly vyrobit a poskytnout také, jistě i levněji. Tato verze je ale politicky dnes zcela neprůchodná,“ míní Žantovský, podle něhož žádný ideální způsob financování médií veřejné služby neexistuje. „Ideální bude, pokud stanovíme definici veřejné služby, její náplň postavíme na nejširší společný jmenovatel (aby tu službu potřebovalo co největší množství občanů) a teprve pak budeme hledat způsob financování, protože o nic jiného než o peníze tu konec konců stejně nejde.“
Martin Dvořák: veřejnou službu plní i Prima
Podle generálního ředitele televize Prima Martina Dvořáka chybí státu zřejmě odvaha a vůle položit si základní otázka, co vlastně je veřejnou službou a co má být koncesionářskými poplatky podporováno. „Takzvaná „veřejná služba“, jejíž poskytování by mělo být jediným důvodem, proč by se měly platit koncesionářské poplatky, totiž v současné době v ČR bohužel není nijak definována. Česká televize je tedy z peněz poplatníků podporována i při výrobě či nákupu pořadů, které bývají mimo rámec veřejné služby a které spolehlivě dokáží zajistit soukromí vysílatelé. Naopak, „veřejnou službu“ do určité míry plní i soukromá média (např. vysíláním zpravodajství), která však ze strany státu resp. poplatníků podporována nijak nejsou,“ upozorňuje.
Prima podle Dvořáka od státu samozřejmě za veřejnou službu, kterou poskytuje, žádné poplatky nepožaduje, byla by ale ráda, kdyby její konkurent, ČT, byl takto podporován pouze do té míry, která je ospravedlněna veřejným zájmem. „V médiích by mělo být normou standardní podnikání soukromých osob, jak je tomu např. v oblasti médií tištěných; financování z veřejných zdrojů by tedy mělo být vždy velmi dobře odůvodněno a omezeno na skutečně nutnou míru.“ Dvořák se osobně domnívá, že absolutní prioritou by v tuto chvíli měla být široká diskuse o tom, co má divákům nabízet médium veřejné služby. „Dále by podle mého názoru mělo nejdříve dojít k reálnému zhodnocení současné ekonomické situace ČT. Až poté, co by bylo skutečně jisté, že ČT udělala vše pro to, aby se chovala efektivně, by měla nastat diskuse o způsobu financování ČT.“
Michel Fleischmann: veřejnoprávní média se přežila
Prezident rádií Frekvence 1 a Evropa 2 Michel Fleischmann se domnívá, že neexistuje ideální způsob financování veřejnoprávních médií. Ta podle něj ztratila své opodstatnění. „Dnes jsou službou veřejnosti všechna média. Valná většina posluchačů a diváků to ví a radši si i zaplatí "zvláštní" služby, ale podle svého vlastního výběru.“ Fleischmann na nedávném semináři serveru Česká média v Českém Krumlově věnovaném tématu Konvergence médií kritizoval Český rozhlas kvůli megalomanství. „Dejte nám peníze, které získáte neávýšením koncesionářských poplatků, a uděláme vám stejně kvalitní službu veřejnosti, možná ještě levněji, než dokáže vy,“ prohlásil na adresu přítomného ředitele ČRo 1 – Radiožurnálu Alexandra Píchy.
„Navýšení koncesionářských poplatků pro Český rozhlas při nesnížení reklamní činnosti jasně poukazuje na neznalost tohoto média. Tento sektor už teď disponuje cca 1,4 miliardy Kč ročně a bude disponovat více než 2 miliardami na poslechovost asi 28% celkových posluchačů. Celý soukromý sektor si v hrubém přijde na 1,2 miliardy,“ upozorňuje Fleischmann. Podobně argumentuje i jeho kolegyně, generální ředitelka RRM, Frekvence 1 a Evropy 2 Kateřina Fričová. „Již v současné době, ještě před schváleným zvýšením koncesionářských poplatků, hospodaří Český rozhlas zhruba se stejnou částkou, za jakou funguje na našem rozhlasovém trhu na osmdesát soukromých stanic včetně dvou celoplošných a sítě Evropy 2. Po navýšení to bude téměř dvakrát tolik!“
.
www.radiotv.cz/televize-clanky/2568/jaky-by-byl-idealni-zpusob-financovani-ct-a-cro-.html
.
citáty
Citáty - Quotations
a co na to Darwinovi následovníci?
5. prosince 2007
MyStore - MůjObchod - YourStore - TvůjObchod
About MyStore
Who we are.
- A privately held (Nevada partnership).
- Located in Las Vegas Nevada.
What we offer.
Using the company's web-based store builder, even the most novice computer user can create a personalized web store and be open for business in just a few minutes.Throughout the marketplace shoppers have the ability to search for items, compare prices, get to know who they are dealing with before they buy, deal directly with the seller and buy items without the need of a credit card or checking account - if they choose - greatly reducing the potential of fraud.
How we're different.
What's unique about MyStore ... more.
1. prosince 2007
30. listopadu 2007
29. listopadu 2007
Jak zvládat úzkost a obavy?
Jak zvládat úzkost a obavy?
Úzkost a obavy jsou normálními reakcemi na nebezpečí nebo na stres.
Problémem se stávají tehdy, pokud se tyto emoční reakce objevují příliš často, jsou příliš silné, trvají příliš dlouho nebo se objevují v nevhodných situacích.
Generalizovaná úzkostná porucha se projevuje všeobecnou trvalou úzkostí, která není vázána na konkrétní situace nebo objekty.
Lidé s touto poruchou reagují nepřiměřeně i na slabé stresory a žijí v trvalém vnitřním napětí. Trápí se maličkostmi a stálou nerozhodností, trpí podrážděností, nadměrnou únavou až vyčerpaností, bolestmi hlavy, bušením srdce, poruchami spánku, svalovým napětím, třesem, závratěmi, výjimkou nejsou ani panické epizody. Kniha shrnuje poznatky o generalizované úzkostné poruše a o způsobech terapeutické intervence, kterou nejčastěji představuje kombinace psychoterapie a farmakoterapie. Využijí ji pacienti trpící úzkostnou poruchou, jejich rodinní příslušníci i lékaři a psychologové...
Co udržuje obavy a úzkost?
Ukázka z knihy:
Příjemné aktivity
Tělesné cvičení
Co udržuje obavy a úzkost?
Generalizovaná úzkostná porucha
Úvod
zdroj
Když úzkost bolí
Autor vychází z letité osobní zkušenosti s jednou z úzkostných poruch a z poznání, že destigmatizace lidí trpících duševním onemocněním je procesem, závislým na kvalitě informací, které se k nemocnému a jeho okolí dostanou. Autorem není psychiatr, nýbrž novinář, který se o vlastní zkušenosti s úzkostnými stavy nebojí otevřeně hovořit. Nesupluje však pohled odborníka, je tím, kdo buduje most mezi lékařem a pacientem. Kapitoly vznikaly na základě rozhovorů s odborníky z oborů psychiatrie, interního lékařství, fyziologie, imunologie a urgentní medicíny.Kniha je určena lidem trpícím úzkostnými poruchami, jejich příbuzným, studentům medicíny a SZŠ a personálu nepsychiatrických zdravotnických zařízení.J. Janíček je expertním analytikem v oblasti médií a novinářem. Je autorem knižních rozhovorů s Václavem Klausem a Cyrilem Höschlem. V Radiu 1 připravuje a moderuje diskusní pořad Zátiší. Podstupuje psychoanalyticky orientovanou psychoterapii
prolistovat knihu
Když úzkost bolí - kniha
Ukázka z knihy:
Úzkostná osobnost
Mýty, nálepky a stigmata
První návštěva
Úzkost a obavy jsou normálními reakcemi na nebezpečí nebo na stres.
Problémem se stávají tehdy, pokud se tyto emoční reakce objevují příliš často, jsou příliš silné, trvají příliš dlouho nebo se objevují v nevhodných situacích.
Generalizovaná úzkostná porucha se projevuje všeobecnou trvalou úzkostí, která není vázána na konkrétní situace nebo objekty.
Lidé s touto poruchou reagují nepřiměřeně i na slabé stresory a žijí v trvalém vnitřním napětí. Trápí se maličkostmi a stálou nerozhodností, trpí podrážděností, nadměrnou únavou až vyčerpaností, bolestmi hlavy, bušením srdce, poruchami spánku, svalovým napětím, třesem, závratěmi, výjimkou nejsou ani panické epizody. Kniha shrnuje poznatky o generalizované úzkostné poruše a o způsobech terapeutické intervence, kterou nejčastěji představuje kombinace psychoterapie a farmakoterapie. Využijí ji pacienti trpící úzkostnou poruchou, jejich rodinní příslušníci i lékaři a psychologové...
Co udržuje obavy a úzkost?
Ukázka z knihy:
Příjemné aktivity
Tělesné cvičení
Co udržuje obavy a úzkost?
Generalizovaná úzkostná porucha
Úvod
Jaká je / může být souvislost mezi úzkostí a bolestí zubů?
by Radek Macháček, M.D. 02/01/2024
Existuje vztah mezi úzkostí a bolestí zubů?
Úzkost může nepřímo přispívat k bolesti zubů prostřednictvím následujících mechanismů.
Bruxismus
Úzkost často způsobuje skřípání nebo svírání zubů (bruxismus). Tento tlak může vést k opotřebení skloviny, zlomeninám zubů a prasklinám, což má za následek citlivost zubů a někdy vyzařující bolest zubů. Některé studie naznačují vyšší míru bruxismu mezi stresovanými jedinci než mezi těmi bez stresu.
Mění se pH slin
Úzkost snižuje produkci slin, mění rovnováhu pH a zvyšuje kyselost úst. To může vést ke vzniku zubního kazu a zvýšené citlivosti zubů. Jedna studie se 105 studenty zjistili, že vyšší úrovně úzkosti korelovaly se zvýšenou kyselostí ve slinách, což naznačuje, že stres ovlivňuje zdraví úst tím, že mění složení slin.
Zvýšená citlivost na bolest
Výzkum naznačuje, že stavy související se stresem, jako je úzkost, mohou zvýšit vnímání bolesti tělem. To vás může učinit citlivějšími na stávající zubní problémy, jako jsou kazy nebo onemocnění dásní, což má za následek zvýšené nepohodlí.
zdroj
Když úzkost bolí
Autor vychází z letité osobní zkušenosti s jednou z úzkostných poruch a z poznání, že destigmatizace lidí trpících duševním onemocněním je procesem, závislým na kvalitě informací, které se k nemocnému a jeho okolí dostanou. Autorem není psychiatr, nýbrž novinář, který se o vlastní zkušenosti s úzkostnými stavy nebojí otevřeně hovořit. Nesupluje však pohled odborníka, je tím, kdo buduje most mezi lékařem a pacientem. Kapitoly vznikaly na základě rozhovorů s odborníky z oborů psychiatrie, interního lékařství, fyziologie, imunologie a urgentní medicíny.Kniha je určena lidem trpícím úzkostnými poruchami, jejich příbuzným, studentům medicíny a SZŠ a personálu nepsychiatrických zdravotnických zařízení.J. Janíček je expertním analytikem v oblasti médií a novinářem. Je autorem knižních rozhovorů s Václavem Klausem a Cyrilem Höschlem. V Radiu 1 připravuje a moderuje diskusní pořad Zátiší. Podstupuje psychoanalyticky orientovanou psychoterapii
prolistovat knihu
Když úzkost bolí - kniha
Ukázka z knihy:
Úzkostná osobnost
Mýty, nálepky a stigmata
První návštěva
28. listopadu 2007
Jihoamerický Paroubek
Por qué no te callas?
zdroj: iDnes
hugo chavez vrs georg bush
Hugo Chavez, Saddam Hussein, Fidel Castro
China, Sudan, and the Olympics
Leveraging China to help end the genocide in Darfur
China vs US: The Battle For Oil (1-7)
.
zdroj: iDnes
hugo chavez vrs georg bush
Hugo Chavez, Saddam Hussein, Fidel Castro
China, Sudan, and the Olympics
Leveraging China to help end the genocide in Darfur
China vs US: The Battle For Oil (1-7)
.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)