07.12.07

veřejná služba

Petr Žantovský: je třeba definovat veřejnou službu
Bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, nyní pedagog soukromé Univerzity Jana Ámose Komenského v Praze Petr Žantovský považuje koncesionářské poplatky pro elektronická média veřejné služby za nesystémové řešení. „Stát jako by se bál přiznat, že ČT je vlastně státní televize (placená nepřímou, vymahatelnou plošnou daní). Myslím, že není důležitá výše poplatku, ale jeho samotná existence. Přitom platí, že stát si prostřednictvím daně – přímé, či nepřímé, na tom nesejde – může a jistě i občas chce z ČT dělat služku.“ ČT a ČRo lze podle Žantovského na jedné straně deklarovat jako státní, z rozpočtu placená média. Pak se prý nabízí jejich spojení pod jednu střechu, ostrouhání komerčních činností, zábavných programových prvků a reklamy, a soustředění se na veřejnou službu, pokud ji stát dokáže vůbec definovat. „Tím je potřeba začít,“ míní Žantovský.
Většinový názor podle Žantovského považuje za veřejnou službu zpravodajství, publicistiku, eduktivní a minoritní pořady. „Tak se toho držme. Podobně by ale bylo teoreticky možné si počínat i za předpokladu, že by žádné veřejnoprávní nebo státní médium nebylo a na plnění veřejné služby by se vypisovaly standardní státní zakázky – privátní televize by takové služby uměly vyrobit a poskytnout také, jistě i levněji. Tato verze je ale politicky dnes zcela neprůchodná,“ míní Žantovský, podle něhož žádný ideální způsob financování médií veřejné služby neexistuje. „Ideální bude, pokud stanovíme definici veřejné služby, její náplň postavíme na nejširší společný jmenovatel (aby tu službu potřebovalo co největší množství občanů) a teprve pak budeme hledat způsob financování, protože o nic jiného než o peníze tu konec konců stejně nejde.“



Martin Dvořák: veřejnou službu plní i Prima
Podle generálního ředitele televize Prima Martina Dvořáka chybí státu zřejmě odvaha a vůle položit si základní otázka, co vlastně je veřejnou službou a co má být koncesionářskými poplatky podporováno. „Takzvaná „veřejná služba“, jejíž poskytování by mělo být jediným důvodem, proč by se měly platit koncesionářské poplatky, totiž v současné době v ČR bohužel není nijak definována. Česká televize je tedy z peněz poplatníků podporována i při výrobě či nákupu pořadů, které bývají mimo rámec veřejné služby a které spolehlivě dokáží zajistit soukromí vysílatelé. Naopak, „veřejnou službu“ do určité míry plní i soukromá média (např. vysíláním zpravodajství), která však ze strany státu resp. poplatníků podporována nijak nejsou,“ upozorňuje.
Prima podle Dvořáka od státu samozřejmě za veřejnou službu, kterou poskytuje, žádné poplatky nepožaduje, byla by ale ráda, kdyby její konkurent, ČT, byl takto podporován pouze do té míry, která je ospravedlněna veřejným zájmem. „V médiích by mělo být normou standardní podnikání soukromých osob, jak je tomu např. v oblasti médií tištěných; financování z veřejných zdrojů by tedy mělo být vždy velmi dobře odůvodněno a omezeno na skutečně nutnou míru.“ Dvořák se osobně domnívá, že absolutní prioritou by v tuto chvíli měla být široká diskuse o tom, co má divákům nabízet médium veřejné služby. „Dále by podle mého názoru mělo nejdříve dojít k reálnému zhodnocení současné ekonomické situace ČT. Až poté, co by bylo skutečně jisté, že ČT udělala vše pro to, aby se chovala efektivně, by měla nastat diskuse o způsobu financování ČT.“



Michel Fleischmann: veřejnoprávní média se přežila
Prezident rádií Frekvence 1 a Evropa 2 Michel Fleischmann se domnívá, že neexistuje ideální způsob financování veřejnoprávních médií. Ta podle něj ztratila své opodstatnění. „Dnes jsou službou veřejnosti všechna média. Valná většina posluchačů a diváků to ví a radši si i zaplatí "zvláštní" služby, ale podle svého vlastního výběru.“ Fleischmann na nedávném semináři serveru Česká média v Českém Krumlově věnovaném tématu Konvergence médií kritizoval Český rozhlas kvůli megalomanství. „Dejte nám peníze, které získáte neávýšením koncesionářských poplatků, a uděláme vám stejně kvalitní službu veřejnosti, možná ještě levněji, než dokáže vy,“ prohlásil na adresu přítomného ředitele ČRo 1 – Radiožurnálu Alexandra Píchy.
„Navýšení koncesionářských poplatků pro Český rozhlas při nesnížení reklamní činnosti jasně poukazuje na neznalost tohoto média. Tento sektor už teď disponuje cca 1,4 miliardy Kč ročně a bude disponovat více než 2 miliardami na poslechovost asi 28% celkových posluchačů. Celý soukromý sektor si v hrubém přijde na 1,2 miliardy,“ upozorňuje Fleischmann. Podobně argumentuje i jeho kolegyně, generální ředitelka RRM, Frekvence 1 a Evropy 2 Kateřina Fričová. „Již v současné době, ještě před schváleným zvýšením koncesionářských poplatků, hospodaří Český rozhlas zhruba se stejnou částkou, za jakou funguje na našem rozhlasovém trhu na osmdesát soukromých stanic včetně dvou celoplošných a sítě Evropy 2. Po navýšení to bude téměř dvakrát tolik!“
.
www.radiotv.cz/televize-clanky/2568/jaky-by-byl-idealni-zpusob-financovani-ct-a-cro-.html
.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Sociální stát a média

www.jan-amos.cz/amos/view.php?cisloclanku=2004110303

Anonymní řekl(a)...

Bulvarizace denního tisku
www.jan-amos.cz/amos/view.php?cisloclanku=2004111903