Varhanář
Jiří ŠPANĚL ml. (1789 - 1855), Rokytnice v Orlických horách
Pozoruhodným vrcholem díla rokytnického varhanářského rodu Španělů jsou dvoumanuálové mechanické zásuvkové varhany v zámeckém kostele Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou.
Nástroj postavil Jiří Španěl mladší. Smlouva byla uzavřena 17. září 1839, vlastní stavba začala 1. listopadu 1839 a dokončení se protáhlo do roku 1843, mimo jiné kvůli stavební nedokončenosti chrámu.
Investorem byl František Antonín Libštejnský z Kolowrat.
Cena 30 000 zlatých z této zakázky činila mimořádně prestižní podnik, násobně převyšující běžné ceny dvoumanuálových nástrojů té doby.
Rychnovské varhany mají 37 rejstříků, dva manuály s rozsahem C-f³ a pedál C-c¹. Ve veřejně dostupných zdrojích jsou označovány jako jeden z největších mechanických dvoumanuálových nástrojů v Čechách.
Výjimečnost nástroje nespočívá jen v rozsahu, ale také v konstrukci. Téměř všechny dřevěné součásti byly zhotoveny z kvalitního dubového dřeva. Nástroj má celkem 11 zásuvkových vzdušnic, z toho sedm v pedálu, a komplikovanou mechanickou trakturu, jejíž obsluha při plném zapojení rejstříků a spojek vyžaduje značnou fyzickou sílu.
Zaujme také raně pseudogotická varhanní skříň, patrně jedna z prvních svého druhu u nás, navazující tvaroslovím na interiér kostela. Prospekt tvoří mimo jiné řady šestnáctistopého Principálu, osmistopých principálových hlasů a Salicionálu.
Dochované formy na půdě kostela naznačují, že některé velké píšťaly byly vyráběny přímo na místě. Vzduchová soustava pracovala se šesti klínovými měchy umístěnými v kalkovně vzdálené přibližně 12 metrů od nástroje; na jednom z původních klínových měchů byl naměřen tlak 790 Pa.
Po zvukové stránce jde o přechodový nástroj mezi pozdně barokní tradicí a raně romantickým zvukovým ideálem. Starší tradici připomíná zásuvková mechanika, mixtury a celková stavba zvukových korun jednotlivých strojů; romantizující tendence se však projevují silným zastoupením základních osmistopých rejstříků, šestnáctistopým hlasem v manuálu, bohatou paletou fléten a hutnější, měkčí intonací.
Zvláštní pozornost si zaslouží také pedálové rejstříky
Trompetbass 16′ a Trompetbass 8′, které jsou podle Václava Uhlíře jedinými dochovanými jazykovými rejstříky z dílny Jiřího Španěla mladšího.
Nástroj byl později několikrát opravován a dispozičně upravován. V roce 1919 mu hrozila přestavba na pneumatický systém, k níž však nedošlo. Významnější zásah provedla roku 1994 firma Rieger-Kloss, kdy byla dispozice vrácena do předpokládaného původního stavu. Další větší oprava proběhla roku 2009 u firmy Poukar-Eliáš. Nástroj je funkční, ale odborné zdroje upozorňují, že by si zasloužil celkovou repasi a přiblížení původnímu zvukovému charakteru.
Spanel Georg ml. Johann 24. 11. 1789 - 23. 2. 1855
Zdroje:
Václav Uhlíř:
Technické a zvukové proměny varhan ve východních Čechách v 19. století, disertační práce, Univerzita Palackého v Olomouci, 2021.
https://theses.cz/id/gh9z2r/DISERTACE_VACLAV_UHLIR.pdf
Vzkříšené varhany: Rychnov nad Kněžnou - Zámecký kostel Nejsvětější Trojice.
https://vzkrisenevarhany.cz/rychnov-nad-kneznou/
Organomania: Rychnov nad Kněžnou, zámecký kostel Nejsvětější Trojice.
https://organomania.cz/organs/rychnov-nad-kneznou-zamecky-kostel-nejsvetejsi-trojice
Organomania: Varhanní dispozice - Rychnov nad Kněžnou, zámecký kostel Nejsvětější Trojice.
https://organomania.cz/organs/rychnov-nad-kneznou-zamecky-kostel-nejsvetejsi-trojice/disposition/pdf
Varhanářský rod Španělů a jejich dílo. - Václav UHLÍŘ
https://theses.cz/id/v8zy8o/
Amadeus Hanisch
Narozen: 6. 6. 1812, Vrchní Orlice
Úmrtí 21. 9. 1894, Rychnov nad Kněžnou
Žádné komentáře:
Okomentovat