Alexandr Solženicyn: Řeč při předání Templetonovy ceny
Alexandr Isajevič Solženicyn
Před více než půl stoletím jsem jako dítě slyšel od různých starších lidí následující vysvětlení velkých otřesů a katastrof, které postihly Rusko: „Lidé zapomněli na Boha, z toho to vše plyne.“ Od té doby jsem pracoval na historii naší revoluce o něco méně než půl století. Přečetl jsem stovky knih. Shromáždil jsem stovky osobních výpovědí a napsal osm knih, ve kterých jsem se pokusil objasnit tuto katastrofu. A dnes, když se mě někdo zeptá, jak je možné v kostce pojmenovat hlavní příčinu oné ničivé revoluce, která za sebou zanechala 60 milionů mrtvých, nejsem schopen odpovědět výstižněji než pouze zopakovat: „Lidé zapomněli na Boha, z toho to vše plyne.“
Ovšem události ruské revoluce mohou být lépe pochopeny teprve nyní, na konci 20. století – na pozadí toho, co se od té doby událo ve zbytku světa. Odhaluje se nám zde univerzální proces. Pokud bych byl požádán, abych stručně pojmenoval hlavní rys 20. století, opět bych nemohl najít nic přesnějšího a výstižnějšího, než že „lidé zapomněli na Boha“. Chyby lidského svědomí, které ztratilo svoji duchovní dimenzi, rozhodly o všech hlavních zločinech tohoto století.
První z nich – první světová válka; mnoho věcí z dnešního uspořádání má právě v ní svoji příčinu. A přitom jako bychom dnes na ni již zapomněli. Byla to válka, kdy prosperující, pulzující a rozkvétající Evropa jakoby zbavená rozumu spustila proces vlastního sebepožírání, a tak podlomila sama sebe možná na více než jedno století a možná také navždy. Tuto válku není možné vysvětlit jinak než na základě všeobecného zatmění mysli vládnoucích vrstev, na základě ztráty vědomí o existenci vyšší síly nad námi. Pouze v rámci takové bezbožné krutosti se mohlo stát, že formálně křesťanské státy se rozhodly použít chemické plyny – cosi, co se již nachází za hranicemi lidskosti.
Podobně je třeba přičíst na vrub svědomí zbaveného duchovní dimenze skutečnost, že po druhé světové válce lidstvo podlehlo satanskému pokušení...
pokračování
...Neuváženým očekáváním posledních dvou století, které nás přivedly do nicoty a na pokraj jaderné a nejaderné smrti, můžeme jako protiváhu navrhnout pouze odhodlané hledání laskavé Boží ruky, kterou jsme tak bezstarostně a arogantně zavrhli. Potom se nám otevřou naše oči, aby uzřely chyby tohoto nešťastného 20. století, a naše ruce se budou moci chopit jejich nápravy. Vždyť z dědictví všech osvícenských myslitelů nemáme nic pomocí čeho se držet při této lavině, která se strhla. Našich pět kontinentů se nachází v tornádu, ale právě v takovýchto zkouškách se projevují nejvyšší schopnosti lidské duše. Zahyneme-li a ztratíme tento svět, pak to bude naše vlastní vina.
Guildhall, Londýn, 10. 5. 1983
pokračování
Александр Исаевич Солженицын,ТЕМПЛТОНОВСКАЯ ЛЕКЦИЯ
Alexander Solženicyn - Projev k absolventům Harvard university 1978 - česky
Alexandr Isajevič Solženicyn
* 11. 12. 1918, + 3. 8. 2008
Už v 70. letech prohlašuje: "Vím, že se vrátím do Ruska." Čeká brzké změny; je o nich přesvědčen.
Odmítá demokracii. Je přesvědčený monarchista. Romanovci však podle něho skončili ještě před revolucí.
Neuvěřitelné morální zdraví. Prostota. Cílevědomost.
Není nositelem kultury či nějakého učení, ale samotného Ruska.
"Správný přístup ke všemu spočívá v sebeomezení."
"Náboženství je kritérium všeho."
Cílevědomost člověka, který učinil svou volbu. Tato volba také určuje, čemu naslouchá a co nechává znít, aniž by tomu věnoval pozornost. Stačí mu přijímat to, co potřebuje; vůči ostatnímu se uzavírá. Poznal svou misii a nemá o ní pochyb, leč právě z tohoto nepochybování pochází jeho skutečná pokora.
Není žádný všeznalec. Spíše intuitivně vše chápe.
Takovými byli určitě proroci. Zavržení všeho druhořadného, soustředit se na to hlavní. Ne však ideovost a odtažitost, ale životnost.
Když jsem s ním žil (ač jen dva dny), cítil jsem se maličkým, spoutaným závislostí na přepychu a svými nepotřebnými starostmi a zájmy. Jsi vedle člověka, který přijal celé břímě služby, je cele ospravedlněn a sám pro sebe nic nepotřebuje. Je to ohromující. Procházka pro něho není odpočinkem ani zábavou, ale posvátným aktem...
Alexandr Isajevič Solženicyn (Александр Исаевич Солженицын) - dílo
http://ld.johanesville.net/solzenicyn/dilo
ALEXANDER SOLŽENICYN - PROJEV K ABSOLVENTŮM HARVARD UNIVERSITY
- Ruský Originál
- ČESKÝ PŘEKLAD
Алекса́ндр Иса́евич Солжени́цын
Rozdělený svět, Расколотый мир - Harvard - 8. června 1978 - pdf Rusko / Česky
Alexandr Solženicyn
Alexander Solženicyn
Žádné komentáře:
Okomentovat