Martin Buchtík: Jedna společnost - různé světy ? (Pátečníci 12.1.2024) STEM
O české společnosti a důvěře.
Jak se má česká společnost a co ji (mimo jiné) trápí.
Na datech ukážeme, jaká je současná nálada v české společnosti ...
0:13 Úvod
4:07 Začátek přenášky
4:59 Aktuální nálada a směřování vývoje v ČR
9:02 Spokojenost s fungováním demokracie
10:14 Adaptace na ekonomickou situaci a světlo na konci tunelu?
18:57 Vývoj reálné průměrné hrubé měsíční mzdy
20:28 Struktura měsíčních rozpočtů českých domácností
25:56 Volební modely ve vývoji
29:39 Důvěra ve vybrané domácí instituce
31:58 Důvěra členům vlády ČR
34:24Ukrajina?42:25 Postoj k válce a k Rusku
43:15 Klíčové obraty a chyby našich vyprávění
44:14 Jaká témata štěpí společnost a o jakých tématech si to lidé myslí
51:52 Společnost je fragmentovaná, ne polarizovaná
57:18 Změna: hrozba, nutnost, příležitost?
1:02:53 Jsme ostrovy svobody v bouři šílenství
1:04:46 Ekonomické a sociální rozdíly
1:07:23 Důstojnost a uznání
1:12:35 Politika
1:16:48 Poděkování a organizační věci
1:17:25 Diskuze
1:37:01 Zakončení
📌Ronald Reagan povedal: „Ak niekedy do Ameriky príde fašizmus, príde v mene liberalizmu. Fašizmus je súkromné vlastníctvo, súkromné podnikanie a úplná vládna kontrola a regulácia. pic.twitter.com/eMoNmkA8Yr
Jak by to vypadalo, pokud bychom se na otázku života podívali pouze přes čísla? Otázka potratů možná moc lidí reálně nezajímá. Ale možná často jen do doby, kdy se přiblíží k důchodovému věku. Tehdy často zjistí, že není dostatek lidí na průběžný důchodový systém.
Proč bychom měli k potratům mlčet, když jde o zabíjení nejbezbrannějších? To je otázka, která nás nutí zastavit a opravdu přemýšlet o hodnotě života. Společnosti a kultury si už věky kladou zásadní otázku: Jak hluboko sahá naše morálka, když přijde na ochranu těch, kteří se nemohou bránit? Není snad paradoxem, že zrovna my, kdo máme moc rozhodovat, tak často sklouzáme k sebestřednosti, obětujeme nevinné na oltáři našeho pohodlí?
A co historie? Lenin, vůdce bolševické revoluce, otevřel dveře politice, která legalizovala potraty už v roce 1920. Byl to krok v rámci snah o tzv. "osvobození" žen nebo spíše pokus o sociální inženýrství ve velkém, s (genocidními?) důsledky, které rezonují dekády? A Stalin - ironií osudu - se nakonec obrátil a zakázal tuto praxi, snad v pokusu o přirozenou obnovu populace? Je fascinující a zároveň velmi děsivé, jak mohou mocní tohoto světa (naslouchající části davu) hrát s lidskými životy jako s figurkami na šachovnici.
Není čas, abychom se zamysleli nad tím, co to znamená chránit život? Není čas, abychom se podívali pravdě do očí a uznali, že každý život je cenný, a že sebestřednost a pohodlí by nikdy neměly stát nad právem jiného bytí žít? Možná je čas, abychom si položili tyto otázky s neochvějnou upřímností a odvahou.
Takto by mohl znít hlas nenarozeného miminka:
Co když bych mohl mluvit? Z útrob se ptám, Nejsem snad i já živý? S vlastním srdcem a geny, jsem částí tohoto světa, i když zatím neviděný.
Moje právo na budoucnost je otázkou, která zasluhuje pozornost. Není každý z nás světem plným možností? Moje existence není jen otázkou "moje tělo, mé právo", ale o právu na život, které sdílíme všichni.
Není náš svět dostatečně velký pro každý začínající život? V tomto křehkém začátku existence si přeji pouze dostat šanci ukázat, že i můj život má smysl.
Co kdybychom pohlédli na život s otevřeností a obdivem? Každý začátek může být revoluční, každá duše cenná. V nás všech, narozených i nenarozených, je skrytý potenciál pro něco většího.
Co bych asi řekl, kdybych mohl? Z hlubin, kde teprve začíná být cítit život, se ozývá tichý dotaz: Nejsem i já živý? Mám svou genetickou identitu, srdce bijící samostatně. I když neviditelný, cítím, slyším, existuji.
Moje právo na budoucnost je otázkou velmi předčasně zpochybněnou. Každý z nás přináší světu skoro nekonečné možnosti; každá existence je příběhem čekajícím na napsání. Moje potenciální cesty, radosti i strasti ale také výzvy závisí na rozhodnutích, nad nimiž nemám teď žádnou kontrolu.
Debata o "mém těle, mém právu" zcela opomíjí jádro mé existence. Což mé právo na život? V diskusi o svobodě se schválně zapomíná na můj život, rostoucí a tvořící součást lidského příběhu.
Náš svět je dost velký, aby poskytl místo pro každý začínající život. Tento křehký start přináší šanci přispět, objevovat a žít. Každý život má smysl a důvod k existenci.
Můžeme se naučit dívat na život s větší úctou, vidět hodnotu v každé nové existenci. Každá duše může být zdrojem změny nebo inspirace. Rozpoznání nepřeberného množství příběhů v každém z nás, narozených i čekajících na narození, rozšiřuje naše chápání lidské hodnoty.
Tedy pokud se mohu na rovinu zeptat: Co moje tělo a moje právo jen na život?
Další možný kontext, který vám asi žádný Pirát🦴nepředloží.
Klesající porodnost? To není jen nějaká statistika, to je budíček pro důchodové systémy, které se potácí na hraně kolapsu. Máme tu důchodový systém, co stojí na neustálém přísunu "nové krve", ale co když ta krev přestane téct? Řešení? Vypadá to, že jsme si po druhé světové válce (Německo) našli pohodlnou zkratku: otevřít dveře širšímu světu a doufat, že příliv nových lidí zakryje naši nezodpovědnost naši díru, kterou jsme si sami vykopali.
Ale tady to nekončí. Tahle "opravná" cesta má svůj vlastní háček - bereme chudším zemím jejich nejcennější zdroj: mladé a schopné lidi. Jde o obchod s lidmi ve velkém stylu, kde si bohaté státy dovolují luxus udržet své důchodové systémy na úkor zemí, které potřebují své talenty doma, aby se mohly samy postavit na nohy.
Takže ano, možná si tím dočasně pomůžeme, ale co děláme těm, od kterých si půjčujeme? Jaký dluh si tímto nabíráme - nejen finanční, ale morální? To, co vidíme jako rychlou opravu, je ve skutečnosti jen dalším krokem k prohloubení globálních nerovností. Není čas se zeptat, jestli není na čase hledat skutečná řešení? Řešení férová pro všechny, místo aby se jedna strana obohacovala na úkor druhé?
Financování volebních kampaní a stran přes Kypr ...
Asi neuvěříte kam někteří (např. Darja Kaščejevová) došli! Ne privilegium mít děti. Ale problém v příliš? bohaté či rozmazlené společnosti? Někteří (é) už asi hledí na RODIČOVSTVÍ JAKO na TREST? 👀
known more broadly as Rixdorf (or Richardsdorf) was a populated area as far back as 1360, it wasn’t until 1737 that Böhmisch Rixdorf was founded. The Prussian King Frederick I invited 350 Moravian protestant refugees, exiled from Bohemia under the Habsburg Empire, to live on his lands
Také vás zajímá jaké jsou ceny energií v V4 + Německu + Rakousku? Možná časem kouknu i dále po Evropě
Jak to tak soudruzi v Berlíně naplánovali vypadá to, že v budoucnu budeme platit možná až 80?% za distribuci a 20% za energie. To bude důsledek CO2 povolenek solárních panelů a v některých zemích vrtulí. Samozřejmě další daně budeme platit za dotace, elektrárny co budou spínat jen někdy, výstavbu nových zdrojů, všemožné regulace ... .
Většina cen níže byla aktualizovaná cca k 1.5.2024
Czech republic - Česká republika
Electricity prices in the Czech Republic and surroundings