Hudební a absolutní sluch

Hudební a absolutní sluch



 
 
K tomuto povídání mě inspiroval Marcin Bornus-Szczyciński, když – aby zdokumentoval, jak je modální ladění odlišné od temperovaného – líčil vlastní zkušenost, kdy kdysi začínal vést sbor zaměřený na středověkou liturgii. Měl v něm samé vynikající zpěváky – čtyři z nich měli dokonce absolutní sluch. A zkušenost byla tristní – z těch čtyřech dva o absolutní sluch přišli a další dva sbor opustili. Člověk si může říct, ono to modální ladění je asi fakt nějaké divné, ale když se nad tím zamyslíte, zapochybujete o jistotách. Abychom si rozuměli se všemi, vložím sem výklad pár elementárních pojmů.
Hudební sluch je schopnost analyzovat pohyb melodie a odlišit vzdálenosti mezi jednotlivými tóny. Psychologové a hudební pedagogové ho v učebnicích většinou řadí mezi (z větší části vrozené) vlohy. Těm, kdo laicky řečeno "hudební sluch nemají", se říká amutici. Opět se tradičně popisuje, že expresívní amúzie neznamená ztrátu schopnosti analyzovat tón, ale neschopnost intonovat (zpívat přesně) melodii, a to přesto, že takový člověk "uvnitř" melodii slyší dobře a je schopen vnímat, že ji nezpívá správně.
Expresívní amúzie se tedy týká spíše dovednosti čistě zpívat než samotného sluchu.
Impresívní amúzie znamená neschopnost nejen správně melodii intonovat, ale i neschopnost si ji správně představit. Impresívní amutik neslyší, že zpívá falešně a neslyší, když falešně zpívají ti okolo. Expresívních amutiků je spousta, impresívních je hodně málo.
Naopak absolutní sluch znamená schopnost nejen vnímat správně nejen relativní složku melodie (intervaly), ale i její absolutní tonální posazení. Absolutní sluchař si poslechne nahrávku a řekne vám, že ta skladba je třeba od D. Také umí vzít do rukou noty a zazpívat dané tóny v jejich správné absolutní výšce. Tolik teorie, kterou si můžete přečíst leckde.


Má to ale trhliny. Zaprvé mají trhlinu všechny naše mýty o hudebním sluchu a amúzii. Mezi pádné důvody patří existence některých tonálních aglutinačních asijských jazyků (jako třeba čínštiny). V nich jsou totiž mnohá slova foneticky v podstatě homofonní, ale jednoznačně se odlišují melodií. To ve zkratce znamená, že aby se Číňané mohli domluvit, musí svou řeč v podstatě vyzpívávat – a to melodicky správně. A protože to (až na malé procento těžce duševně postižených) zvládnou úspěšně, můžeme klidně konstatovat, že všichni Číňané mají docela dobrý hudební sluch. A protože se od nich tak moc nelišíme, můžeme indukcí tvrdit, že i my všichni máme vrozené vlohy k tomu mít docela dobrý hudební sluch. To znamená, že celá amúzie (opět s výjimkou těžce duševně postižených) není absencí vlohy, ale pouze nerozvinutím nějakých vloh ve schopnosti, či možná ještě pravděpodobněji pouze o nevytvořené dovednosti, protože mezi amutiky jsou třeba kluci, kteří podle zvuku motoru celkem přesně odhadují jeho otáčky. Pro někoho to může znít jako slovíčkaření, ale není. Skrývá se zde totiž zjištění, že (skoro) všichni mohou docela dobře a intonačně správně zpívat.


Stejně podezřelý je pojem sluchu absolutního. Jaké tóny totiž dnešní absolutní sluchař odzpívá z not? V podstatě pravidelně se bude pohybovat v temperovaném ladění posazeném na a = 440Hz. Víme, že v minulosti se ladilo hloub. V osmnáctém století zhruba o půl tónu níž (a=415Hz), ve středověku zhruba o celý tón níž (a=cca 392Hz). Nemluvě o šíleném trendu, který ladění orchestrů tlačí spíše na a=442Hz a americké orchestry často ladí dokonce na a=445Hz. A temperované ladění, které považujeme za jistotu? A to jistotu tak jistou, že 99,9% ladiček vůbec nepřipustí, že by měly ladit jinak. Víme, že temperované ladění je dítě osmnáctého století a většina světa ho ve své spontánně provozované tradiční (lidové) hudbě s nadhledem ignoruje ...


pokračování zde





https://blog.baraka.cz/category/hudba-jinak


Hudební sluch a temperované ladění



Zvukové ukázky různých druhů ladění





Jak hluk ničí sluch a zdraví?

KREATIVITA U DĚTÍ S HUDEBNÍM SLUCHEM





SLOVENČINA očami Číňanov. Naozaj ťažký jazyk?
Čínština vs Slovenčtina







Základy hudební akustiky





Caspar Johannes Walter: EDO-53 Supercembalo chord progressions







The Mathematical Problem with Music, and How to Solve It





Just intonation in the Renaissance








https://freesound.org


Barva zvuku


https://czwiki.cz/Lexikon/Lexikon/Rovnoměrně_temperované_ladění




https://cs.wikipedia.org/wiki/Kytara






Letem kytarovým světem - Přelaďování u různých kytaristů (+ notové ukázky)

Open C6 Jimmyho Pagea

Ebmi/maj7

E-power chord II

E-drone

Dropped A-standard

Rocková kytara II - Vítězslav Štefl  ladění


Jak naladit kytaru. Naučte se mít zvuk nástroje jako rocková hvězda


zvuk kmitočet