Jak rozumně zateplit dům
Jak provést rekonstrukci domu
Zaleží co má být cíl?
obecně:
Vnější zateplení - výhody a nevýhody
| + | zdivo je "v teple" a není tolik namáháno výkyvy teplot a povětrností |
| + | zvýší se akumulační schopnost domu |
| + | snáze se eliminuje vliv teplených mostů v konstrukci (okenní překlady, věnce, stropy aj.) |
| + | riziko kondenzace vlhkosti ve zdivu je minimální, zvolíme-li dostatečnou tloušťku izolace |
| + | budova získá novou fasádu = úspora nákladů na údržbu |
| + | při instalaci se neruší pobyt osob uvnitř |
| - | potřeba lešení a prostoru okolo domu |
| - | izolaci je potřeba provádět naráz v celé ploše stěn domu |
| - | vyšší náklady |
Zateplením stěn dojde vždy i ke zvýšení jejich povrchové teploty. To má
vliv na tepelnou pohodu v domě - čím jsou stěny chladnější, tím je pobyt
v místnosti méně příjemný a naopak. V konečném důsledku můžeme v dobře
zateplené místnosti udržovat o něco nižší teplotu vzduchu, aniž bychom
pociťovali chlad. To opět vede ke snížení spotřeby energie (snížení
teploty o 1 °C představuje úsporu cca 6 %)
Vlhké zdivo
Zateplovat by se mělo výhradně jen suché zdivo. To znamená - před
jakýmkoli zateplováním odstranit příčiny vlhnutí (například podříznout
zeď a vložit hydroizolaci). Pokud vlhké zdivo opatříme zvenku kontaktním
zateplením polystyrenem (s vysokým difuzním odporem), problémy s
vlhkostí se zaručeně zhorší. Vlhkost, která se až dosud odpařovala z
vnějšku i zevnitř stěny, může najednou odcházet jen z vnitřní strany. To
vede ke vzniku nebo zvětšení vlhkých "map" a někdy i k výskytu plísní.
Takovéto problémy se mohou objevit i u zdí, které se před zateplením
jevily jako suché. Nelze-li příčiny vlhnutí zdiva odstranit, je nutné se
poradit se stavebním specialistou.
V některých případech je možno provést zateplení izolantem s nízkým
difuzním odporem, například použít desky z minerálních či skelných
vláken nebo speciální polystyren. Současně je nutno použít také lepidla a
omítky s nízkým difuzním odporem. Vlhkost pak může ze stěny odcházet
ven. Tím, že je zdivo "v teple", je odvod vlhkosti efektivnější.
Izolování podlah
Jestliže jsou obytné místnosti podsklepeny, je možné zateplit jejich
podlahy
zespoda nalepením izolantu
na strop. Pokud jsou stropy klenuté,
je možno nahradit stávající násyp klenby tepelně-izolačním násypem.
U stávajících budov bývá problematická izolace podlah položených
přímo na terénu, neboť ji většinou nelze provést bez zásadního zásahu do
interiéru. Někdy je možno nahradit izolaci plochy podlahy tím, že
izolujeme základy domu od okolní zeminy - třeba zapuštěním izolace pod
terén v okolí základů.
Izolace podlah je nutná zejména v případě, že chceme instalovat
podlahové vytápění. Jinak dochází k nemalým ztrátám a vytápění zeminy
pod domem.
Izolování stropů a střechy
Má-li dům nevytápěnou půdu, lze strop poměrně snadno a efektivně
izolovat položením izolace na podlahu půdy. Chceme-li mít půdu pochozí,
je nutno překrýt izolaci záklopem z prken nebo desek. Toto opatření
patří k nejlevnějším a nejefektivnějším. Výhodou je i to, že
rozhodneme-li se v budoucnu pro zvýšení domu nebo vestavbu podkroví, dá
se izolace snadno odstranit a použít jinde.
Další možností je zaplnit izolací dutiny trámového stropu. Pokud se
použije foukaná izolace (např. z papírových vloček nebo skelných
vláken), je zásah do konstrukce minimální a v interiéru ani na půdě se
nic nezmění. Obtížné je však zkontrolovat, zda se izolace dostala
opravdu všude. Do vrstvy izolace také nesmí pronikat vítr ani vlhko,
jinak se snižují izolační vlastnosti, nebo dokonce dochází ke
znehodnocení izolantu.
Vhodnou příležitostí pro izolaci střechy je rekonstrukce dosud
nevyužívané půdy na podkroví. I zde bohužel platí, že špatným návrhem a
hlavně nekvalitním provedením se dá hodně zkazit. Tepelná izolace,
hydroizolační fólie a parotěsná zábrana musí být provedeny tak, aby
původní konstrukce krovu trvale nevlhla. Dřevo by mělo mít možnost
"dýchat". Dále je třeba zajistit, aby voda, která se do konstrukce přes
pečlivou instalaci zateplení dostane (zatékáním zvenku nebo kondenzací
vlhkosti z interiéru), se mohla zase volně odpařit. V opačném případě
může být krov napaden hnilobou a dřevokaznými houbami. Při dlouhodobém
působení vlhkosti může dojít i ke zborcení střechy.
Kolik izolace?
Zejména u venkovního zateplení platí, že
cena vlastního izolantu
představuje jen asi
čtvrtinu až třetinu celkových nákladů na zateplení.
Kotvící prvky, lišty, lepicí a omítkové hmoty a ovšem i cena montáže
tvoří v celkovém rozpočtu největší část. Tloušťka izolace proto není tím
nejlepším místem, kde šetřit.
Optimální tloušťka izolace je pro každý dům jiná -
závisí nejen na materiálu zdí, ale i na nákladech na vytápění a
prioritách majitele domu. Při životnosti zateplení nejméně
40 let je
potřeba zvažovat růst cen energií po celé toto období. Pokud tloušťku
izolace podceníme, jen těžko budeme po několika letech zateplovat dům
znovu. Výpočet tloušťky zateplení je poroto dobré zadat odborníkům.
V současnosti se běžně používá vrstva izolace 15-20 cm. U
rekonstrukcí můžeme být omezeni například hloubkou osazení oken. Pokud
současně se zateplením měníme také okna, je výhodné osadit je na vnější
líc původní stěny, aby nebyla příliš "utopená". Abychom, zejména u
menších oken, předešli snížení množství světla v místnosti v důsledku
zateplení, může se ostění zkosit nebo zaoblit.
Únik tepla větracím vzduchem
Z hygienických důvodů i pro dobrý pocit osob je nutno obývané místnosti
dostatečně větrat.
V rodinných domcích to znamená, že vzduch v místnosti by se měl zcela
vyměnit každé dvě hodiny. Ve většině domů je toto větrání zajištěno tzv.
přirozeným způsobem, tedy pronikáním vzduchu mezi okenním křídlem a
rámem a dalšími netěsnostmi konstrukce domu. Intenzita tohoto větrání se
přitom mění podle venkovní teploty, síly větru a prakticky se nedá
regulovat. Nejsou-li v domě lidé, je toto větrání nežádoucí. Ztráty
větráním přitom tvoří přibližně 1/3 spotřeby tepla (nezatepleného) domu.
Velký vliv na úsporu tepla má instalace okenního těsnění, případně
instalace nových, dobře těsnících oken.
Nesmíme však nikdy zapomínat na potřebu větrání, jsou-li v domě lidé.
Na trhu jsou okna, jejichž kování umožní "netěsnou" polohu nebo okna s
větracím otvorem v rámu, jehož velikost se dá regulovat.
Větrat je nutno i tam, kde vzniká vlhkost (koupelny, sušárny prádla),
aby vlhkost nepronikala do stěn, které tak poškozuje. U starších domů
se může po utěsnění nebo výměně oken ukázat vlhkost ve zdech, která byla
až doposud průběžně odvětrávána netěsnými okny. Lepší než trvale větrat
je vždy odstranit příčiny vlhnutí.
Větrání s rekuperací tepla
Velmi efektivním a komfortním řešením je instalovat systém nuceného
větrání s tzv. rekuperací (zpětným využíváním) tepla. Větrací vzduch je
pak přiváděn a odváděn ventilátory, takže je žádoucí mít těsná okna
(mohu být i neotevíravá). Centrální větrání umožní velmi efektivně
využít solární zisky z osluněných místností, které rozvede po celém
domě, takže nedochází k přehřívání osluněných místností. Vzduch je
přiváděn do místností vzduchotechnickým potrubím vedeným v podhledech
stropu, případně v podlaze či stěnách. Odtah vzduchu může být centrální,
např. v chodbě. Strojovna vzduchotechniky se kvůli hluku umisťuje do
sklepa, na půdu nebo do dostatečně odhlučněné místnosti. Srdcem systému
je obvykle kompaktní jednotka s odtahovým i přívodním ventilátorem,
filtry, rekuperačním výměníkem tepla a ohřívačem (případně i chladičem)
vzduchu.
zdroj
http://energetika.cz/index.php?id=178
Těsnost budovy
Poměrně novým požadavkem je těsnost budovy - do domu nesmí pronikat
nežádoucí vzduch spárami ve stěnách, okolo oken, ze sklepa, otevřeným
krbem atd. Jinak by spotřeba energie zbytečně a zcela nekontrolovatelně
rostla.
Těsnost se ověřuje zkouškou při dokončení stavby, tzv. blower-door
testem. Může být i jednou z podmínek převzetí stavby investorem. Je to
jeden ze způsobů, jak prověřit opravdu kvalitní a pečlivé provedení
stavby. Po uzavření všech oken a dveří, případně komínových průduchů a
jiných otvorů se do otvoru vstupních dveří instaluje ventilátor a
zbývající prostor dveří se zakryje fólií. Ventilátor dům "napumpuje"
vzduchem a měří se rozdíl tlaků uvnitř a venku. Netěsnostmi vzduch uteče
stejně jako dírou v pneumatice - najít netěsnosti je však velmi
obtížné.
http://energetika.cz/index.php?id=173
Tepelné ztráty nemovitosti
Tepelné ztáty objektu se počítají jednak na výpočtovou teplotu (mezi
-12°C a -18°C podle lokality) a hlavně se počítají podle vytápěného
objemu prostoru včetně konstrukcí a pak podle skladby všech vnějších
konstrukcí (podlaha, strop, okna, stěny atd.). Vcelku dobrý program na
výpočet tepelné ztráty domu je ke stažení tady
http://hestia.energetika.cz/.
Po zadání konstrukcí je schopen spočítat přibližnou tepelnou ztrátu
objektu a je možné i simulovat různé změny v konstrukci domu (výměna
oken, zateplení) a je i vidět kolik lze danou změnou ušetřit a za jakou
dobu se vrátí (musí se zadat cena paliva a cena úpravy konstrukce). Pro
přesný výpočet je potřeba využít služeb nějakého stavebího inženýra,
který se zabývá výpočtem topení pro projekty vytápění. Pro přibližnou
představu, podle mě, stačí uvedený program. Já sám vytápím plynovým
kotlem zrekonstruovaný dům a u kotle jsem schopen odečítat výkon kotle
podle modulace hořáku a při aktuálním počasí a venkovní teplotě -12°C mi
vypočtená a skutečná hodnota vcelku seděla. Jinak dobré stránky pro
tuhle problematiku jsou
http://www.tzb-info.cz.
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=6&t=990
