Společnost a sociální média

WhatsApp omezí po lynčování v Indii možnosti posílání zpráv



V Indii byste našli největší počet uživatelů populární chatovací aplikace WhatsApp. Jenže právě tato země nyní hrozí sociální síti spadající pod Facebook žalobou.

Důvodem je série nedávných lynčování. Minulý týden zabil tisícový dav nevinného muže na základě nepravdivých informací, že je pedofil. Podobných případů je za poslední dva měsíce dvacet. Tamní úřady mají za to, že vraždy rozpoutaly nenávistné příspěvky šířené právě přes WhatsApp a hrozí jí podniknutím právních kroků. Poplašené nepravdivé zprávy se šířily nejen v Indii, ale i v Barmě či na Srí Lance...

Společnost byla vždy rozdělená, sociální sítě to ale ukázaly, tvrdí odborník na data

Lidovky.cz: Díky sociálním sítím je víc než kdy jindy vidět, že je společnost rozdělena. Je to tím, že k sobě mají teď jednotlivé sociální bubliny blíže a třeba díky Facebooku do sebe názorově narážejí?

Sociální sítě tohle otevřely. V sociálních bublinách jsme žili už dříve, ale moc jsme o tom nevěděli. Kamarádíme prostě s lidmi s podobnými názory a sociálním statusem. Střetávat se neustále s někým, kdo má radikálně jiné názory, stojí dost energie a lidé volí, co je jednoduší.










Rozpolcená společnost?

sex mao a barikády

Ve Francii například až do roku 1968 univerzity zaměstnávaly uvaděče, který studentům hlásil: „Dámy a pánové, přichází pan profesor!“...

Trochu jiný nádech vzpoura získala v západním Německu. Studenty zajímalo, co jejich rodiče, učitelé, soudci a politici dělali za časů třetí říše. Demokratické Německo podle nich zůstalo autoritářské. Pochyby se prohloubily, když vyšlo najevo, že nový prezident Lübke projektoval koncentrační tábory a kancléř Kiesinger ve třicátých letech pracoval na Goebbelsově ministerstvu propagandy. Němečtí studenti odmítli tradici poslušnosti autoritám, která podle nich vedla ke zločinům nacistického státu...

Ačkoliv se příčiny protestů v jednotlivých zemích lišily, důležité je, že rok 1968 byl prvním skutečně globálním rokem. Podílela se na tom i televize, tehdy nový fenomén (například ve francouzských domácnostech stoupl v letech 1959 až 1968 počet televizorů z jednoho na deset milionů kusů). Studenti nového média šikovně využívali, připravovali své akce s jasným cílem dostat se do zpráv. Mládež z jedné země pak mohla večer sledovat protesty svých vrstevníků z jiných států a inspirovat se. Televize zároveň zprostředkovala záběry z války ve Vietnamu, což přispívalo k šíření demonstrací...