STÁTNÍ SOCIALISMUS - Římská říše
JAKÁKOLIV PODOBNOST JE ČISTĚ NÁHODNÁ
aneb je třeba zdanit bohaté
Díl 2.
V minulém díle jsme Říši římskou opustili ve chvíli, kdy zdanění bohatých dostoupilo vrcholu a znehodnocování měny nabralo vysoké tempo. Pojďme se tedy nyní podívat, jak vše pokračovalo.
STÁTNÍ SOCIALISMUS
Jak bylo soukromé bohatství postupně konfiskováno nebo zdaněno, odvezeno nebo skryto, postupně nastal státní socialismus. Ekonomický růst se zpomalil až ke skutečné stagnaci. Navíc, jakmile již bohatí nebyli schopni platit státní účty, BŘÍMĚ NEVYHNUTELNĚ PADLO NA NIŽŠÍ TŘÍDU (!!!), takže i průměrní lidé trpěli zhoršujícími se ekonomickými podmínkami.
Jak napsal Rostovtzeff: “Čím větší byl tlak státu na vyšší třídu, tím nesnesitelnějšími se staly podmínky pro třídu nižší”.
Toto vedlo k dalšímu úsilí skrýt zbytky bohatství, které zůstaly, zejména mezi těmi, kteří stále ještě nacházeli způsoby, jak zbohatnout. Normálně by oslavovali své nově nabyté bohatství, nyní bohatí vyvinuli veškeré úsilí, aby vypadali chudě jako ostatní ze strachu, že by se stali odpovědnými za poskytování služeb státu ze své vlastní kapsy.
Vytrvalé pronikání státu do vnitřního chodu ekonomiky podlomilo ekonomický růst. Na konci 3. století dospěla situace v Římu do krize. Stát nebyl schopen ani nátlakem získat dostatečné zdroje peněz a byl nucen stále více spoléhat na znehodnocení měny, aby vybral potřebné příjmy. Následkem toho vylétly ceny do astronomické výše. Nakonec bylo v sázce samotné přežití státu. V tento okamžik zasáhl císař Dioklecián (284-305 n. l.). Pokusil se zastavit inflaci dalekosáhlým systémem kontroly cen všech druhů zboží a služeb. Avšak kontrola cen přinesla naprostý krach. Římská lůza a oblíbenci císařského dvora nic neprodukovali, nicméně neustále požadovali více, což vedlo k nesnesitelnému daňovému zatížení produktivních tříd. Padesát let po Diokleciánovi se daňové zatížení přibližně zdvojnásobilo. To vedlo ke konečnému zhroucení ekonomiky.
Jak to vyjádřil Laktanius: “POČET PŘÍJEMCŮ ZAČAL PŘEVYŠOVAT POČET PŘISPĚVATELŮ o tolik, že při zdrojích farmářů vyčerpaných obrovským rozsahem rekvírování začala být pole opuštěná a kultivovaná půda se změnila v les.”
Zvrátit situaci se pokusil císař Julián (360-63 n.l.). Chápal, že hlavním důvodem fiskálních problémů státu je přemrštěná daňová zátěž. Občan byl bezmocný proti požadavkům neustále brutálnějších výběrčí daní. Julián proto usiloval o rozšíření daňové základny zrušením některých daňových výjimek, které dostaly některé skupiny od předchozích císařů. Přesto příjmy státu setrvávaly v nedostatečné výši. To vedlo k dalšímu zvýšení daní, jako například zvýšení daně z obratu z 1 procenta na 4,5 procenta roku 444 n. l. Avšak státní příjmy se i tak postupně scvrkávaly, jak daňoví poplatníci investovali stále více času, úsilí a peněz do schémat daňových úniků.
I KDYŽ TEDY DAŇOVÉ SAZBY ROSTLY, DAŇOVÉ PŘÍJMY KLESALY a urychlovaly rozklad římské říše. Nakonec nezbývaly žádné peníze k placení armády, budování opevnění a lodí či ochraně hranic. Invaze barbarů, které byly závěrečným úderem římskému státu v 5. století, byly v podstatě kulminací tří století úpadku fiskální schopnosti státu bránit sám sebe. Vskutku mnozí Římané vítali barbary jako zachránce z tíživého daňového břemene.
ZAZVONIL ZVONEC …
Závěrem lze říci, že pád Říma byl v zásadě způsoben ekonomickým úpadkem, který vyplýval z nadměrného zdanění, inflace a nad-míry regulace. Vyšší a vyšší daně nedokázaly získat dodatečné příjmy, protože daňová kapacita obyvatelstva byla zničena. Ačkoli konečný ZÁNIK římské říše na západě byl událostí velké historické důležitosti, pro většinu Římanů to BYLA ÚLEVA.
Napadají vás paralely? Kladete si otázku co bude dál? Podělte se s námi o vaše názory.
zdroj:
www.facebook.com/
aneb je třeba zdanit bohaté
Díl 2.
V minulém díle jsme Říši římskou opustili ve chvíli, kdy zdanění bohatých dostoupilo vrcholu a znehodnocování měny nabralo vysoké tempo. Pojďme se tedy nyní podívat, jak vše pokračovalo.
STÁTNÍ SOCIALISMUS
Jak bylo soukromé bohatství postupně konfiskováno nebo zdaněno, odvezeno nebo skryto, postupně nastal státní socialismus. Ekonomický růst se zpomalil až ke skutečné stagnaci. Navíc, jakmile již bohatí nebyli schopni platit státní účty, BŘÍMĚ NEVYHNUTELNĚ PADLO NA NIŽŠÍ TŘÍDU (!!!), takže i průměrní lidé trpěli zhoršujícími se ekonomickými podmínkami.
Jak napsal Rostovtzeff: “Čím větší byl tlak státu na vyšší třídu, tím nesnesitelnějšími se staly podmínky pro třídu nižší”.
Toto vedlo k dalšímu úsilí skrýt zbytky bohatství, které zůstaly, zejména mezi těmi, kteří stále ještě nacházeli způsoby, jak zbohatnout. Normálně by oslavovali své nově nabyté bohatství, nyní bohatí vyvinuli veškeré úsilí, aby vypadali chudě jako ostatní ze strachu, že by se stali odpovědnými za poskytování služeb státu ze své vlastní kapsy.
Vytrvalé pronikání státu do vnitřního chodu ekonomiky podlomilo ekonomický růst. Na konci 3. století dospěla situace v Římu do krize. Stát nebyl schopen ani nátlakem získat dostatečné zdroje peněz a byl nucen stále více spoléhat na znehodnocení měny, aby vybral potřebné příjmy. Následkem toho vylétly ceny do astronomické výše. Nakonec bylo v sázce samotné přežití státu. V tento okamžik zasáhl císař Dioklecián (284-305 n. l.). Pokusil se zastavit inflaci dalekosáhlým systémem kontroly cen všech druhů zboží a služeb. Avšak kontrola cen přinesla naprostý krach. Římská lůza a oblíbenci císařského dvora nic neprodukovali, nicméně neustále požadovali více, což vedlo k nesnesitelnému daňovému zatížení produktivních tříd. Padesát let po Diokleciánovi se daňové zatížení přibližně zdvojnásobilo. To vedlo ke konečnému zhroucení ekonomiky.
Jak to vyjádřil Laktanius: “POČET PŘÍJEMCŮ ZAČAL PŘEVYŠOVAT POČET PŘISPĚVATELŮ o tolik, že při zdrojích farmářů vyčerpaných obrovským rozsahem rekvírování začala být pole opuštěná a kultivovaná půda se změnila v les.”
Zvrátit situaci se pokusil císař Julián (360-63 n.l.). Chápal, že hlavním důvodem fiskálních problémů státu je přemrštěná daňová zátěž. Občan byl bezmocný proti požadavkům neustále brutálnějších výběrčí daní. Julián proto usiloval o rozšíření daňové základny zrušením některých daňových výjimek, které dostaly některé skupiny od předchozích císařů. Přesto příjmy státu setrvávaly v nedostatečné výši. To vedlo k dalšímu zvýšení daní, jako například zvýšení daně z obratu z 1 procenta na 4,5 procenta roku 444 n. l. Avšak státní příjmy se i tak postupně scvrkávaly, jak daňoví poplatníci investovali stále více času, úsilí a peněz do schémat daňových úniků.
I KDYŽ TEDY DAŇOVÉ SAZBY ROSTLY, DAŇOVÉ PŘÍJMY KLESALY a urychlovaly rozklad římské říše. Nakonec nezbývaly žádné peníze k placení armády, budování opevnění a lodí či ochraně hranic. Invaze barbarů, které byly závěrečným úderem římskému státu v 5. století, byly v podstatě kulminací tří století úpadku fiskální schopnosti státu bránit sám sebe. Vskutku mnozí Římané vítali barbary jako zachránce z tíživého daňového břemene.
ZAZVONIL ZVONEC …
Závěrem lze říci, že pád Říma byl v zásadě způsoben ekonomickým úpadkem, který vyplýval z nadměrného zdanění, inflace a nad-míry regulace. Vyšší a vyšší daně nedokázaly získat dodatečné příjmy, protože daňová kapacita obyvatelstva byla zničena. Ačkoli konečný ZÁNIK římské říše na západě byl událostí velké historické důležitosti, pro většinu Římanů to BYLA ÚLEVA.
Napadají vás paralely? Kladete si otázku co bude dál? Podělte se s námi o vaše názory.
zdroj:
www.facebook.com/
Kouzlo i prokletí Římské říše. Na vrcholu požírala sama sebe, říká historik
Panovníci museli vynakládat stále větší peníze na vojsko, takže začali šidit peníze.
Začali místo kvalitního stříbra přimíchávat měď, což vedlo k inflační spirále, tedy zdražování.
2022
Balász Komoróczy: Archeologie Římanů na našem území, 28. června 2019
Římská stopa je u nás hlubší, než se zdálo, vysvětluje archeolog
od 16 minuty
Historie Slovanů byla vymazána historiky na zakázku Římské říše
historik Balázs Komoróczy
Archeologická stopa (vel)moci na nepřátelském území 1
Běda poraženým! Jak probíhal útok Keltů na římský Kapitol?
ŘÍMSKÁ DAŇ: OLIGARCHICKÉ TENDENCE V ZEMÍCH MODERNÍ EVROPY
Proč levice kamarádí s miliardáři a ničí střední třídu? - Pavel Kohout
Může přijít ekonomický kolaps?
Lze se připravit na ekonomický kolaps?
Jak se připravit na ekonomický kolaps?
POSTCONSUMER TRENDS SOCIETY
Study of history - Arnold Toynbee - bible of history
Twelve-volume analysis of the rise and fall of civilizations...
"The classic example of this is the Roman Empire"
Fall of the Western Roman Empire
Economic Reasons for the Fall of Rome
Rome suffered at the hands of rapacious emperors and through over-taxation ...
Fall of Rome - Was it the Economy and Hoarding by the Citizenry?
Economic Reasons for the Fall of Rome
Roman-Empire.net
Roman-Empire.net - collapse
Amazon.co.uk - Arnold Toynbee
Arnold Toynbee a study of history - google books
www.questia.com/library/history/historians/arnold-j-toynbee
A Study of History
Wikipedia:
The 12-volume work contains more than 3 million words and about 7,000 pages, plus 412 pages of indices.
- Publication of A Study of History[3]
- Vol I: Introduction: The Geneses of Civilizations, part one (Oxford University Press, 1934)
- Vol II: The Geneses of Civilizations, part two (Oxford University Press, 1934)
- Vol III: The Growths of Civilizations (Oxford University Press, 1934)
- Vol IV: The Breakdowns of Civilizations (Oxford University Press, 1939)
- Vol V: The Disintegrations of Civilizations, part one (Oxford University Press, 1939)
- Vol VI: The Disintegrations of Civilizations, part two (Oxford University Press, 1939)
- Vol VII: Universal States; Universal Churches (Oxford University Press, 1954) [as two volumes in paperback]
- Vol VIII: Heroic Ages; Contacts between Civilizations in Space (Encounters between Contemporaries) (Oxford University Press, 1954)
- Vol IX: Contacts between Civilizations in Time (Renaissances); Law and Freedom in History; The Prospects of the Western Civilization (Oxford University Press, 1954)
- Vol X: The Inspirations of Historians; A Note on Chronology (Oxford University Press, 1954)
- Vol XI: Historical Atlas and Gazetteer (Oxford University Press, 1959)
- Vol XII: Reconsiderations (Oxford University Press, 1961)
- Abridgements by D. C. Somervell:
- A Study of History: Abridgement of Vols I–VI, with a preface by Toynbee (Oxford University Press, 1946)[4]
- A Study of History: Abridgement of Vols VII–X (Oxford University Press, 1957)
- A Study of History: Abridgement of Vols I–X in One Volume, with new preface by Toynbee & new tables (Oxford Univ. Press, 1960)
Řím
Roman empire
Žádné komentáře:
Okomentovat