Pozor na karpální tunel

zdroj: Advanced Integrative Health Center, watthehecko.blogspot.com

více o zdraví ... zdraví
more about lable health

Karel Machotka: Pozor na karpální tunel

Jaký je nejzávažnější problém ergonomie na začátku 21. století? Pokud tápete nad významem slova ergonomie, pak vězte, že zjednodušeně řečeno jde o přizpůsobení pracovního prostředí a podmínek člověku a zachování jeho zdraví. Tunel, resp. karpální tunel a jeho syndrom, je správná odpověď na otázku v první větě tohoto článku. Měsíčník Podnikatel hovořil nejen na toto téma s náměstkem ministra práce a sociálních věcí Karlem Machotkou, do jehož gesce ergonomie spadá.

Proč je syndrom karpálního tunelu tak závažný?

Uvědomme si, že počet pracovišť s počítači jde v ČR do milionů. A karpální tunel vzniká především jako následek špatné ergonomie práce s počítačem. Typickým příkladem je nevhodně ovládaná myš, žádné pohybové aktivity ruky a úplně nejhorší je touchpad u notebooku, kdy je zápěstí stále ohnuté. Vzniká tak útlakový syndrom, který způsobuje poškození středního nervu v karpálním tunelu zápěstí. Procházejí tudy cévy a nervy, z nichž nejdůležitější je právě střední nerv, řídící citlivost a pohyblivost celé ruky, což má ohromný význam pro pracovní schopnost.

Co patří k příznakům karpálního tunelu a jak tomuto syndromu lze předcházet?

Mezi příznaky patří mravenčení, bolest, škubání, trnutí a pálení, zejména v oblasti mezi zápěstím a loktem. Projevuje se to nejen při aktivitě ruky, ale i v klidu, bolest často nastupuje v noci. Jako prevence slouží známý soubor opatření na pracovišti od úprav počítačového pracoviště, přes speciální cviky až k pravidelným kontrolám.

Jak se v posledních letech změnily charakteristiky tzv. nemocí z povolání?

Nejčastější diagnózou hlášených případů nemocí z povolání mezi civilizačními chorobami je právě syndrom karpálního tunelu. Na druhém místě za civilizačními chorobami je onemocnění cest dýchacích. Pokud jde o „ohroženost“ profesí, tak první místo drží zařízení zdravotní a sociální péče. Až na třetí místo spadla těžba a úprava uhlí, které dříve dominovaly.

Lze nějakým způsobem definovat ergonomii ve vztahu k civilizačním chorobám?

Příčinou civilizačních chorob nejsou jen pracovní podmínky. Subjektivně vnímané jsou především zrakové potíže jako pálení, škrabání, slzení, pocit suchých očí a rozmazané vidění. Tyto potíže udává až 80 % respondentů. Obecnými příčinami diskomfortu jsou zejména nevhodné uspořádání pracovního místa, trvalé sezení ve vynucené poloze, nevhodná organizace práce a konfliktní mezilidské vztahy.

Nejčastějšími následky potom jsou jednostranné přetěžování pohybového aparátu s poškozením svalů, šlach, kloubů a svalových úponů. Dále pak napětí krčních a zádových svalů, bolesti páteře, nespavost, úzkost a další neurotické potíže. Všechny tyto potíže představují pracovní neschopnosti, snížený pracovní výkon, nezbytnost terapie. Z toho pak plynou náklady na zdroje nemocenského, sociálního a zdravotního systému, které lze odhadnout na miliardy korun.

Může ministerstvo, případně lékaři, nějak „z moci úřední“ nařizovat dodržování ergonomických zásad, cvičení nebo relaxaci?

V souvislosti s některými specificky poškozujícími pracovními činnostmi to v určité míře možné je. Vše řeší celý systém legislativy od zákoníku práce směrem dolů. Je to většinou povinnost stanovená zaměstnavateli v souvislosti se specificky nebezpečnými pracovišti pro zdraví pracovníků. Příkladem je tzv. kategorizace pracovišť, která je rozděluje do čtyř kategorií podle rizikovosti pracovních faktorů. Ve skupině 3 a 4 mohou být jedním z korigujících opatření přístupy ergonomické, cvičení, rehabilitace atd. Ovšem zodpovědný zaměstnavatel by měl, bez ohledu na právní normu, na základě vyhodnocení svých pracovních rizik stanovit opatření uvedeného typu, protože jeho zájmem by měl být zdravý zaměstnanec, schopný podávat plný výkon. To potom může významně ovlivnit ekonomické výsledky podniku.

Existuje rozdíl v ergonomii pro kanceláře, a pro výrobu?

Základní ergonomické zásady a přístupy jsou univerzální, ale konkrétní řešení odpovídají specifikám pracovišť a činností na nich. Jako velkou samostatnou kapitolu řeší ergonomie kancelářská pracoviště, resp. tzv. pracoviště s obrazovkou, kterých je v současnosti v ČR kolem dvou milionů. Velkou ergonomickou výzvou jsou řídící pracoviště a velíny složitých výrobních zařízení (atomové elektrárny, velíny chemických a jiných výrob), která mohou znamenat velké nebezpečí pro své okolí, a proto tam musí být zajištěna tzv. spolehlivost lidského činitele na nejvyšší úrovni. Ovšem podobně musíme přistupovat i k řidičům dopravních prostředků a také zaměstnancům v ostatních výrobních profesích, kdy se možné následky selhání liší jen mírou možných škod. Ve všech uvedených případech je ergonomie nástrojem optimalizace těchto pracovních systémů ve smyslu ochrany zdraví pracovníků, ale i bezpečnosti jejich okolí.

V čem se v těchto případech liší teorie od praxe?

Z hlediska souladu teorie a praxe jsou v přístupu zaměstnavatelů samozřejmě velké rozdíly. Pokud je vlastník výrobního zařízení francouzský, americký nebo japonský, potom je vidět značný zájem o problematiku ergonomie, tak jak jsou zvyklí ze svých domovských zemí. U ostatních je tento zájem viditelně nižší. Paradoxem je někdy přístup pracovníků, kterým teoretické přístupy, promítnuté do úprav pracovního prostředí a pracovních podmínek, subjektivně a pocitově nevyhovují. Potom lze najít velké problémy i u velmi mladých pracovníků např. v oblasti muskuloskeletálního aparátu.

Jak si stojí ČR v oblasti ergonomie ve srovnání s EU?

Vrcholovou právní normou je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. V části V. (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci) řeší povinnosti zaměstnavatele, který je mimo jiné povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. V této větě je řečeno prakticky vše, i když explicitně se tam slovo ergonomie nevyskytuje. Praktické naplnění tohoto bodu je zajištěno řadou podzákonných norem.

Celá tato legislativa vychází samozřejmě z předpisů EU a můžeme v současné době konstatovat, že jsme je převzali z 95 % , čímž odpovídám na otázku, jak si ČR obecně v této oblasti vede. Vlastní ergonomické principy najdeme především v technických normách, kde jsou odpovědi na většinu i těch nejpodrobnějších otázek z oblasti pracovního prostředí a pracovních podmínek...

Zdroj: Převzato z časopisu Podnikatel – podnikatelský list pro Českou republiku, vydávaném společností PROFIL Brno, s.r.o. Autor článku: Pavel Hrazdíra.

zdroj business info

Ergonomické encyklopedii zdravého sezení

MAYO CLINIC - Carpal tunnel syndrome

MAYO CLINIC - prevention

Bakalářská práce
Rizikové faktory v patogenezi karpálního tunelu (CTS) - fyzioterapie a ergonomie

Masarykova univerzita Lékařská fakulta
LÉČEBNĚ - REHABILITAČNÍ PLAN A POSTUP PO OPERACI SYNDROMU KARPÁLNÍHO TUNELU

carpal tunnel syndrome exercise

Carpal tunnel syndrome - Tendon Gliding Excercises