Jak se plavilo dřevo z Orlických hor po Zlatém potoce

Jak se plavilo dřevo z Orlických hor
3.2.2004, MF Dnes, autor: Jaroslav Duchoň


Zlatý potok stékající z Orlických hor byl již od 80. let 16. století využíván k plavení sáhového dřeva ze Sedloňova do Dobrušky, později až do Opočna. Podle starých záznamů se dřevo plavilo až do konce 19. století. Samo plavení bylo organizačně složitou akcí. Sotva začátkem zimy napadlo alespoň 30 cm sněhu, začalo se dřevo nařezané na sáhové kusy (1,77 metru) svážet na saních z hor na složiště v Sedloňově. Za jarního tání, když se dostatečně zvýšil průtok Zlatého potoka, nastoupili poddaní z okolí v čele s rychtáři na plnění své robotní povinnosti. Část z nich házela polena do vody, další se rozestavili po březích a dlouhými holemi postrkovali do proudu polena uvízlá za balvany nebo za břeh.

Trasa ze Sedloňova do Dobrušky byla rozdělena na dvě části. Zhruba uprostřed, u osady Žákovec, stály v korytě hrable a zachycovaly dřevo. Zde byl jeho sklad. Totéž se dělo i v druhé části. Zde plavení dřeva obsluhovali již poddaní z podhůří. V horním úseku činil výškový rozdíl 200 metrů, v dolním 140 metrů. Z Dobrušky, kde se dřevo skládalo na břeh, se pak povozy rozváželo dále ke spotřebě. Od roku 1705, kdy byl prohlouben a rozšířen mlýnský náhon od Chábor k podchlumskému mlýnu, se dřevo plavilo i do Opočna.



Údaje o srážkoměrné stanici KS Sedloňov - Povodí Labe

Povodí Labe: Stavy a průtoky na vodních tocích: Stanice: LG Žákovec

Povodí Labe: Stavy a průtoky na vodních tocích: Stanice: LG Chábory

Podorlickem po vodě

Deštné, Zdobnice, Říčky - český dějepis na lyžích

Sedloňovský vrch 1050 m

Sjízdnost Zlatého potoka - obtížnost WW II



Opočenské panství




Blessed Be Your Name




-----------------------------------------------


citace z:

HISTORIE REGIONU

NEJBLIŽŠÍ OBCE NOVÉHO MĚSTA NAD METUJÍ Z POHLEDU ROKU 1938 - druhá část.

Text pochází z knihy "Nové Město a okolí" z roku cca 1939. Styl a pravopis nebyl přizpůsoben.



Dobré - Spáleniště

Obec Dobré s osadami Chmeliště, Živina a Petrovice leží těsně na úpatí Orlických hor v nadmořské výšce 451 m (kota u kostela). Rozkládá se podél okresní silnice, vedoucí od severu k jihu a má charakteristické seskupení podélné obce, jak ukáže pohled na kat. mapu. Usedlosti jsou po obou stranách silnice a mají pozemky v prutech jeden vedle dru hého kolmo k silnici. Zadní pole prutů byla u některých usedlostí asi oddělena pro dědice a tak vznikaly chalupy osady.
Z historie obce a z pověstí stojí za zmínku pověst o vzniku jména obce. V rybníce máchaly prádlo dvě sestry, Zuzana a Dorotka, a při tom uvázla jim zástěra o něco. Byl to zvon. Sešli se lidé, vytáhli jej a velmi se divili. Tu řekla Zuzana: "Však tu bude jednou dobrý". Mínila zvon. Od těch dob prý začalo se vesnici říkati Dobré. Onen zvon pak se dostal na doberský kostel a byl zván Zuzana. Obec se uvádí ve 13. - 14. století, kdy tu byla plebanie pod patronátem opata cisterciáckého kláštera na sv. Poli (nyní obec Klášter). Po husitských bouřích patřil kostel jako filiální k farnímu úřadu v Bílém Újezdě. Z těch časů dostává ještě tamní fara z doberského záduší dříví. Starý dřevěný kostel stával prý na starém hřbitově, který je dnes proměněn v park. Nový kostel se stavěl v letech 1738 - 1740 na pozemcích od čp. 47 a stal se farním samostatným pod patronátem vrchnosti rychnovské. Starý velký zvon "Pavel" s letopočtem 1588 padl za oběť lití děl ve světové válce, menší zvon má letopočet 1557. Na věži kostela byly pořízeny hodiny z výnosu divadel, představení v r. 1864.
Útvar půdy je převážně prahorní, na vápno silně chudý, hlavní horninou je prahorní břidlice (fylit), na Chmelištích je permský útvar a převládá červený písek. V lese v jednom lomě vyskytuje se žule podobná hornina - mineta, kterou lze i kamenicky opracovávati, je však velmi tvrdá. V letech 1837 - 1877 dolovala se v obci železná ruda (krevel) a vozila se do Skuhrova n. B. do huti. Ale podnik se nevyplácel, zanikl a dnes upomíná naň jen studna, napájená vodou ze zatopených šachet, které se říká "štola", a halda perku na poli.
Obec měla v r. 1930 654 obyvatele, 304 muže 354 ženy, a 146 čís. pop. K farnosti kostela sv. Petra a Pavla patří obec Hlinné, Osečnice, Lomy, Rovné, Kamenice a Dol. Spáleniště. Starý hřbitov byl na návsi, nový je za kostelem a stojí na něm od r. 1935 památník padlým za světové války. Poštovní úřad byl zřízen u nás v r. 1894 a jeho obvod se kryje přibližně s kolaturou. Máme i telefon s několika účastnickými stanicemi. Obecná škola je tu dvoutřídní s pobočkou, přiškolena je sem Kamenice se Žákovcem, Dol. Spáleniště a několik čísel ze Lhoty. Stará škola bývala dřevěná (v č. 87.) a když shnila, učilo se v č. 51 v nájmu. Nová škola se stavěla v r. 1836. Po vydání zákona o újezdních školách měšť. starala se obec, jež je přirozeným středem školního Újezdu, o zřízení měšťanky. Byla tu povolena zatím neújezdní měšťanka a vyučuje se na ní druhý rok. Obec pořídila vzorné plány a chystala se ke stavbě. Vyučuje se zatím v najatých místnostech. Od r. 1923 působí tu živnostenská škola pokračovací a třetí rok již také lidová škola hospodářská. Zdravotní obvod je tu také již po mnoho roků a rovněž četnická stanice.
Ze spolků a společenstev nejdříve tu působila divad. ochotnická jednota "Tyl" od roku 1896, ale divadlo se tu hrálo již daleko dříve, v letech sedmdesátých. Hospod, čtenářská beseda z téhož roku starala se o pokrok v hospodaření a opatřovala členům hnojiva. Od ní převzal později tuto činnost Spořitelní a záložní spolek, založený pokrokovými rolníky r. 1900. Ze skromných začátků vyrostl ve zdravý peněžní ústav lidový, spravující přes 4 mil. K vkladů. Postavil si, když nastřádal během let vlastní prostředky, spolkový dům, nazvaný Kampelička, který jest ozdobou obce. Podporuje ve svém okolí všechny prospěšné podniky, jako stavby škol, melioraci, elektrisaci, telefon, vodovod, koupi nemovitostí atd. Jest požehnáním pro celý obvod. Z jiných uvádíme živnostenské společenstvo, Sokol, včelařský spolek, elektr. družstvo, spolek pro vzájemné pojištění koní (sdružuje skoro polovinu soudn. okresu). Elektrisovali jsme zde v r. 1925, gravitační vodovod z povodí farského potoka se stavěl v r. 1933. Pořídil se svépomocí čistě vlastními prostředky bez subvencí a je bez dluhů. Sociální poměry jsou tu dosti vyvážené, neboť vedle řady usedlostí a chalup je tu i slušný počet řemesel a obchodů a drobní lidé přivydělávají si prací na najatých obecních pozemcích, tkalcovstvím doma i v tkalcovnách, takže ubývání obyvatelstva, pokud se jeví, není hrozivé. Tak se zdejší krásné okolí, kde hojnost lesů dýše nádhernou vůní a zdravým, čistým vzduchem, přiblížilo světu. Je jako stvořené pro klidný pobyt a odpočinek na dovolené pro městské lidi. Již po několik roků navštěvují nás tu letní hosté, jimž sousedé ochotně umožňují pobyt. Také sokolské tábořiště v údolí Zlatého potoka již po pět roků zřizované se těší vzrůstající oblibě.
Ačkoli dráha je od obce dosti vzdálena, je zde udržováno stálé autobusové spojení s Dobruškou. (Linka Dobré - Dobruška - N. Město -Č. Skalice).

---


Domašín.
Obec Domašín patřila dříve k panství opočenskému. Nyní tvoří samostatnou politickou katastrální i školní obec. Na severu sousedí s Provozí a Bačetínem, na východě a jihovýchodě se Spáleništěm, na jihu s Podbřezím a na západě s Dobruškou. Obec je rozložena na jihozápadním svahu výšiny. Domy jsou postaveny podle okresní silnice, vedoucí z Dobrušky přes Domašín, Miškov, Spáleniště, Žákovec a Kamenici k Dobrému a dále do hor. Na straně severovýchodní obtéká obec potok Brtva, tekoucí hlubokým úvalem, "Doly" zvaným.
Celková výměra obce Domašín činí 359'66 ha. Podle posledního sčítání má obec Domašín 432 obyvatele. Téměř všechno obyvatelstvo se zaměstnává polním hospodářstvím. Půda kolem obce není však dosti úrodná a proto se hospodáři dosti nalopotí, aby měli slušnou úrodu. Mimo polní hospodářství věnuje se dosti velká péče pěstování ovocného stromoví. Jiným zdrojem obživy je zdejší kruhovka na výrobu cihel p. stav. Jirsáka z Dobrušky, dodávající cihly do celého podhoří. Z řemesel je zde zastoupeno kovářství, truhlářství, te-sařství, krejčovství atd.
Obec Domašín vlastní také vodovod, který byl značným nákladem postaven v r. 1930 - 31. Také elektrisace je v obci zcela zavedena. Pěkná a účelně zařízená škola byla postavena v r. 1926. Obcí probíhá okresní silnice, na níž je udržována autobusová doprava na trati Dobré-Dobruška-Nové Město nad Met.-Česká Skalice.
V obci je několik velmi starých rodů, z nichž nejstarší je selský rod Zimu, který hospodaří na svém gruntě od r. 1654, dále rod Rejzkú od r. 1696, rod Petrů a několik jiných.



VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI DOBRUŠKY


Allianční znaky znamenají spojení dvou, někdy i několika znakův a náležejí buď manželům ze šlechty vůbec, nebo velmožům, nebo panovníkům a také kněžím. Druhy Alliančního znaku jsou rozmanité dle způsobu, jakým spojení provedeno jest.

... 6. Zasadí se celý štít, totiž znak s polem svým, do jiného štítu, ale nikdy do prostředku. Pánové z Dobrušky a z Opočna sloučili viz obrázek č. 166. Znak Jana z Opočna z roku 1427 řebřík, který pánové z Choustníka na štítě měli, s třemi pokosnými pruhy svými tak, že místo dvou pruhů pokosných položili dva řebříky, prostřední pruh sobě ponechavše neproměněný, kteréž spojení seznati můžeme naznaku pana Jana z Opočna z r. 1427. (Viz vyobrazení čís. 166.) ...

více na heraldika.cz






iDnes
Zlatý potok
https://www.idnes.cz/wiki/obecne/zlaty-potok-pritok-orlice.K5099668





    Po letech se Povodí Labe dohodlo s ochranáři na poldru v Mělčanech

    Zdroj: https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/dohoda-o-poldru-v-melcanech-u-dobrusky.A170530_2329307_hradec-zpravy_the

Dvacet let po ničivé povodni na Rychnovsku získala zelenou stavba poldru

Zdroj: https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/uzemni-rozhodnuti-sucha-poldr-dobruska-melcany-dedina.A180606_406880_hradec-zpravy_the

Povodeň v Kounově si před 20 lety vyžádala šest životů, připomněli místní

Zdroj: https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/povoden-kounov-voda-katastrofa-orlicke-hory-vyroci-sritr-starosta.A180721_415917_hradec-zpravy_pos

(Do diskuse pod článek mužete uvádět zajimave tipy z našeho kraje)