30.11.13

Právo a Časově omezený dárkový certifikát

Právo a Časově omezený dárkový certifikát





Spotřebitelská smlouva. Časově omezený dárkový certifikát



§ 55, § 56, § 578 obč. zák.

směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách

I. Ujednání spotřebitelské smlouvy o tom, že „dárkový certifikát“ je platný pouze v následujících 365 dnech po zakoupení, má povahu časového omezení trvání práva ve smyslu § 578 obč. zák.

II. Nejde o nepřiměřenou podmínku ve spotřebitelské smlouvě, jestliže je mezi dodavatelem a spotřebitelem sjednáno, že není-li dárkový certifikát uplatněn v této lhůtě, pozbývá platnosti bez náhrady.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1956/2007

Z odůvodnění: ...






... Doba jednoho roku, po kterou trvá právo použít kupón k úhradě kupní ceny za vybrané zboží, je totiž přiměřená možnostem spotřebitele či další osoby, jíž je kupón postoupen, provést výběr zboží uvážlivě a kupóny jsou v takových nominálních hodnotách (tj. 200 až 2 000 Kč), které lze ve sjednané době bez obtíží zcela vyčerpat. Jinak řečeno nominální hodnoty kupónů korespondují s délkou lhůty, která je žalovanou určena pro uzavření kupní smlouvy s možností použít kupón k úhradě kupní ceny za vybrané zboží. Ujednání, ze kterého vyplývá, že není-li dárkový certifikát (kupón) uplatněn ve lhůtě jednoho roku od zakoupení, „pozbývá platnosti bez náhrady“, je sice výhodné toliko pro žalovanou, nelze však dovozovat, že představuje nepřiměřenou podmínku (zneužívající klausuli) pro spotřebitele. Spotřebitel kupuje dárkový certifikát (kupón) s vědomím, že jeho platnost je časově omezena a nevýhodnost ujednání, že za „nevyužitý“ kupón není poskytována „náhrada“, je vyvažována povinností žalované přijmout kupón nejen od spotřebitele, ale od kteréhokoli držitele k úhradě ceny jakéhokoli jím vybraného zboží (nejen žalovanou předem určeného sortimentu). Navíc pouhá skutečnost, že došlo k ujednání v neprospěch spotřebitele, neznamená, že došlo k zneužití postavení dodavatele.

Skutečnost, že za „nevyužitý“ kupón nenáleží spotřebiteli náhrada, je v obchodních podmínkách žalované vyjádřena mimo jakoukoli pochybnost jednoduchým a srozumitelným jazykem. Je navíc v možnostech spotřebitele, aby zabránil situaci, která by znamenala výhodu toliko pro žalovanou jako dodavatele, a to jednoduše tím, že kupón při nákupu zboží ve sjednané době uplatní, případně zajistí jeho uplatnění osobou, které kupón (dárkový certifikát) postoupil (daroval). Jde přitom o aktivitu, kterou lze po spotřebiteli spravedlivě požadovat. Smyslem ustanovení § 55 a § 56 obč. zák. je sice ochránit spotřebitele, avšak pouze před podmínkami nepřiměřenými (unfair terms) ve spotřebitelských smlouvách. Může-li spotřebitel elementárním způsobem zabránit tomu, aby došlo k porušení rovnováhy práv účastníků spotřebitelské smlouvy, nelze mít sjednané podmínky za takové, které by ho nepřiměřeně diskriminovaly.

Lze uzavřít, že odvolací soud nepochybil při aplikaci § 55 a § 56 obč. zák. a výtka, že nevzal na vědomí, resp. nezohlednil požadavky směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, implementované do vnitrostátního právního řádu, konkrétně do ustanovení § 56 obč. zák., je lichá. Žalobci se tak prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nepodařilo zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a dovolací soud proto jeho dovolání jako nedůvodné zamítl (§ 243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř.).



Publikováno: 30.12.2010
Typ: rozhodnutí soudů
Zdroj: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2010/12


kupón, slevový kupón,








Obchodníci si nekale vylepšují rozpočet







Žádné komentáře: