1. září 2007

čeština pravidla gramatika

čeština pravidla gramatika



Moje čeština

Basic Instructions Before Leaving Earth

JAZYKOVÉ ÚROVNĚ


facebook.com jazykové zajímavosti Jan Táborský

Desatero strategických rad, jak dobře psát s co nejmenším úsilím. (Kolik funkcí unese text? Kdy se hodí klišé? Čím nikdy nezačínat?)
Praktické poznámky k jazykovému stylu. (Jak zvládnout libovolný styl? Dvacítka jazykových rysů kultivovaného jazykového projevu.)
Základy počítačové typografie aneb Jak formátovat dokument, aby neurazil ani profesionála (písmo, odstavce, tabulky, obrázky).

Pravopisné chyby mě neděsí, říká korektor Jan Táborský

Internetová jazyková příručka



Pravidla

Měkké souhlásky ď, ť, ň se označují
Souhlásky párové
Skupiny souhlásek
Předložky a předpony s a z
Délka samohlásek v domácích slovech
Psaní slov přejatých
Zkratky a značky
Psaní velkých písmen
Psaní spřežek
Spojovací čárka (spojovník)
Členicí znaménka



syntagma.cz








A co o češtině praví WIKIPEDIA?

Pračeština[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší vývojové stadium češtiny jako samostatného jazyka (konec 10. století – asi polovina 12. století). Jazykovědcům je známa pouze její rekonstruovaná podoba. Z tohoto období neexistují písemné doklady. Funkci spisovného jazyka tehdy zastávala latina a v menší míře také staroslověnština.
Nejranější změny praslovanštiny byly společné všem západoslovanským nářečím, byla to především palatalizace veláry ch na š (vьšь všechen), kdežto ve východoslovanských a jihoslovanských (které ještě tvořily jednotnou skupinu) vzniklo s (vьsь).
10. století došlo, podobně jako v řadě dalších slovanských jazyků, k zániku a vokalizaci jerů podle tzv. Havlíkova jerového pravidla (liché jery zanikly a sudé silné se vokalizovaly (bráno od konce slova)) (bъzъ > bez, bъza > bza, později bezu), ke kontrakci skupin vokál + j + vokál(dobriji > dobr’í, dobroje > dobré) a denazalizace nosovek ę [ẽ] na ä a ǫ [õ] na u.
Zánik lichých jerů vedl završení 
fonologizace protikladu palatalizovanosti (změkčenosti) a nepalatalizovanosti konsonantů, ke střídání vkladného e a . Posílil se i protiklad kvantity (délky) u vokálů. Právě vytvoření korelačních párů dlouhý a krátký vokál vedlo k zániku jerů, protože jery k sobě dlouhé protiklady neměly (vyslovovaly se jako krátké y). Později došlo k depalatalizaci konsonantů před e a ä. Tím se snížila frekvence výskytu palatalizovaných konsonantů, ale zároveň byl protiklad palatalizovanosti posílen. Před koncem 12. století ještě nastala změna ’ä > ě a ä > a.

Vokály se dělily na přední (ä, e, i, ě) a zadní (a, o, u), přičemž přední měly své zadní varianty a naopak. Všechny vokály mohly být dlouhé i krátké. Konsonanty se dělily na tvrdé (b, p, v, m, t, d, r, l, n, c, z, s, k, g, ch) a měkké – palatální (t’, d’, r’, l’, n’, c’, s’, z’, č, š, ž, j, ň). Toto rozdělení mělo zásadní vliv na další vývoj.

Ve jmenné deklinaci (skloňování) dochází ke střetávání tradičního rozdělení podle zakončení kmene a principu rodového (rozdělení na maskulina, feminina a neutra), který získával na významu. Existovalo trojí mluvnické číslo: kromě singuláru a plurálu ještě duál (dvojné číslo).

V konjugaci sloves se uplatňuje duál. Minulé děje se vyjadřují aoristemimperfektem a perfektem, předminulé plusquamperfektem (antepréteritem). Futurum (budoucí čas) ještě není ustáleno, používá se často přítomný čas. Vidový protiklad dokonavosti a nedokonavosti dosud není plně vytvořen, přežívají slovesa obouvidová a bezvidová.


Stará čeština
[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Staročeština.

Raná stará čeština[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Počátky české literatury.
Období od poloviny 12. století do konce 13. století. Z tohoto období pocházejí první české písemné památky – bohemika (česká jména v cizojazyčném textu), glosy (české překlady slov a frází vepsané do cizojazyčného textu) a přípisky (záznamy v češtině, které se neváží k cizojazyčnému textu). V židovských spisech se dochovaly rovněž hebrejským písmem psané glosy v češtině, která je zde nazývána lešon Kenaan.
Nejstarší známé samostatné české věty byly připsány k zakládací listině litoměřické kapituly na počátku 13. století:
  • Pauel dal geſt ploſcoucih zemu
  • Wlah dalgeſt dolaſ zemu iſuiatemu ſcepanu ſeduema duſnicoma bogucea aſedlatu
(v přepise: Pavel dal jest Ploškovcích zem’u. Vlach dal jest Dolás zem’u i sv’atému Ščepánu se dvěma dušníkoma Bogučeja a Sedlatu.)
Texty byly psány tzv. primitivním pravopisem, který používal písmena latinské abecedy bez jakékoliv úpravy i pro zápis hlásek, které byly latině cizí. Např. písmeno c označovalo k, c i č. Vznikala nejednoznačnost, která byla závažná zejména u vlastních jmen. Později se během 13. století začíná, i když zatím nesoustavně, objevovat pravopis spřežkový, kdy se k zachycení českých hlásek používají kombinace písmen (spřežek), např. rs pro ř.
Dochází k rozsáhlým změnám v hláskosloví. Jsou odstraněny přední a zadní varianty vokálů, mění se např. ’ä > ě (ie) a ’a > ě (v’a̋ce > viece, p’äkný > pěkný). V morfologii se tato změna projevila prohloubením rozdílu mezi měkkými a tvrdými typy jmen (sedláka x oráčě, města x mor’ě, žena x dušě) i u sloves (volati x sázěti). Tvrdé slabikotvorné l se změnilo na lu (Chlmec > Chlumec, dĺgý > dlúhý) na rozdíl od měkkého l’. Od 12. století dochází k přeměně g na ɣ, později na h. Později dochází k asibilaci, tj. přidávání sykavkového šumu k palatalizovaným alveolárám t’, d’ a r’, přičemž c’ a dz’ později opět zaniklo. Asibilace se však důsledně projevila trvalou změnou r’ > ř.
Morfologie se v tomto období příliš neliší od pračeské.

Čeština 14. století ...


více:
Historický vývoj češtiny
https://cs.wikipedia.org/wiki/Historický_vývoj_češtiny






Deutsch-Tschechisch: Übersetzung für Lešon Kenaan - Linguatools.de

Židovské jazyky

Biblj české





Frekvenční graf písmen české abecedy


Caesarův kodér



Četnost znaků v českém textu - algoritmy.net

Četnost znaků v anglickém textu - - algoritmy.net


SOFTWAROVÁ PODPORA VÝUKY KLASICKÉ KRYPTOANALÝZY




Demonstrace základních kryptografických metod


Relativní četnosti nejpoužívanějších písmen ve vybraných jazycích


Písmena v češtině se nejčastěji vyskytující na začátku a konci slov



www.PocetZnaku.cz/co-je-pocet-znaku










kryptování
kriptování
šifrování
historie
logika
analýza
analytika

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Jde to s námi s(z) kopce?

http://blog.aktualne.cz/blogy/redakce-aktualne.php?itemid=3930


Předložka S a Z
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3616